Učte tak, jak učil Spasitel

Před několika měsíci navrhl bývalý spolužák z mého rodného města Overton v Nevadě, abychom přichystali vánoční dárek pro naši milovanou učitelku ze školky, která nedávno oslavila 98. narozeniny. Učila nás laskavosti, důležitosti odpoledního spánku, radosti z mléka a grahamových sušenek a vzájemné lásce. Děkuji vám, sestro Davisová, že jste byla tak skvělou učitelkou.

Obrázek

Sestra Davisová

Dalšího výjimečného učitele jsem měl před mnoha lety při svém studiu na Ricks College. Připravoval jsem se na službu na misii a napadlo mě, že by bylo užitečné zúčastnit se kurzu misionářské přípravy. To, co jsem zažil, mi změnilo život.

Od první lekce jsem si uvědomil, že jsem v přítomnosti zkušeného učitele. Tím učitelem byl bratr F. Melvin Hammond. Věděl jsem, že bratr Hammond miluje Pána a má rád i mě. Viděl jsem mu to ve tváři a slyšel jsem to v jeho hlase. Když učil, Duch osvěcoval mou mysl. Učil nauce, ale zároveň mě vyzval, abych se jí učil sám. Tato výzva mi pomohla jasně pochopit mou zodpovědnost učit se Pánově nauce sám pro sebe. Tento zážitek mě navždy změnil. Děkuji vám, bratře Hammonde, že jste učil tak, jak učil Spasitel.

Bratři a sestry, každý si zaslouží získat podobný studijní prožitek doma i v církvi.

Úvod k příručce Pojď, následuj mne ukazuje, čeho lze dosáhnout, učíme-li tak, jak učil Kristus. Píše se v něm: „Cílem veškerého studia a výuky evangelia je prohloubit naše obrácení k Ježíši Kristu a pomoci nám stát se více takovými, jako je On. … K takovému studiu evangelia, které posiluje naši víru a vede k zázraku obrácení, nedojde jen tak. Takovéto studium přesahuje studium ve třídě, neboť k němu dochází i v srdci a domově dotyčného člověka.“¹

Písma uvádějí, že Spasitelova služba v dávné Americe byla tak působivá a rozsáhlá, že „všichni lidé na celé tváři země byli obráceni k Pánu, jak Nefité, tak Lamanité, a nebylo mezi nimi žádných svárů a sporů a každý člověk jednal s druhým spravedlivě“.²

Jak může naše výuka podobně ovlivnit ty, které máme rádi? Jak můžeme učit více tak, jak učil Spasitel, a pomáhat druhým prohloubit jejich obrácení? Dovolte mi dát vám několik návrhů.

Zaprvé a především se snažte naučit co nejvíce o samotném Mistru Učiteli. Jak projevoval svou lásku k druhým? Co lidé pociťovali, když učil? Čemu učil? Co očekával od těch, které učil? Až se nad podobnými otázkami zamyslíte, zhodnoťte to, jak učíte, a přizpůsobte to více tomu, jak učil On.

Církev poskytuje mnoho materiálů a zdrojů k výuce v aplikaci Knihovna evangelia nebo na stránkách CirkevJeziseKrista.org. Jeden z nich se nazývá Učte tak, jak učil Spasitel. Vyzývám vás, abyste si ho důkladně přečetli a prostudovali. Jeho zásady vám pomohou ve snaze učit více tak, jak učil Kristus.

Svůj další návrh mohu ilustrovat zážitkem, který se mi přihodil před pár měsíci, když jsem se zastavil na návštěvě u jednoho svého blízkého přítele. Slyšel jsem z vedlejší místnosti jeho manželku, jak s někým mluví, tak jsem se rychle omluvil, aby se můj přítel mohl vrátit k rodině.

Zhruba za hodinu jsem dostal SMS zprávu od jeho skvělé manželky: „Bratře Newmane, děkujeme, že jste se u nás stavil. Měli jsme vás pozvat dovnitř, ale ráda bych vám řekla, co jsme dělali. Od začátku pandemie diskutujeme každou neděli o lekcích z Pojď, následuj mne se svými dospělými dětmi přes Zoom. Dějí se díky tomu doslova zázraky. Myslím, že je to poprvé, co naše dcera sama přečetla Knihu Mormonovu. Dnes byla poslední lekce o Knize Mormonově a zrovna jsme končili, když jste přišel. … Říkala jsem si, že by vás mohlo zajímat, jak Pojď, následuj mne, Zoom a pandemie poskytly dobře načasovanou příležitost změnit jedno srdce. … Přemýšlím, kolik malých zázraků se během této zvláštní doby stalo a děje.“

Zní mi to jako naplnění slibu, který dal v říjnu 2018 president Russell M. Nelson. Řekl, že v domově soustředěné a Církví podporované studium evangelia má „potenciál uvolnit v rodinách velikou moc, pokud se bude každá rodina vědomě a pečlivě snažit proměnit svůj domov ve svatyni víry. Slibuji vám, že když budete pilně pracovat na tom, abyste svůj domov přetvořili v ústřední místo poznávání evangelia, časem se vaše sabatní dny skutečně stanou radostí. Vaše děti budou s nadšením poznávat Spasitelovo učení a budou podle něj žít. … Změny ve vaší rodině budou výrazné a trvalé.“³ Jak nádherné zaslíbení!

Aby nám obrácení k Ježíši Kristu skutečně změnilo život, musí se týkat celé naší duše a prostoupit všechny stránky našeho života. Proto musí být soustředěné ve středu našeho života – v naší rodině a v našem domově.

Mým posledním návrhem je pamatovat na to, že obrácení musí vycházet z nitra. Jak dokládá podobenství o deseti pannách, olej svého obrácení nemůžeme předat někomu jinému, ať si to přejeme sebevíc. Jak učil starší David A. Bednar: „Tento drahocenný olej se získává kapku po kapce …, trpělivě a soustavně. Žádná zkratka neexistuje; žádná uspěchaná příprava na poslední chvíli není možná.“⁴

Na této pravdě je založena příručka Pojď, následuj mne. Přirovnávám ji k andělovi, který pomohl Nefimu poznat Ježíše Krista tím, že mu řekl: „Pohleď!“⁵ Stejně jako tento anděl nás příručka Pojď, následuj mne vyzývá, abychom v písmech a slovech novodobých proroků hledali Spasitele a naslouchali Mu. Stejně jako Nefiho nás při četbě slova Božího a přemítání o něm bude osobně učit Duch. Pojď, následuj mne je pro nás odrazovým můstkem, který každému z nás pomáhá vnořit se hluboko do živé vody nauky Kristovy.

Rodičovská zodpovědnost se tomu v mnohém podobá. Děti po svých rodičích dědí mnohé, svědectví ale ne. Nemůžeme svým dětem dát svědectví, stejně jako nemůžeme donutit seménko, aby rostlo. Můžeme ale poskytnout prostředí, které je bude vyživovat, s dobrou půdou a bez trnů, které by slovo dusily. Můžeme se snažit vytvořit ideální podmínky, aby naše děti – a jiní lidé, které máme rádi – mohli najít místo pro své seménko, slyšeli slovo a rozuměli mu⁶ a sami pro sebe poznali, „že to seménko je dobré“.⁷

Obrázek

Bratr Newman a jeho syn Jack

Před několika lety jsem měl příležitost hrát golf se svým synem Jackem na hřišti Old Course v St. Andrews ve Skotsku, odkud tato hra pochází. Bylo to prostě úžasné! Po návratu jsem se pokoušel velikost tohoto zážitku sdělit druhým. Ale nešlo to. Fotografie, video i můj nejlepší popis absolutně nestačily. Nakonec jsem si uvědomil, že velkolepost St. Andrews může někdo poznat jen tak, že ho sám navštíví – uvidí rozlehlé trávníky, nadechne se tamního vzduchu, pocítí vítr ve tváři a párkrát se omylem trefí do rozsáhlých bankrů a statných keřů hlodáše, což se nám velmi dařilo.

Stejné je to i se slovem Božím. Můžeme mu učit, kázat ho a vysvětlovat. Můžeme o něm mluvit, popisovat ho, dokonce o něm vydávat svědectví. Ale dokud člověk nepocítí, že posvátné slovo Boží skrápí jeho duši mocí Ducha jako rosa z nebe,⁸ bude to jako dívat se na pohlednici nebo na něčí fotografie z dovolené. Musíte se tam vydat sami. Obrácení je osobní cesta – cesta shromažďování.

Každý, kdo učí doma nebo v církvi, může druhým nabídnout příležitost získat vlastní duchovní zážitky. Skrze tyto zážitky sami pro sebe poznají „pravdu ohledně všech věcí“.⁹ President Nelson učil: „Máte-li ohledně evangelia či Církve upřímné otázky, tak když se rozhodnete dovolit Bohu, aby převládl, budete vedeni k tomu, abyste našli a pochopili absolutní a věčné pravdy, které vás budou v životě vést a budou vám pomáhat neochvějně setrvat na cestě smlouvy.“¹⁰

Vyzývám vedoucí a učitele v každé církevní organizaci, aby se radili společně s rodiči a mládeží tak, aby významně zlepšili výuku na všech úrovních – v kůlech, sborech i domovech. Dosáhneme toho tím, že budeme učit nauce a vyvolávat Duchem naplněné diskuse ohledně pravd, kterým nás Duch Svatý učil během tichých chvilek našeho osobního studia.

Drazí přátelé v Kristu, na každém z nás přímo spočívá zodpovědnost následovat příklad Mistra a učit tak, jak učil On. Jeho cesta je ta správná! Když Ho budeme následovat, budeme jako On, „až se zjeví, … neboť ho budeme viděti takového, jaký je; abychom mohli míti tuto naději; abychom mohli býti očištěni tak, jako on je čistý“.¹¹ Ve jménu Toho, jenž vstal z mrtvých, samotného Mistra Učitele, a to Ježíše Krista, amen.