2017
Mějte neochvějnou důvěru v Boha
May 2017


Mějte neochvějnou důvěru v Boha

Budeme-li ve své víře stálí a neochvějní, Pán prohloubí naši schopnost pozvednout se nad těžkosti života.

Drazí bratři a sestry, na začátku svého dnešního poselství bych chtěl vydat svědectví o tom, že vím, že president Thomas S. Monson je Božím prorokem v dnešní době. Jeho rádci v Prvním předsednictvu a Dvanáct apoštolů jsou ve skutečnosti také proroci, vidoucí a zjevovatelé. Zastupují Pána Ježíše Krista a mají právo hlásat Jeho mysl a vůli tak, jak je jim zjevována. Svědčím o tom, že když se řídíme jejich radami, jsme v bezpečí. Pán je inspiruje k tomu, aby kladli důraz na posilování naší víry v Nebeského Otce a Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Jeho Usmíření, abychom nezakolísali, zatímco budeme čelit výzvám dnešní doby.

V Knize Mormonově se dočítáme o muži jménem Ammon, který byl vyslán ze země Zarahemla do země Lehi-Nefi, aby pátral po svých bratřích. Nalezl tam krále Limhiho a jeho lid, kteří byli v područí Lamanitů. Ammonovo vyprávění o lidu v Zarahemle krále Limhiho povzbudilo. Jeho srdce bylo naplněno tak velikou nadějí a radostí, že shromáždil svůj lid u chrámu a řekl:

„Tudíž, pozdvihněte hlavu svou a radujte se a vložte důvěru svou v Boha. …

Jestliže se obrátíte k Pánu s celým úmyslem srdce … a budete mu sloužiti s veškerou pílí mysli, … on vás podle své vlastní vůle a libosti své vysvobodí z poroby.“1

Víra lidu krále Limhiho byla natolik hluboce ovlivněna Ammonovými slovy, že uzavřeli smlouvu s Bohem, že Mu budou sloužit a dodržovat Jeho přikázání bez ohledu na svou obtížnou situaci. Díky své víře dokázali vymyslet plán, jak z područí Lamanitů uniknout.2

Bratři a sestry, zamyslete se prosím nad důležitostí výzvy, kterou král Limhi předal svému lidu, a nad jejím významem pro nás. Řekl: „Pozdvihněte hlavu svou a radujte se a vložte důvěru svou v Boha.“ Těmito slovy Limhi vyzval svůj lid, aby hleděli do budoucna očima víry, aby své obavy vyměnili za optimismus pramenící z naděje zrozené z víry a aby neochvějně vkládali důvěru v Boha bez ohledu na okolnosti.

Smrtelný život je zkušebním obdobím, během nějž budeme zkoušeni, aby se vidělo, zda budeme činit všechny věci, jež nám Pán, náš Bůh, přikáže.3 Bude to od nás vyžadovat neochvějnou víru v Krista, a to i v dobách velikých obtíží. Bude to vyžadovat, abychom se tlačili kupředu s vytrvalou vírou v Krista, vedeni Duchem a naplněni důvěrou v to, že se Bůh postará o naše potřeby.4

Spasitel na konci své pozemské služby, těsně předtím, než byl uvězněn, učil své učedníky: „Na světě ssoužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.“5

Přemítejte teď chvíli se mnou – Ježíš Kristus, Jednorozený Syn Otce, vedl život bez hříchu a překonal všechna pokušení, bolesti, těžkosti a strasti světa. Proléval kapky krve v Getsemanech, trpěl tak hroznými bolestmi, že to nelze slovy vyjádřit. Vzal na sebe všechny naše bolesti a nemoci. Je připraven pomoci – pomoci každému z nás s jakýmkoli břemenem. Skrze svůj život, utrpení, smrt a Vzkříšení odstranil všechny překážky, které nám mohou bránit v tom, abychom se na této zemi radovali a nalezli pokoj. Výhody plynoucí z Jeho smírné oběti se vztahují na všechny ty, kteří Ho přijímají a zapírají sami sebe a kteří na sebe berou Jeho kříž a následují Ho jako Jeho praví učedníci.6 Když tedy budeme uplatňovat víru v Ježíše Krista a v Jeho Usmíření, budeme posíleni, naše břemena budou ulehčena a skrze Krista přemůžeme svět.

Bratři a sestry, když přemítáme o síle a naději, jež můžeme získat od Spasitele, máme důvod pozvednout hlavu, radovat se a tlačit se ve víře neochvějně kupředu, „nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá. … Muž dvojí mysli, jest [nestálý] ve všech cestách svých.“7

Král Limhi svůj lid taktéž naléhavě žádal: „[Obraťte se] k Pánu s celým úmyslem srdce … a [služte mu] s veškerou pílí mysli, jestliže budete toto činiti, on vás podle své vlastní vůle a libosti své vysvobodí z poroby.“8

Poslechněte si Spasitelova vlastní slova, jimiž nás naléhavě žádá:

„Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte. …

Milujete-li mne, přikázaní [má zachovávejte]. …

Kdož by měl přikázaní má, a [zachovával je], onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati, a zjevím jemu samého sebe.“9

Bůh nám žehná podle naší víry.10 Z víry pramení život s božským záměrem a věčnou perspektivou. Víra je praktická zásada, která podněcuje píli. Je to životně nezbytná živoucí síla, jež se projevuje naším pozitivním postojem a touhou ochotně dělat vše, co od nás Bůh a Ježíš Kristus požadují. Nutí nás poklekat a úpěnlivě prosit Pána o vedení a pak vstát a jednat s přesvědčením, že dosáhneme toho, co je v souladu s Jeho vůlí.

Když jsem před mnoha lety sloužil jako president misie, zavolali mi rodiče jednoho z našich milovaných misionářů a oznámili mi, že mu zemřela sestra. Pamatuji si, jak jsme v této citlivé situaci s oním misionářem hovořili o úžasném Božím plánu spasení určeném Jeho dětem a o tom, jak ho tato znalost může utěšit.

Ačkoli toto protivenství onoho misionáře šokovalo a zarmoutilo, radoval se – se slzami v očích a s vírou v Boha – ze sestřina života. Vyjádřil svou neochvějnou důvěru v láskyplná milosrdenství Páně. Odhodlaně mi řekl, že chce i nadále sloužit na misii s veškerou vírou a pílí, aby byl hoden zaslíbení, která Bůh jemu i jeho rodině dal. Tento věrný misionář v čase potřeby obrátil své srdce k Bohu, vložil v Něj veškerou důvěru a znovu se zavázal, že bude sloužit Pánu s vírou a se vší pílí.

Bratři a sestry, nebudeme-li zakořeněni v pevné důvěře v Boha a touze Mu sloužit, mohou nás bolestivé zkušenosti smrtelnosti dovést k tomu, že budeme mít pocit, jako bychom byli obtíženi těžkým jhem, a můžeme ztratit motivaci žít podle evangelia naplno. Bez víry nakonec ztratíme schopnost vážit si Božích plánů ohledně toho, co se má v našem životě stát později.11

V takovýchto chvílích zkoušky se proti nám protivník, který je stále ve střehu, snaží použít naši logiku a rozum. Snaží se nás přesvědčit, že žít podle zásad evangelia je zbytečné. Pamatujte prosím na to, že logika přirozeného člověka „nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství“.12 Pamatujte, že Satan „je nepřítelem Boha a bojuje proti němu neustále, a vyzývá a ponouká [nás] hřešiti a činiti to, co je zlé, neustále“.13 Nesmíme mu dovolit, aby nás oklamal, protože když to dopustíme, naše víra ochabne a ztratíme moc získávat Boží požehnání.

Budeme-li ve své víře stálí a neochvějní, Pán prohloubí naši schopnost pozvednout se nad těžkosti života. Získáme schopnost zdolat negativní nutkání a vypěstujeme si schopnost překonat i to, co vypadá jako zdrcující překážky. Právě to umožnilo lidu krále Limhiho vítězoslavně uniknout z lamanitského zajetí.

Bratři a sestry, vyzývám vás, abyste vložili veškerou důvěru v Boha a v učení Jeho proroků. Vybízím vás, abyste obnovili své smlouvy s Bohem a sloužili Mu celým svým srdcem, bez ohledu na složité životní situace. Svědčím o tom, že mocí své neochvějné víry v Krista se osvobodíte ze zajetí hříchu, pochybností, nevíry, neštěstí a trápení a obdržíte od našeho láskyplného Nebeského Otce všechna slíbená požehnání.

Svědčím o tom, že Bůh je skutečný. On žije. Miluje nás. Naslouchá našim modlitbám ve chvílích, kdy jsme šťastní, i ve chvílích, kdy pochybujeme, jsme smutní a zoufalí. Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je Spasitel světa. Je to náš Vykupitel.

Na závěr svého proslovu bych se s vámi rád podělil o slova písně „Not Now but in the Coming Years“ [„Ne nyní, ale v letech příštích“] z portugalského zpěvníku náboženských písní:

Když mračna namísto slunce vrhnou stín na naše srdce,

nedbejme toho, souží-li nás bolesti, brzy se dozvíme, kdo jsi Ty.

Ježíš nás vede svou rukou a důvody nám poví;

kdo naslouchá Jeho hlasu, brzy se to doví.

Mějte neochvějnou důvěru v Boha, nechť nás zachová;

oslavujte Ho zpěvem nekonečně, jednou poznání nám dá.14

To říkám v posvátném jménu Ježíše Krista, amen.