Židům 1–6

Někteří badatelé zpochybňují předpoklad, že autorem epištoly Židům je Pavel. Literární styl epištoly Židům se poněkud liší od ostatních Pavlových dopisů a původní verze textu neuváděly žádného autora. Jelikož jsou však myšlenky vyjádřené v epištole Židům v souladu s jiným Pavlovým učením, Svatí posledních dnů všeobecně přijímají tradiční křesťanský předpoklad, že Pavel byl do psaní této epištoly přinejmenším zapojen.

Viz také Průvodce k písmům, „Pavlovy epištoly“.

Mnohým Židům připadalo příliš těžké přijmout Ježíše Krista jako Syna Božího. Epištola Židům učí tomu, že vše, co se týká Ježíše, je svědectvím o Jeho Otci a řídí se Jeho příkladem. Při čtení prvních pěti kapitol Židům byste si mohli vytvořit seznam titulů, rolí, vlastností a skutků Ježíše Krista, které jsou zde zmíněny. Čemu vás toto vše učí o Spasiteli? Čemu vás to učí o Nebeském Otci?

Jak vám následující slova staršího Jeffreyho R. Hollanda pomáhají lépe rozumět naukám a zásadám z těchto kapitol? „Ježíš … přišel napravit náhled lidí na Boha, a naléhavě je žádal, aby milovali svého Nebeského Otce, jako On vždy miloval a vždy bude milovat je. … A tak když Kristus sytil hladové, uzdravoval nemocné, káral pokrytectví, naléhavě žádal o víru – ukazoval nám tím způsob jednání Otce.“ („Majestátnost Boha“, Liahona, listopad 2003, 72.)

Máte pocit, že můžete „[přistoupit] … směle … k trůnu milosti“ a žádat o milosrdenství? (Židům 4:16.) Jedním z poselství epištoly Židům je to, že i navzdory svým hříchům a slabostem můžeme přistoupit k Bohu a že Jeho milost je dosažitelná. Která slova z Židům 2:9–18; 4:12–16 a 5:7–8 posilují vaši důvěru v to, že vám Ježíš Kristus pomůže překonat zkoušky smrtelnosti? Zvažte možnost zaznamenat si do deníku své myšlenky a pocity ohledně toho, co pro vás Spasitel vykonal či stále koná.

Viz také Mosiáš 3:7–11; Alma 7:11–13; 34.

Někteří židovští Svatí měli i přesto, že byli obráceni ke křesťanství, problém plně přijmout evangelium Ježíše Krista a požehnání, jež z něj plynou. Pavel doufal, že když Židům převypráví příběh dávných Izraelitů, přesvědčí je, aby se vyhnuli chybě, které se dopustili jejich předkové, když pro nevíru odmítli Boží požehnání. (Příběh, na který Pavel odkazoval, si můžete přečíst v Numeri 14:1–12, 26–35.)

Zamyslete se nad tím, jak se Židům 3:7–4:11 může týkat i vás. Při tom vám může pomoci, když se zamyslíte nad těmito otázkami:

• Čím Izraelité rozhněvali Pána? (Viz Židům 3:8–11.) Jaké důsledky má to, když zatvrzujeme své srdce?

• Kdy jsem dopustil, aby se mé srdce zatvrdilo? Jsou nějaká požehnání, která mi Bůh chce dát, ale já je nepřijímám pro nedostatek víry?

• Co mohu dělat pro to, abych měl poddajné a zkroušené srdce? (Viz Eter 4:15; Přísloví 3:5–6; Alma 5:14–15.)

Viz také 1. Nefi 2:16; 15:6–11; Jákob 1:7–8; Alma 12:33–36.

Jak Ježíš dával najevo, že miluje spravedlivost a nenávidí nepravost? Pokud máme nespravedlivá přání, co můžeme udělat, abychom je změnili?

Napadá vás nějaká názorná pomůcka či ukázka, s jejíž pomocí byste mohli své rodině pomoci porozumět tomu, co znamená pevně se držet pravd evangelia, jež „jsme slýchali“? Ke znázornění byste mohli použít předmět, kterého je těžké se držet. V čem se naše snaha uchovat si svědectví podobá tomu, když se snažíme chytit a udržet tento předmět? Jak můžeme zajistit, aby nám to, „což jsme slýchali, … nevymizelo“? (Verš 1.)

Abyste prozkoumali význam slov „vůdce spasení jejich“, můžete začít diskusí o tom, kdo je to vůdce. Co dělá vůdce? V jakém smyslu je Ježíš Kristus pro nás a naše spasení vůdcem?

Tyto verše vám mohou pomoci rozvést diskusi o tom, co znamená být povolán Bohem skrze někoho, kdo k tomu má pravomoc, k tomu, abychom byli nositeli kněžství nebo abychom plnili jiné církevní povolání. Čemu se můžeme naučit z příkladu Ježíše Krista o tom, jak máme přijímat a vykonávat povolání?