Učte nauce

Je zřejmé, že Spasitel se v mládí učil z písem, když prospíval „moudrostí… a milostí… u Boha“ (Lukáš 2:52). Jeho hluboké porozumění Otcově nauce se projevilo, když Ho v mladém věku našli rodiče v chrámu, jak učí židovské učitele a odpovídá jim na otázky (viz Překlad Josepha Smitha, Lukáš 2:46 [v Průvodci k písmům]). Znalost nauky obsažené v písmech Mu později, když Ho Satan vystavil nesmírnému pokušení na poušti, pomohla tomuto pokušení odolat (viz Lukáš 4:3–12).

I vy můžete usilovat o to, abyste se naučili pravé nauce více do hloubky předtím, než jí budete učit. Při přípravě na výuku a studium s druhými pečlivě zjistěte, co o pravdách, kterým učíte, řekl Pán. Vyhledávejte v písmech a slovech žijících proroků vysvětlení a rady týkající se dané nauky. Když budete žít podle pravd, které studujete, a uplatňovat je, přivolá to Ducha, aby vás učil nauce do ještě větší hloubky a potvrzoval pravdivost nauky v srdci těch, které učíte.

Otázky k zamyšlení: Proč je důležité, abyste sami porozuměli pravdám evangelia? Jak jste získali hlubší porozumění pravdám evangelia? K čemu pociťujete inspiraci, abyste zlepšili své studium písem a slov žijících proroků?

Z písem: Přísloví 7:1–3; 2. Nefi 4:15–16; Nauka a smlouvy 11:21; 88:118

Po Spasitelově smrti dva Jeho učedníci šli a povídali si se smíšenými pocity smutku a údivu v srdci. Jak mohli pochopit to, co se právě stalo? Ježíš Nazaretský, muž, o kterém se domnívali, že je jejich Vykupitelem, byl nyní již tři dny po smrti. A poté zde byly zprávy o tom, že Jeho hrob je prázdný a že andělé oznámili, že žije! V tomto okamžiku, který byl pro víru těchto učedníků klíčovým bodem, se k nim po cestě připojil člověk, kterého neznali. Utěšoval je tím, že jim „vykládal… všecka ta písma, kteráž o [Spasiteli] byla“. Poutníci si nakonec uvědomili, že jejich učitelem je sám Ježíš Kristus a že skutečně vstal z mrtvých. Jak Ho poznali? „Zdaliž srdce naše v nás nehořelo,“ uvědomili si později, „když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?“ (Lukáš 24:27, 32.)

Starší D. Todd Christofferson učil: „Hlavním smyslem všech písem je naplnit nám duši vírou v Boha Otce a v Jeho Syna Ježíše Krista.“ („Požehnání plynoucí z písem“, Liahona, květen 2010, 34.) Ježíš během své služby používal písma, aby druhé učil, napravoval a inspiroval. Dbejte na to, abyste se při výuce neodchylovali od písem a slov proroků. Budete-li se při výuce věrně spoléhat na slovo Boží, můžete pro druhé dělat to, co dělal Spasitel. Můžete jim pomáhat Ho poznávat, neboť všichni potřebujeme pravidelně posilovat svou víru v Něj. Vaše láska k písmům bude těm, které učíte, zřejmá, a vaše výuka bude přivolávat Ducha, který způsobí, že jejich srdce bude hořet svědectvím o Otci a Synu.

Otázky k zamyšlení: Jak vás ovlivnil nějaký učitel, který používal písma, aby vám pomohl lépe poznat Spasitele? Co byste mohli udělat pro to, abyste při výuce více spoléhali na písma a slova proroků? Jak můžete pomáhat těm, které učíte, poznávat slovo Boží a mít je rádi?

Z písem: Lukáš 4:14–21; Alma 31:5; Helaman 3:29–30; 3. Nefi 23

Jistý zákoník se Ježíše jednou zeptal: „Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?“ Spasitel v reakci na to navedl tazatele k písmům: „V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?“ To muže vedlo nejen k jeho odpovědi: „Milovati budeš Pána Boha svého… a bližního svého“, ale také k doplňující otázce: „A kdo jest můj bližní?“ Spasitel odpověděl na tuto otázku podobenstvím o třech mužích, kteří viděli poutníka v nouzi. Pouze jeden z těch tří, Samaritán, kterého Židé nenáviděli jen kvůli tomu, odkud pocházel, se zastavil, aby pomohl. Ježíš poté zákoníka vyzval, aby zodpověděl svou vlastní otázku: „Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?“ (Viz Lukáš 10:25–37.)

Proč podle vás Spasitel učil tímto způsobem – odpovídal na otázky tím, že druhé vyzýval, aby hledali, přemítali a objevovali? Částečnou odpovědí je to, že Pán si cení úsilí při hledání pravdy. „Hledejte, a naleznete,“ vyzýval opětovně (viz například Matouš 7:7; Lukáš 11:9; Nauka a smlouvy 4:7). Pán odměňuje skutky víry a trpělivosti těch, kteří hledají.

Podobně jako Spasitel můžete i vy pomáhat těm, které učíte, rozpoznávat pravdu a porozumět jí. Například písma jsou plná pravd evangelia, ale někdy to, abychom je našli, vyžaduje vědomé úsilí. Zatímco se spolu s druhými učíte z písem, zastavte a zeptejte se těch, které učíte, jakých pravd evangelia si povšimli. Pomozte jim pochopit, jak tyto pravdy souvisejí s plánem spasení, který připravil Nebeský Otec. Někdy jsou věčné pravdy uvedeny v písmech a někdy jsou obsaženy v příbězích a životech lidí, o kterých čteme. Mohlo by být rovněž užitečné, kdybyste společně prozkoumali historické souvislosti týkající se veršů z písem, které studujete, a také význam těchto veršů a to, jak se vztahují na nás v dnešní době.

Otázky k zamyšlení: Jak v písmech a ve slovech proroků rozpoznáváte věčné pravdy? Jak tyto pravdy žehnají vašemu životu? Jak byste například mohli pomoci studentům rozpoznat pravdy, které pro ně budou mít nějaký zvláštní význam a které je přivedou blíže k Bohu, a porozumět jim?

Z písem: Jan 5:39; 1. Nefi 15:14; Nauka a smlouvy 42:12

Obrázek

studenti při studiu

Spasitel a Jeho učedníci o jednom dni sabatu pociťovali hlad, a když procházeli kolem pole, začali jíst obilná zrna. Farizeové, kteří vždy dychtivě zdůrazňovali ty nejdrobnější body Mojžíšova zákona, poukázali na to, že sbírání obilných zrn je v podstatě formou práce, která je o sabatu zakázána (viz Marek 2:23–24). Jak řekl prorok Jákob z Knihy Mormonovy, farizeové „hleděli za cíl“ (Jákob 4:14). Jinými slovy se natolik zaměřovali na tradiční výklad přikázání, že jim zcela unikl jejich božský účel – přiblížit nás k Bohu. Farizeové si ve skutečnosti ani neuvědomovali, že Ten, kdo jim ono přikázání, aby světili den sabatu, dal, stojí před nimi.

Spasitel využil této příležitosti, aby svědčil o své božské identitě a aby učil tomu, proč je sabat důležitý. Byl stvořen pro nás jako den uctívání Pána sabatu, samotného Ježíše Krista (viz Marek 2:27–28). Takovéto pravdy nám pomáhají porozumět tomu, že Boží přikázání se netýkají pouze našeho chování navenek. Jejich účelem je pomoci nám, abychom změnili své srdce a dosáhli většího obrácení.

Pečlivě se zamyslete nad naukou a zásadami, na něž se rozhodnete zaměřit. Ačkoli je v písmech mnoho pravd evangelia, o nichž lze diskutovat, nejlepší je zaměřovat se na ty, které vedou k obrácení a posilují víru v Ježíše Krista. Ony jednoduché a základní pravdy, jimž Spasitel učil a jež ztělesňoval, mají největší moc změnit náš život – pravdy o Jeho Usmíření, plánu spasení, přikázání milovat Boha a milovat své bližní a tak dále. Přizvěte Ducha, aby o těchto pravdách vydal svědectví a pomohl jim proniknout hluboko do srdce těch, které učíte.

Otázky k zamyšlení: Jaké pravdy evangelia vám pomohly či pomáhají více se obrátit k Ježíši Kristu a mít v Něj větší víru? Jak vám nějaký učitel pomáhal zaměřovat se na ty nejzákladnější pravdy evangelia? Čemu můžete učit, abyste druhým pomohli dosáhnout hlubšího obrácení k Ježíši Kristu?

Z písem: 2. Nefi 25:26; 3. Nefi 11:34–41; Nauka a smlouvy 19:31–32; 68:25–28; 133:57; Mojžíš 6:57–62

„Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi,“ stěžovali si farizeové ohledně Ježíše, čímž naznačovali, že takové jednání je pro duchovního učitele nevhodné (Lukáš 15:2). Ježíš to vnímal jako příležitost k tomu, aby je naučil některým hlubokým duchovním pravdám. Jak to nejspíše udělal? Jak asi pomohl farizeům rozpoznat, že jejich srdce – nikoli to Jeho – je nečisté a potřebuje uzdravit? Jak nejspíše použil svou nauku, aby jim ukázal, že jejich myšlení a chování vyžaduje změnu?

Udělal to tak, že k nim promlouval o ovci, která zbloudila ze stáda, a o minci, která se ztratila. Promlouval o vzpurném synovi, který usiloval o odpuštění, a o starším bratrovi, který ho odmítl přijmout nebo s ním pojíst. Každé z těchto podobenství obsahovalo pravdy, které se týkaly toho, jak farizeové pohlíželi na druhé, a učilo je, že každá duše má velikou cenu (viz Lukáš 15). Spasitel neřekl farizeům – ani neříká nikomu z nás – s kým se v Jeho podobenstvích ztotožnit. Někdy jsme oním ustaraným otcem. Někdy zase oním závistivým bratrem. Často jsme onou ztracenou ovcí či pošetilým synem. Ale ať už se nacházíme v jakékoli situaci, Spasitel nás prostřednictvím svých podobenství vyzývá, abychom v Jeho učení nacházeli to, co se nás týká – abychom objevili to, čemu si přeje, abychom se naučili, a to, co možná budeme muset změnit ve svém myšlení a chování.

Možná si povšimnete, že někteří studenti nechápou, proč jsou pro ně určité pravdy důležité. Při zvažování potřeb těch, které učíte, přemýšlejte o tom, jak by pravdy obsažené v písmech mohly být pro ně v jejich situaci přínosné či užitečné. Jednou z možností, jak můžete studentům pomáhat vnímat důležitost pravd, jež objevují, je klást jim otázky, jako jsou například tyto: „Proč je pro vás důležité toto vědět?“ „Jaký vliv může mít tato pravda na váš život?“ Naslouchejte těm, které učíte. Umožněte jim klást otázky. Povzbuzujte je, aby hledali souvislosti mezi učením Spasitele a svým vlastním životem. Také byste se mohli podělit o to, jak v tom, čemu učíte, nacházíte to, co je důležité pro váš život. To může přivolat Ducha, aby studenty učil jednotlivě tomu, jak může daná nauka změnit jejich život k lepšímu.

Otázky k zamyšlení: Díky čemu jsou pro vás pravdy evangelia přínosné či užitečné? Co vám pomáhá nacházet při studiu evangelia to, co je důležité přímo pro vás osobně? Co děláte pro to, abyste se dokázali zaměřovat na pravdy, jež jsou důležité pro ty, které učíte?

Z písem: 1. Nefi 19:23; 2. Nefi 32:3; Nauka a smlouvy 43:7–9