Účel Pomocného sdružení

Účelem Pomocného sdružení je „připravit ženy na požehnání věčného života“, říká Linda K. Burtonová, generální presidentka Pomocného sdružení.¹ Na své „životně důležité roli v tomto díle“² se podílíme prostřednictvím víry, rodiny a poskytování pomoci.

Pomocné sdružení je „dílem jak časným, tak duchovním“, říká Carole M. Stephensová, první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení. „To je to, čím se ženy zabývaly ve Spasitelově době, a to, čím se dále zabýváme i my.“³

Když se podíváme na Samaritánku u studny, která tam zanechala své vědro a běžela říci druhým, že Ježíš je prorok (viz Jan 4:6–42), nebo na Fében, která celý život radostně sloužila druhým (viz Římanům 16:1–2), uvidíme příklady žen ze Spasitelovy doby, které se aktivně snažily přijít ke Kristu. A právě On nám otevírá cestu k věčnému životu. (Viz Jan 3:16.)

Když se podíváme na sestry z řad pionýrů v illinoiském Nauvoo, které se v roce 1842 shromáždily v domě Sarah Kimballové, aby vytvořily svou vlastní organizaci, vidíme Boží plán k založení Pomocného sdružení a jeho uvedení v soulad s kněžstvím. Poté, co Eliza R. Snowová napsala stanovy, dostal je k posouzení Prorok Joseph Smith. Uvědomil si, že Církev nebyla plně zorganizována, dokud nebyly zorganizovány ženy. Řekl, že Pán přijímá jejich oběť, ale že má pro ně ještě něco lepšího. „Zorganizuji ženy pod vedením kněžství, podle vzoru kněžství,“ uvedl.⁴

„Pomocné sdružení nebyla jen další skupina žen, které se ve světě pokoušely konat dobro. Bylo to něco jiného. Bylo to ‚něco lepšího‘, protože bylo zorganizováno pod vedením kněžské pravomoci. Organizace Pomocného sdružení byla nezbytným krokem v pokračování Božího díla na zemi.“⁵