Byl toto konec mého života?

Byl jsem zdravý otec dvou krásných dětí a manžel úžasné a pracovité manželky. Měl jsem dobrou práci se stabilním příjmem. Život vypadal dokonale, ale vše se začalo hroutit, když mi lékaři diagnostikovali rakovinu nosohltanu – vzácný typ rakovinového nádoru hlavy a krku.

Sloužil jsem v té době jako rádce biskupa, a když jsme v kapli pořádali každoroční basketbalový turnaj, začalo mi být velmi nevolno. Navštívil jsem lékaře, a ten mi po mnoha laboratorních testech oznámil, že mám rakovinu nosohltanu ve 4. stádiu. Byl jsem z toho vyděšený a dělal jsem si starosti. Přemýšlel jsem, zda to je konec mého života a co bude s rodinou, pokud zemřu. To jediné, na co jsem se mohl spolehnout, pokud jde o vedení a útěchu, byla modlitba k Nebeskému Otci.

Po třech dnech neustálých modliteb jsem pocítil, jako kdyby mi nějaký jemný hlas našeptával: „Neboj se.“

Od onoho okamžiku mě v myšlenkách strach ze smrti opustil. Bylo to pro mě nadále těžké. Byly chvíle, kdy jsem nemohl pozřít žádné jídlo a bylo mi špatně do té míry, že jsem nemohl spát, ale nevzdal jsem se a od Boha se neodvrátil – a On mi pomáhal.

Je tomu již více než 18 let, co rakovina přešla do remise. Nevím, jak dlouho mi Bůh dovolí žít, ale jsem rád, že mohu dál sloužit svým bratrům a sestrám. Vím, že Nebeský Otec nás nikdy neopouští ani na nás nezapomíná. A pokud si přejeme obdržet od Boha požehnání, nemůžeme Ho opustit či na Něj zapomenout ani my.