Jak Používat Zpěvník

Obsah rozčleňuje náboženské písně do desíti obecných kategorií. Náboženské písně s podobným námětem se zpravidla nacházejí ve stejném oddíle. Uvedení kterékoli písně v určité kategorii však nemá být chápáno jako omezení pro její použití. Například některé písně v oddíle pro svátost, jako jsou „Jak moudrý Boží záměr byl“ nebo „Jak nesmírnou láskou“, mohou být po-užity i při jiných příležitostech, a vybrané sloky některých písní z tohoto oddílu lze použít i na Velikonoce. Rej-střík námětů vám pomůže najít píseň vhodnou k danému tématu.

Označení nálady, například Zbožně nebo Rozhodně, napovídají, s jakým pocitem nebo v jakém duchu má být píseň zpívána, i když toto označení se u určitých písní může lišit podle příležitosti nebo místní preference. Metronomické značky uvádějí rozmezí tempa (například

Zarážky (

Doporučenou předehru můžete rovněž zkrátit nebo prodloužit. Pokud píseň není příliš známá, zahrajte ji v rámci předehry celou, čímž shromážděným pomůžete cítit se při jejím zpěvu jistěji. Jde-li o dobře známou píseň, poslední řádek nebo fráze zpravidla jako předehra postačí. Pokud budete hrát jen krátkou předehru, mohli byste na konci zvolnit tempo pro naznačení konce předehry.

V rané křesťanské tradici byla většina náboženských písní zhudebněním upravených textů písem. Většina našich současných náboženských písní nějak souvisí s mnoha verši z písem, z nichž některé jsou v závěru každé písně uvedeny. Za pomoci Průvodce k písmům, který se nachází ve vydání písem Svatých posledních dnů, budete schopni najít mnohem více veršů, jež obohatí poselství našich náboženských písní.

Zpěvník obsahuje tři rejstříky spolu se stručnými vysvětlivkami pro každý z nich: Verše z písem; Náměty; and První řádky a názvy.

Ačkoli má vícehlasý zpěv (soprán, alt, tenor a bas) v Církvi silnou tradici, cílem zpěvu při shromáždění je, aby zpívali všichni, bez ohledu na to, jaký má kdo hlas. Většina členů zpívá melodii nehledě na svůj hlasový rozsah, a proto jsou náboženské písně uvedeny v tóninách, které jsou přizpůsobeny pro jednohlasý i vícehlasý zpěv. Některé písně – a části písní – jsou napsány přímo pro jednohlasý zpěv.

Náboženské písně, které vyberete, mají odrážet všeobecný charakter shromáždění a mají pomoci navodit vhodného ducha.

Úvodní píseňmůže být prosbou nebo chválou, může vyjadřovat vděčnost za evangelium, radost z možnosti společného shromažďování nebo nadšení z díla, které má být vykonáno.

Píseň ke svátosti má být o obřadu svátosti nebo o oběti Spasitele.

Píseň mezi proslovy poskytuje shromážděným příležitost zapojit se a může se týkat námětů proslovů pronášených na shromáždění. Je-li to vhodné, mohou shromáždění během této písně stát.

Závěrečná píseň poskytuje shromážděným příležitost zareagovat na ducha shromáždění a na to, co na něm bylo řečeno.

Ne každá náboženská píseň se hodí ke každé církevní příležitosti. Některé písně mohou být vhodnější pro shromáždění mladých než pro shromáždění svátosti.

Nemusíte mít pocit, že je naprosto nezbytné zpívat všechny sloky písně, ledaže by poselství písně zůstalo nedokončené. V žádném případě však rutinně nezkracujte písně tím, že byste zpívali pouze jednu nebo dvě první sloky. Doporučuje se zpívat alespoň sloky vytištěné pod notami.

Kromě používání již známých a oblíbených náboženských písní jsou členové povzbuzováni k tomu, aby se seznámili s novými či méně známými písněmi. Snažte se dosáhnout vyváženosti mezi důvěrně známými oblíbenými písněmi a méně známými písněmi.

Pro konferenci kůlu jsou často nejlepší volbou standardní, dobře známé náboženské písně, zejména nemají-li všichni shromáždění k dispozici zpěvník. Zde je uvedeno několik příkladů takových písní: „Pojďte, Svatí“; „Přijď, Králi králů, zas“; „S námi písně zpívejte“; „Sečti dary“; „Správně vždy čiň“; „Veď nás, všemocný Jehovo“; „Na vrcholku hory“; „Jak pevný to základ“; „Já Boží dítě jsem“; „Já vím, že žije Spasitel“; „Pojďme všichni vpřed“; „Chvála buď muži“; „Přilož k dílu ruku svou“; „Vykupitel Izraele“; „Chválit, ó Králi, jméno Tvé“; „Duch Boží“; „Ó, Bože, my Tobě děkujeme“.

Tyto náboženské písně můžete okopírovat na tištěný program, pokud to u písně není zakázáno v údaji o copyrightu.

V tomto vydání zpěvníku není činěn rozdíl mezi písněmi pro sborový zpěv a pro zpěv shromážděných. Pěvecké sbory mají zpěvník používat jako svůj základní zdroj písní pro vystoupení a mají vybírat z celé knihy. Pěvecké sbory mohou zpívat i jiné vhodné náboženské písně a aranže náboženských písní, které nejsou obsaženy ve zpěvníku.

Některé písně, které měly v předchozích vydáních zpěvníku označení „Pěvecký sbor“, byly transponovány do nižších tónin, aby se daly více využívat při zpěvu shromážděných. Pěvecké sbory by si mohly ponechat dřívější vydání zpěvníku, aby mohly využít vyšší tóniny a také možnosti přechodu z jedné tóniny do druhé. Je-li k dispozici pouze jeden výtisk předchozího vydání, může být náboženská píseň za tímto účelem rozmnožena a použita, nezakazuje-li to údaj o copyrightu.

Náboženské písně ze zpěvníku zpívané beze změn jsou vždy vhodné jako repertoár pěveckého sboru. Svůj přednes náboženské písně můžete také upravit, avšak takové úpravy používej-te zřídka a dbejte na to, aby byly v souladu s duchem náboženské písně. Zde je několik úprav náboženských písní, které můžete vzít v úvahu:

1. Nechte muže, ženy nebo muže i ženy zpívat jednu sloku jednohlasně.

2. Nechte shromážděné, aby se připojili k pěveckému sboru při zpěvu poslední sloky nebo refrénu náboženské písně. (Toto je jeden ze způsobů, jak shromážděným pomoci lépe se seznámit s některými náboženskými písněmi.)

3. Nechte ženy zpívat jednu sloku, jak je to popsáno níže pod záhlavím „Písně pro ženské hlasy“.

4. Nechte muže zpívat jednu sloku, jak je to popsáno níže pod záhlavím „Písně pro mužské hlasy“.

5. Nechte soprán a tenor zazpívat jednu sloku jako duet.

6. Nechte tenor a bas zpívat melodii, zatímco soprán a alt zpívá altový part.

7. Nechte jednu sekci pěveckého sboru zpívat melodii, zatímco zbytek sboru zpívá ostatní party brumendem.

V oddíle zpěvníku určeném ženám jsou uvedeny náboženské písně pro shromáždění žen a písně, které byly připraveny pro ženské pěvecké sbory a tria. Kromě toho mohou sestry bez úpravy zpívat většinu ostatních písní ve zpěvníku dvouhlasně (soprán a alt) nebo trojhlasně (není-li tenorový part příliš nízko).

Náboženské písně v oddíle zpěvníku určeném mužům se dělí na dvě kategorie: Muži, pro shromáždění mužů, a Mužský pěvecký sbor, pro pěvecké sbory a kvarteta. Při výběru písně pro zpěv shromážděných na kněžském shromáždění se obvykle dává přednost standardním náboženským písním určeným pro shromáždění nebo těm, které mají označení Muži.

Několik písní je upraveno přímo pro mužský pěvecký sbor, kromě toho lze však upravit pro použití mužskými pěveckými sbory a kvartety mnohé písně pro shromáždění, a také ty, které mají označeníMuži:

Obrázek

Hymn showing what men sing

Hlavním problémem při úpravě písní pro mužské pěvecké sbory je najít tenory, kteří dokáží zpívat tak vysoko, kam až může sahat alt; některé vysoké noty proto bude možná potřeba upravit. Můžete také náboženskou píseň transponovat do nižší tóniny a pak upravit basový part.

Další možností úpravy náboženské písně pro mužský pěvecký sbor je nechat některé muže zpívat altový part pod melodií. V takovém případě je ba-sový part volitelný.

Povšimnete si, že v písních upravených pro mužské pěvecké sbory se místo obvyklého houslového klíče používá klíč tenorový. Noty pro pravou ruku byste u těchto písní měli obvykle hrát o oktávu níže než v houslovém klíči. Vznikne tak bohatý a účinný doprovod mužských hlasů.

Obrázek

Tenor clef symbol

Obrázek

Treble clef symbol

Takt je nejmenší hudební celek ohraničený svislými čarami:

Obrázek

Example of a musical measure

Tam, kde ve zpěvníku přechází takt z jednoho řádku na druhý, je konec prvního řádku ponechán otevřený, aby bylo zřejmé, že takt pokračuje na dalším řádku:

Obrázek

measure on two lines

Metrum skladby (=takt), což je označení tempa hudební skladby v rámci taktu, je uvedeno na začátku každé písně (dvě číslice, jedna nad druhou, například 2/4) Horní číslo uvádí počet dob v každém taktu. Spodní číslo uvádí, která nota představuje jednu dobu. Například 3/4 takt znamená, že v každém taktu písně jsou tři doby a že jednu dobu v něm představuje čtvrťová nota (

Když dirigujete hudbu, má se první doba vašeho gesta (viz grafické znázornění způsobů dirigování) krýt s první dobou každého taktu. Tato první doba, která se nazývá těžká doba, je nejdůraznější dobou každého taktu. Povšimnete si, že mnoho náboženských písní začíná na lehkou dobu v předtaktí, před první těžkou dobou.

Účelem dirigování je pomoci shromážděným udržet rytmus a také naznačit náladu a ducha náboženské písně. Dirigentská gesta mají být jednoduchá a nevyumělkovaná, ale mohou se lišit podle povahy a nálady písně. Kroužky v grafickém znázornění způsobu dirigování ukazují, kde nastupují rytmické doby písně.

Dvoudobý takt (používá se pro písně označené 2/2 nebo 2/4):

Obrázek

two-beat pattern

Třídobý takt (používá se pro písně označené 3/4 nebo 3/2):

Obrázek

three-beat pattern

Čtyřdobý takt (používá se pro písně označené 4/4):

Obrázek

four-beat pattern

Šestidobý takt (používá se pro písně označené 6/8 nebo 6/4:

Obrázek

six-beat pattern

Písně v 6/8 nebo 6/4 taktu, které jsou v pomalém tempu, například „Tichá noc“ (č. 124), mohou být dirigovány buď v tradičním šestidobém taktu, nebo v třídobém taktu, kdy se první gesto dělá větší a druhé menší:

Obrázek

alternative six-beat pattern

Písně v 6/8 nebo 6/4 taktu, které jsou v mírném tempu, například „Pastýřovu srdci drahé“ (č. 135), mohou být dirigovány s vynecháním druhé a páté doby tradičního šestidobého taktu, místo kterých se v gestech udělá pauza:

Obrázek

another alternative six-beat pattern

Písně v 6/8 nebo 6/4 taktu, které jsou v rychlém tempu, například „Mistře, hle, vítr burácí“ (č. 53), mohou být di-rigovány jako dvoudobý takt – úvodní tři doby nastupují během prvního gesta a závěrečné tři doby během druhého gesta:

Obrázek

another alternative six-beat pattern

Při použití posledních dvou způsobů dirigování dbejte na to, abyste rytmus písně udrželi stálý.

Dvoudobý takt: „Pomáhej Bůh“; and „Vy, kdož jste k práci vyslaní“.

Třídobý takt: „Pojďte za mnou“; „Správně vždy čiň“; „K nebesům chválu pěj“; „Bože, Otče, vyslyš nás“; „Nauč mě, jak ve světle kráčet mám“

Čtyřdobý takt: „Zůstaň se mnou“; „Když rozjímám o Tvých písmech“; „S námi písně zpívejte“; „Zdali modlil ses?“; „Za nádheru oblaků“; „Národy slyšte hlas nebe znít“; „Naděje Izraele“.

Některé písně mohou obsahovat noty nebo pasáže, které se hrají obtížně. Tyto pasáže si můžete upra-vit podle vlastních schopností – tím, že z akordů vypustíte méně důležité noty. Za tímto účelem byste si mohli udělat značky ve svém vlastním zpěvníku.

Písně často mívají příliš široký rozsah mezi notami tenoru a basu, který se nedá zahrát levou rukou. Na tenorové noty lze často velmi snadno dosáhnout pravou rukou. Tyto noty byste si mohli označit závorkou, jež vám připomene, že je chcete hrát pravou rukou.

Obrázek

tenor note marking

Některé náboženské písně a písně pro děti jsou komponovány pro piano. Doprovázíte-li tyto písně na varhany, je někdy lepší použít pouze manuály bez pedálů.

Doplňující nota neboli zanáška (menší nota) je nota volitelná. Toto je několik příkladů, jak mohou být doplňující noty (zanášky) použity:

1. Doplňující nota může naznačovat, že má být hrána a zpívána jen v některých slokách, a v jiných naopak ne, v závislosti na textu každé sloky:

   Obrázek

   cue note

2. Někdy je skladba kompletní, i když se doplňující nota vynechá:

   Obrázek

   cue note left out

3. Doplňující noty také označují místa, která má hrát pianista nebo varhaník, ale která nemají být zpívána:

   Obrázek

   cue notes played by organist

„Pojďte za mnou“; „Správně vždy čiň“; „Bůh buď s vámi, než se sejdem zas“; „Jak jemně Bůh přikazuje“; „Jak nesmírnou láskou“; „Dbej přikázání“; „Ať jsme Duchem vedeni“; „Nechť plní nás blahem“; „Vykupitel Izraele“; „Chválit, ó Králi, jméno Tvé“; „Ó, vítej, chvíle modlení“; „Nauč mě, jak ve světle kráčet mám“; „Ó, Bože, my Tobě děkujeme“