2010–2019
Zoo Li lub Tais uas Tawg
October 2013


Zoo Li lub Tais uas Tawg

Nej yuav tsum ua li cas thaum nej los sis cov uas nej hlub muaj tej kev cov nyom ntawm lub hlwb los yog lub siab?

Tus Thwj Tim Petus sau hais tias Yexus Khetos cov thwj tim yuav tsum “ib leeg muaj siab hlub ib leeg.”1 Nrog lub siab hlub ntawd kuv xav hais lus rau cov uas raug kev mob puas hlwb los yog mob ntawm lub siab, txawm qhov kev mob ntawd loj los sis me los yog, nyob ib chim xwb los sis nyob tas ib sim neej los yog. Peb paub hais tias tej yam no nyuaj to taub thaum peb hnov cov kws kho mob hais txog neuroses thiab psychoses, txog tej yam uas ib txwm muaj hauv keeb kwm roj ntshav thiab tej teeb meem ntawm cov chromosome, txog bipolarity, paranoia, thiab schizophrenia. Txawm tej yam no uas rau peb tsis to taub, yeej muaj tej yam kev mob no nyob hauv lub neej no, thiab tsis tas txaj muag lees hais tias peb muaj tej yam no ib yam li peb tsis txaj muag lees hais tias peb muaj ntshav siab los yog muaj kab mob qog hlav uas tshwm sim sai sai.

Thaum peb nrhiav kev kaj siab lug thiab xav to taub tej yam nyuaj no, peb yuav tsum nco qab tias peb ua neej nyob---thiab tau xaiv ua neej nyob---rau hauv ib lub ntiaj teb uas yuav sim peb lub siab seb peb puas tsim nyog ua neeg zoo li Vajtswv kom muaj raws li Vajtswv tej lub hom phiaj. Qhov uas nplij peb lub siab zoo tshaj txog Vajtswv txoj hau kev no yog qhov uas Vajtswv cog lus tias yuav muaj ib tug Cawm Seej, ib tug Txhiv Dim, thiab peb txoj kev ntseeg Nws yuav txhawb nqa peb kom kov yeej tej kev sim siab thiab kev txom nyem ntawd, txawm yog Leej Tub uas los pab thiab Leej Txiv uas txib Nws Leej Tub ntawd yuav tsum them tus nqi loj tshaj plaws. Yog peb to taub txoj kev hlub no peb thiaj yuav nyiaj tau peb tej kev txom nyem, ces peb yuav to taub, thiab thaum kawg peb yuav txais kev txhiv dim.

Kuv yuav tsis hais ntxiv txog tej kev mob nyuaj kawg no tiam sis kuv yuav hais txog ib qho uas hu ua “kev mob ntawm kev nyuaj siab txhawj xeeb heev”---los yog “kev nyuaj siab.” Thaum kuv hais txog qhov no, kuv tsis hais txog thaum yus cov plaub hau ntxhov heev, yuav tsum them se, los yog tej lub sij hawm uas ua rau peb txhua tus poob siab. Tej lub sij hawm txhua leej txhua tus yuav txhawj xeeb los yog poob siab. Phau Ntawv Maumoos hais tias Amoos thiab nws cov kwv tij nyuaj siab thaum lawv raug kev txom nyem,2 thiab peb txhua tus zoo ib yam li lawv. Tiam sis hnub no kuv hais txog ib qho uas nyuaj tshaj, ib txoj kev txom nyem uas loj kawg uas ua rau ib tug neeg sis paub ua neej, ib qhov kev mob uas sab heev tsis muaj leej twg yuav xav hais tias qhov kev mob ntawd yuav ploj mus tsuas yog lawv sawv ntsug thiab xav zoo zoo xwb----tiam sis kuv tseem pom zoo rau kev sawv ntsug thiab kev xav zoo zoo!

Tsis yog qhov mob li ntawd, qhov kev tsaus ntuj ntawm yus lub siab lub ntsws no tsis yog kev poob siab xwb. Kuv twb pom ib tug txiv neej raug qhov mob no thaum nws tus khub tau tso lub ntiaj teb no tseg tom qab nkawd tau sib yuav 50 xyoos lawm. Kuv twb pom tej leej niam tshiab raug mob li no tom qab lawv yug me nyuam. Kuv twb pom cov tub ntxhais kawm ntawv uas txhawj heev, cov tub rog, thiab tej niam tais uas txhawj txog lawv cov me nyuam raug qhov mob zoo li no.

Thiab kuv twb pom tej leej txiv hluas raug qhov mob no thaum lawv khwv noj khwv haus rau lawv tsev neeg. Kuv twb raug mob ib yam li no thiab. Muaj ib lub sij hawm tom qab wb sib yuav thaum kuv ntshai tsis muaj nyiaj txiag txaus thiab kuv nkees nkees kawg nkaus, kuv lub siab thiaj li raug mob tiag tiag. Vim muaj Vajtswv txoj kev hlub tshua thiab kuv tsev neeg txoj kev hlub, kuv tseem txawj ua hauj lwm, tiam sis txij thaum ntawd los kuv tseem pab lwm tus nyuaj siab thaum lawv raug mob nyuaj siab txhawj xeeb tshaj kuv. Txawm yog li cas puam chawj peb txhua tus tau txais kev txhawb nqa ntawm cov uas tau nyiaj kev txom nyem zoo ib yam li tus Yaj Saub Yauxej Xamiv hais tias lawv tau “nrhiav thiab nyiaj qhov uas tsaus ntuj tshaj plaws”3 xws li Abraham Lincoln, Winston Churchill, thiab Txwj Laug George Albert Smith, tus kawg kuv hais no yog ib tug neeg zoo li Khetos thiab muaj siab mos siab muag tshaj nyob hauv peb lub caij nyoog, es nws raug kev nyuaj siab txhawj xeeb ob peb xyoos ua ntej nws tau los ua tus yaj saub thib yim thiab Thawj Tswj Hwm ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg.

Yog li ntawd, nej yuav tsum ua li cas thaum nej los sis cov uas nej hlub muaj tej kev cov nyom ntawm lub hlwb los yog lub siab? Qhov tseem ceeb, tsis txhob tso nej txoj kev ntseeg nej Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tseg; Nws hlub nej tshaj nej txawj to taub. Raws li Thawj Tswj Hwm Monson hais rau cov muam hauv Koom Haum Niam Tsev hmo Saturday tas los: “Txoj kev hlub yeej tsis hloov. ... Nws txoj kev hlub yuav pab nej thaum nej tu siab, zoo siab, poob siab los yog cia siab. Vajtswv hlub nej txawm nej tsis tsim nyog txais txoj kev hlub. Nws txoj kev hlub yeej nrog nraim nej.”4 Tsis txhob ua xyem xyav txog qhov ntawd, thiab tsis txhob ua nej lub siab tawv ib zaug li. Rau siab ua tej kev teev tiam Vajtswv uas coj tus Tswv tus Ntsuj Plig los rau hauv nej lub neej. Nrhiav lus ntuas ntawm cov uas tuav cov yuam sij kom nej sab ntsuj plig nyob zoo. Thov kom txais cov koob hmoov pov thawj hwj. Cia li txais lub cim nco txog txhua lub lim tiam thiab ua raws nraim li tej kev cog lus ntawm Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj. Cia li ntseeg tias muaj txuj ci tseem ceeb. Kuv twb pom ntau yam txuj ci tseem ceeb thaum txhua leej txhua tus hais tias tsis muaj kev cia siab. Yeej yuav tsum muaj kev cia siab. Yog tias tsis muaj tej txuj ci tseem ceeb uas tuaj sai los yog tsis tuaj hlo li, cia li nco ntsoov tus Cawm Seej tus yam ntxwv: yog tias lub khob iav tsis dhau mus, cia li haus thiab muaj zog, cia siab hais tias tej hnub zoo siab nyob rau yav tom ntej.5

Thaum nej tiv thaiv kom txhob muaj mob, cia li saib seb puas muaj tej cim qhia tias nej txhawj xeeb los yog lwm tus txhawj xeeb uas nej pab tau. Ib yam li nej lub tsheb, ua tib zoo saib puas kub, puas khiav ceev, los yog roj puas txaus. Thaum nej nkees nkees dhau ua rau nej nyuaj siab, cia li hloov tej yam uas ua rau nej zoo li ntawd. Kev qaug zog yog tus yeeb ncuab ntawm peb txhua tus---yog li ntawd txhob mus ceev thiab cia li so kom rov qab muaj zog. Cov kws kho mob cog lus rau peb tias yog peb tsis siv sij hawm so, ces peb yeej yuav tsum siv sij hawm tom qab ntawd thaum peb raug mob.

Yog tias tseem ua tsis tau dab tsi, cia li nrhiav tib neeg uas muaj txuj ci, thiab ua raws li tej ntsiab cai zoo. Hais lus ncaj rau lawv txog nej keeb kwm thiab nej tej kev nyuaj. Thov Vajtswv thiab ua tib zoo xav txog lawv tej lus ntuas thiab tej kev kho teeb meem. Yog tias nej muaj mob hnyuv tws, Vajtswv yuav xav kom nej txais ib txoj koob hmoov pov thawj hwj thiab mus xyuas ib tug kws kho mob zoo. Nws xav kom nej ua zoo ib yam thaum nej muaj mob ntawm lub siab. Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xav kom peb txhua tus siv tag nrho tej txiaj ntsim zoo kawg nkaus uas Nws tau muab rau peb hauv lub caij nyoog zoo no.

Yog tias nej yog cov uas raug txom nyem los sis nej saib xyuas ib tug uas raug li ntawd, tsis txhob nyuaj siab dhau txog qhov uas nej muaj hauj lwm ntau heev. Tsis txhob xav hais tias nej kho tau txhua yam tsav, tiam sis kho tej yam uas nej kho tau. Yog tias tej yam uas nej kho ntawd yog tej yam me me xwb, cia li ua Vajtswv tsaug, thiab ua siab ntev. Ntau zaus nyob hauv vaj lug kub, tus Tswv txib ib tug neeg kom nws “nyob twj ywm” los sis “nyob ntsiag to”---thiab tos ntsoov.6 Kev ua siab ntev nyiaj tej yam yog ib feem ntawm peb txoj kev kawm nyob hauv lub ntiaj teb.

Rau nej cov uas saib xyuas lwm tus, thaum nej rau siab pab lwm tus noj qab nyob zoo, tsis txhob ua rau nej tus kheej tsis noj qab nyob zoo. Thaum nej ua txhua yam, siv kev txawj ntse. Tsis txhob khiav ceev tshaj nej muaj zog khiav.7 Txawm nej tsis muaj dab tsi ntxiv, nej tseem thov tau Vajtswv thiab hlub tiag tiag.8 “Thiab txoj kev siab hlub tiv taus ntev, thiab siab zoo; ... tiv tag nrho txhua yam, ... cia siab rau txhua yam, nyiaj tag nrho txhua yam. Kev siab hlub yeej tsis plam ib zaug li.”9

Thiab cia peb nco ntsoov tias txawm muaj kev mob los yog kev nyuaj dab tsi, tseem muaj ntau yam hauv peb lub neej uas ua rau peb cia siab thiab ris txiaj. Peb yeej zoo dua tej yam uas peb ua tsis tau los yog tej yam uas peb raug! Stephanie Clark Nielson thiab nws tsev neeg yog peb cov phooj ywg tau 30 xyoos tawm. Thaum lub Yim Hli Ntuj, xyoo 2008, Stephanie thiab nws tus txiv, Christian, nkawd lub nyab hoom tsoo tawg ces cov hluav taws ua rau nws kub hnyiab tag tsuas yog nws cov rau taw uas twb thab xim rau xwb es nws tsev neeg thiaj li paub nws yog leej twg. Yuav luag tsis muaj kev cia siab hais tias Stephanie yuav tsis tuag. Tom qab thaum nws mob tsis xeev tau peb lub hlis, nws tsim los thiab pom nws tus kheej. Qhov uas nws pom nws tus kheej ua rau nws lub siab ntais rhe thiab nws nyuaj siab kawg nkaus. Vim nws muaj plaub tug me nyuam uas tseem tsis tau muaj xya xyoos, Stephanie tsis tau xav cia lawv pom nws ib zaug li. Nws xav tias zoo dua yog nws tsis ua neej nyob. Muaj ib zaug Stephanie qhia kuv nyob hauv kuv hoob kas tias, “Kuv xav hais tias yuav yooj yim dua yog lawv tsis nco qab txog kuv thiab kuv cia li ploj ntawm lawv lub neej mus xwb.”

Tiam sis nws tsim nyog txais koob hmoov mus ib txhis, vim nws tus txiv, tsev neeg, phooj ywg, plaub tug me nyuam thiab ib tug me nyuam ntxiv uas tau yug los rau tsev neeg Nielson tau 18 hli tas los tau thov Vajtswv ua ke, es Stephanie tau sib zog tawm tsam tej kev nyuaj siab ntawd kom nws thiaj yuav ua ib tug “niam tsev blogger” uas muaj npe heev nyob hauv lub teb chaws no, es nws tshaj tawm rau plaub plhom tus neeg uas nyeem nws daim blog hais tias nws “lub hom phiaj uas los saum ntuj los” nyob hauv lub neej no yog kev ua leej niam thiab nws zoo siab rau txhua hnub uas nws ua neej nyob hauv lub ntiaj teb zoo nkauj no.

Txawm nej muaj kev txom nyem li cas, kuv cov kwv tij thiab cov muam---tsis hais los ntawm lub hlwb, lub siab, sab cev nqaij daim tawv, los sis lwm yam---tsis txhob tso nej txoj sia tseg! Tso siab rau Vajtswv. Tuav raws Nws txoj kev hlub. Cia li paub hais tias yuav muaj ib hnub thaum yuav kaj ntug ci ntsa iab thiab txhua tus duab ntxoov ntxoo ntawm lub neej no yuav yaj mus. Txawm peb xav tias peb zoo li “lub tais uas tau tawg,” xws li tus sau nkauj hais tias,10 peb yuav tsum nco ntsoov tias lub tais twb nyob ntawm tus neeg uas ua twj tais nyob saum ntuj txhais tes. Nws kho tau tej kev mob puas hlwb ib yam li nws kho tej pob txha thiab tej lub siab. Thaum Vajtswv ua hauj lwm kho tej yam ntawd, peb txhua tus pab tau thaum peb muaj siab hlub, tsis txiav txim rau lwm tus thiab ua siab zoo.

Kuv ua tim khawv txog txoj Kev Sawv Rov Los dawb huv, uas yog lub plawv zeb ntawm tus Tswv Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj! Nrog tus Thwj Tim Povlauj, kuv ua tim khawv tias yuav muaj ib hnub thaum tej yam uas txawj tuag yuav sawv hauv qhov tuag rov qab los thiab yuav muab tej yam qaug zog tsa sawv kom muaj hwj chim.11 Kuv ua tim khawv txog ib hnub thaum cov uas peb hlub uas twb muaj tej kev xiam hoob khab nyob hauv lub ntiaj teb no yuav sawv ntawm peb muaj yeeb koob thiab muaj lub cev thiab lub hlwb uas zoo tag nrho. Lub sij hawm ntawd yuav zoo kawg nkaus! Kuv tsis paub yog tias peb yuav zoo siab txog peb tus kheej vim peb pom ib qho txuj ci tseem ceeb li ntawd los yog zoo siab rau cov uas zoo tag nrho thiab thaum kawg “twb dim lawm.”12 Mus txog thaum lub sij hawm uas txhua tus paub txog Yexus Khetos lub txiaj ntsim zoo lawm, thov kom peb yuav muaj kev ntseeg, cia siab ntsoov, thiab “ib leeg muab siab hlub rau ib leeg,”13 kuv thov los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.