Lehiův sen

To, jak je důležité číst a studovat písma, bádat v nich a přemítat o nich obecně, ale zejména o Knize Mormonově, je zdůrazněno v několika prvcích Lehiova vidění o stromu života. (Viz 1. Nefi 8.)

Ústředním bodem v Lehiově snu je strom života – symbol „lásky Boží“. (Viz 1. Nefi 11:21–22.) „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16.) Tudíž narození, život a smírná oběť Pána Ježíše Krista jsou těmi největšími projevy Boží lásky k Jeho dětem. Jak Nefi svědčil, tato láska je „nejvíce žádoucí ze všech věcí“, a jak prohlásil anděl v jeho vidění – „nejradostnější pro duši“. (1. Nefi 11:22–23; viz také 1. Nefi 8:12, 15.) 11. kapitola v 1. Nefim uvádí podrobný popis stromu života jako symbolu života, služby a oběti Spasitele – blahosklonnosti Boží. (Viz 1. Nefi 11:16.)

Ovoce stromu je symbolem požehnání plynoucích z Usmíření. Požití ovoce stromu symbolizuje přijetí obřadů a smluv, čímž může Usmíření nabýt v našem životě plné účinnosti. Ovoce je popsáno jako „žádoucí, aby učinilo člověka šťastným“ (1. Nefi 8:10) a přináší velikou radost a touhu podělit se o tuto radost s druhými.

Je významné, že námět, který provází Knihu Mormonovu – pozvání všem, aby přišli ke Kristu – je v Lehiově vidění stěžejním. Zvlášť zajímavá je tyč ze železa, která vedla ke stromu. (Viz 1. Nefi 8:19.) Tou tyčí ze železa je slovo Boží.

Otec Lehi spatřil ve svém vidění čtyři skupiny lidí. Tři skupiny se tlačily kupředu po těsné a úzké cestě ve snaze dostat se ke stromu a k jeho ovoci. Čtvrtá skupina se nesnažila dostat ke stromu, místo toho si za konečný cíl určila velkou a prostornou budovu. (Viz 1. Nefi 8:31–33.)

V 1. Nefim 8:21–23 se dozvídáme o první skupině lidí, kteří se tlačili kupředu a vkročili na cestu vedoucí ke stromu života. Když se však tito lidé dostali do mlhy temnoty, která představuje „pokušení ďáblova“ (1. Nefi 12:17), ztratili směr, zabloudili a ztratili se.

Všimněte si, že v těchto verších není žádná zmínka o tyči ze železa. Ti, kteří nedbají na slovo Boží nebo s ním zacházejí lehkovážně, nemají přístup k tomuto božskému kompasu, který ukazuje směrem ke Spasiteli. Považte, že tato skupina se dostala na cestu, tlačila se kupředu a projevovala určitou míru víry v Krista a duchovní přesvědčení, ale pokušení ďáblova je svedla z cesty a oni se ztratili.

V 1. Nefim 8:24–28 čteme o druhé skupině lidí, kteří se dostali na těsnou a úzkou cestu vedoucí ke stromu života. Tato skupina se tlačila kupředu mlhou temnoty a držela se tyče ze železa, až se přiblížila a pojedla z ovoce tohoto stromu (viz verš 24). Když se však vybraně odění obyvatelé této velké a prostorné budovy této druhé skupině lidí posmívali, ti se „styděli“ a „odpadli na zakázané cesty a byli ztraceni“ (verš 28). Všimněte si prosím toho, že tato skupina je popsána jako držící se tyče ze železa. (Viz 1. Nefi 8:24; zvýraznění přidáno.)

Je významné, že druhá skupina se tlačila kupředu s vírou a s oddaností. Také měli ono dodatečné požehnání tyče ze železa, a oni se té tyče drželi! Když se však setkali s pronásledováním a protivenstvím, odpadli na zakázané cesty a ztratili se. Dokonce i když tato skupina měla víru, oddanost a slovo Boží, nakonec se ztratila – možná proto, že četli nebo studovali nebo zkoumali písma pouze občas. Napadá mě, že držet se tyče ze železa znamená pouhé občasné „záchvěvy“ studia nebo spíše nepravidelné smočení se než důsledné a trvalé ponoření se do slova Božího.

Ve 30. verši čteme o třetí skupině lidí, kteří se tlačili kupředu a neustále se pevně drželi tyče ze železa, dokud se nepřiblížili a nepadli a nepojedli z ovoce stromu. Klíčovým výrazem v tomto verši jsou slova neustále se pevně držíce tyče ze železa.

Třetí skupina se také tlačila kupředu s vírou a s přesvědčením; avšak není zde ani náznak toho, že by zabloudili, odpadli na zakázané cesty nebo že by se ztratili. Možná, že tato třetí skupina lidí důsledně četla a studovala a zkoumala písma. Možná to byla právě oddanost zdánlivě malé a prosté věci (viz Alma 37:6) a vytrvalost v ní, která tuto třetí skupinu zachránila před zahynutím. Možná to bylo „poznání Pána“ a „poznání pravdy“ (Alma 23:5, 6) získané pilným studiem písem, které jim vydalo duchovní dar pokory – takový, že tato skupina lidí padla a pojedla z ovoce stromu. (Viz 1. Nefi 8:30.) Možná to byla duchovní výživa a síla získaná neustálým hodováním „na slově Kristově“ (2. Nefi 31:20), která této skupině umožnila nedbat na pohrdání a posmívání lidí z velké a prostorné budovy (viz 1. Nefi 8:33). A právě k této skupině se máme snažit přidat, vy i já.

Nefiovi bratři se ptali: „Co znamená ona tyč ze železa, kterou náš otec viděl, jež vedla ke stromu?

A [Nefi] jim pravil, že to je slovo Boží; a ti, již budou slovo Boží poslouchati a budou se ho pevně držeti, nikdy nezahynou; ani pokušení a ohnivé šípy protivníka je nemohou přemoci ke slepotě a svésti ke zničení.“ (1. Nefi 15:23–24; zvýraznění přidáno.)

Jaký je tedy rozdíl mezi tím držet se tyče ze železa a držet se jí pevně? Myslím, že pevně se držet železné tyče znamená především usilovné, důsledné a modlitbou doprovázené používání svatých písem jako jistého zdroje zjevené pravdy a jako spolehlivého průvodce při kráčení po těsné a úzké cestě vedoucí ke stromu života – a to k Pánu Ježíši Kristu.

„A stalo se, že jsem spatřil, že tyč ze železa, kterou viděl můj otec, je slovo Boží, jež vede k prameni živých vod neboli ke stromu života.“ (1. Nefi 11:25.)

Kniha Mormonova přináší pravdy, které jsou v naší době a v našich podmínkách důležité a nezbytné. Důležitost Knihy Mormonovy pro náš duchovní i praktický život zdůrazňuje Moroni: „Vizte, mluvím k vám, jako byste byli přítomní, a přece nejste. Avšak vizte, Ježíš Kristus mi vás ukázal, a já znám vaše konání.“ (Mormon 8:35.) Hlavní pisatelé Knihy Mormonovy znali skrze předzvědění Boží naši dobu a naše okolnosti, a proto do ní výslovně začlenili témata a příklady, které budou pro obyvatele země v posledních dnech nejdůležitější.

Vyzývám vás, abyste pozorně a s modlitbou zvážili tuto otázku: Čemu se mohu a mám naučit z Lehiova vidění o stromu života a ze zásady neustále se pevně držet tyče ze železa, která mi umožní, abych duchovně pevně stál ve světě, ve kterém nyní žijeme?

Když budete pilně pracovat a usilovat o inspiraci, která by tuto otázku zodpověděla, skrze moc Ducha Svatého ve svém srdci i ve své mysli plněji porozumíte důležitosti toho, proč se máme neustále pevně držet tyče ze železa. A budete požehnáni tím, že tyto poznatky budete s vírou a pílí používat ve svém osobním životě a ve svém domově.

Kéž máme všichni oči k vidění a uši k slyšení dalších poučení z Lehiova vidění, která nám pomohou tlačiti se „kupředu se stálostí v Kristu, majíce dokonalý jas naděje a lásku k Bohu a ke všem lidem. Pročež, budete-li se tlačiti kupředu, hodujíce na slově Kristově, a vytrváte-li do konce, vizte, tak praví Otec: Budete míti život věčný.“ (2. Nefi 31:20.)