Ježíši, každá moudrost Tvá
Ježíši, samotná myšlenka na Tebe mi naplňuje srdce nepopsatelnou radostí. Ovládá každou část mé bytosti.
Nedávno jsem zaslechl, že president Hinckley řekl jedněm mladým novomanželům právě oddaným v chrámu: „Toto je nádherná doba, ve které můžete žít a být zamilovaní.“ Jeho optimistický náhled a povaha jsou uklidňující. Pěstují naději v jinak neutěšeném světě. Jsou však něčím více než jen projevy pozitivní povahy. Letmý pohled do minulosti pomůže osvětlit, co tím myslím.
Na počátku 12. století duchovní svatý Bernard z Clairvaux, „muž intenzivní …víry“,1 napsal následující slova:
Tyto verše hovoří o naději, radosti a klidu, ačkoli byly napsány v době, kdy většina světa ležela pod pokrývkou nevědomosti, chudoby a zoufalství. Tato slova zachycují klidnou jistotu, která vždy doprovází svědectví o Ježíšovi. Tatáž jistota dodává nadšení a optimismus našemu milovanému prorokovi a všem věrným následovníkům Krista.
Co je tedy toto svědectví o Ježíšovi, jak ho lze získat a jak prospěje těm, kteří ho dosáhnou? Svědectví o Ježíšovi je jistá a nepochybná znalost, zjevená duchu osoby Duchem Svatým, že Ježíš je žijící syn živého Boha.3
Protože svědectví o Ježíšovi je dáno Bohem, je prvořadé a nezbytné pro šťastný život. Je základní zásadou našeho náboženství a všechny ostatní věci spojené s naší vírou jsou jeho přídavkem.4 President Hinckley nám připomíná:
„Je to výsada, je to příležitost a je to povinnost každého Svatého posledních dnů získat sám pro sebe jistou znalost…, že Ježíš je Kristus, syn Boží, a Vykupitel celého lidstva… Toto svědectví… je to nejcennější, co každý z nás může vlastnit…
Jsem přesvědčen,… že kdykoli má člověk v srdci opravdové svědectví o tom, že Pán Ježíš Kristus skutečně žije, všechno ostatní se vyřeší tak, jak má.“5
Je-li toto svědectví o Ježíšovi vyživováno spravedlivým životem, stává se rozhodující silou ve všem, co člověk dělá. Kromě toho je dostupné pro každého, neboť „Bůh není přijimač osob“6.
Získání takového svědectví se však neobejde bez osobního úsilí. Je třeba toužit po znalosti, studovat pro poznání, zasloužit si ho životem a modlit se o jeho získání. Pokud o něj takto usilujeme, s pokorou a vírou, přichází znalost a s touto znalostí přichází jak sladké ujištění, že vše bude v pořádku, tak vnitřní síla to tak zařídit.
Touha po znalosti
Touha po znalosti je prvním krokem v našem hledání svědectví o Ježíšovi. Písma radí: „Probudíte-li se a chcete-li namáhati svoje… schopnosti – abyste zkoušeli slova moje – a máte-li jenom trochu víry, ano nemůžete-li činiti ničeho více, nežli míti přání, abyste věřili, pak nechte toto přání v sobě působiti, až budete tak dalece věřiti, že budete moci popřáti místa části slov mých.“7
Studium pro poznání
Svědectví o Ježíšovi vyžaduje, aby ten, kdo o něj upřímně usiluje, studoval pro poznání. Pán řekl: „Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.“8
Od první stránky do poslední Bible svatá učí a svědčí o Kristu. On je Jehova Starého zákona a Mesiáš Nového.9 Kniha Mormon, další svědek o Něm, byla sestavena, uchována a vynesena na světlo výslovně pro to, aby „…židy a pohany [přesvědčila], že JEŽĺŠ je KRISTUS a VĚČNÝ BŮH, který se zjevuje všem národům.“10
Zasloužit si ho životem
Souběžně s touhou a studiem si takové svědectví musíme zasloužit životem. Člověk, který činí to, co říká Ježíš, poznává, kdo Ježíš je. Ježíš řekl:
„Mé učení neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal.
Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.“11
Modlit se o získání
Nakonec svědectví o Ježíši získávají ti, kteří se modlí o jeho získání. „Proste, a dánoť bude vám“12 je výzva, jež vede pokorné a kajícné k takové znalosti. S touto znalostí hledající také získává porozumění původu a smyslu života, čímž se mu otevírají pohledy, které by jinak zůstaly skryty.
Například Pánův život nezačal v Betlémě13 a náš nezačal narozením. V předsmrtelném světě byl věrným a neochvějným obhájcem Božího věčného plánu pro Jeho děti,14 a i my jsme tam byli. Ve velké válce v nebi byl Lucifer vyvržen mocí Prvorozeného15 a my jsme pomohli vybojovat tuto věc. Skrze Božího Jednorozeného Syna „světy byly a jsou stvořeny“,16 a my tak můžeme dosáhnout svého božského potenciálu. President J. Reuben Clark řekl:
„Ten, kdo na počátku sestoupil… a učinil tento svět, nebyl žádný nováček, ani amatér, ani Bytost pokoušející se o něco takového poprvé.
A představíte-li si tuto naši galaxii, která od počátku obsahuje možná… milion světů, a vynásobíte-li to počtem oněch milionů galaxií,… které nás obklopují, pak do jisté míry získáte představu o tom, kdo [Ježíš Kristus] je.“17
V úctě se radujeme s dávným duchovním: Ježíši, samotná myšlenka na Tebe mi naplňuje hruď údivem.
Jako doslovný potomek Boha a syn narozený smrtelné matce se předsmrtelný Kristus stal Jednorozeným Otce v těle. I když nevnímal plnost svého majestátu, mesiášského poslání a božství hned od počátku, pokračoval od jedné milosti ke druhé, až obdržel plnost, a stejně tak můžeme i my.18
Sloužili Mu andělé, sestoupil na Něj Duch Svatý, nesl bědy celého lidstva a skrze Něho nám mohou být hříchy odpuštěny.19
Tento Ježíš, který je nazýván Kristus, uskutečnil dokonalé usmíření pro veškeré lidstvo svým jedinečným životem, svým utrpením v Getsemanech, prolitím své krve, svou smrtí na kříži a svým slavným vzkříšením. Přemohl hrob a díky Němu ho přemůžeme i my.20„Je to ta Největší bytost, která se kdy narodila na zemi… Je to Pán pánů, Král králů,… Spasitel,… Hvězda jasná a jitřní… Jeho jméno… je jediným jménem pod nebem, [kterým] můžeme být spaseni.“21 On je Pomazaný. Znovu voláme: Ježíši, samotná myšlenka na Tebe mi naplňuje hruď úctou.
Tak jako Ho svět nemohl přemoci uprostřed časů, tak se bez Něj svět neobejde v naší době, a ani my ne. Jeho záměrem je uskutečnit nesmrtelnost a věčný život člověka.22 Proto přišel k proroku Josephu Smithovi, znovuzřídil kněžství, znovuzaložil svou Církev a opět vyhlásil plán vykoupení. Joseph Ho viděl, hovořil s Ním a zanechal nám svůj výjimečný poetický popis Ježíše:
Spatřil jsem kolem trůnu svaté anděly a zástupy
a posvěcené bytosti ze světů, které
ve svatosti uctívají Boha a Beránka
na věky věků. Amen a amen!
A nyní po všech svědectvích o něm vydaných
svědky, kteří ho skutečně znali,
toto je mé, poslední ze všech, že on žije; ano, on žije!
A sedí po pravici Boží, na svém trůnu.
A slyšel jsem mocný hlas, vydávající svědectví z nebe,
On je Spasitel a jednorozený Boží;
jím, od něho a skrze něho byly všechny světy stvořeny,
dokonce celá [prostora] nebe tak širého.
Jehož obyvatelé, od prvního do posledního,
jsou taktéž spaseni tímtéž naším Spasitelem;
A jsou samozřejmě dcerami a syny Bohem zplozenými,
týmiž pravdami a týmiž mocemi.23
Dnes jsou zde s námi Pánovi řádně vysvěcení apoštolové. Věrni svému posvátnému poslání, jako zvláštní svědci jména Kristova po celém světě,24 prohlašují:
„Ježíš je žijící Kristus, nesmrtelný Syn Boží. Je velkým králem Immanuelem, který dnes stojí po pravici svého Otce. Je světlem, životem a nadějí světa. Jeho cesta je cestou, která vede ke štěstí v tomto životě a k věčnému životu ve světě příštím. Buď Bohu dík za nesrovnatelný dar Jeho božského Syna.“25
Ježíši, samotná myšlenka na Tebe mi naplňuje srdce nepopsatelnou radostí. Ovládá každou část mé bytosti. Můj život, mé lásky, mé ambice jsou utvářeny, oživovány a dostávají smysl tím, že vím, že Ty jsi Kristus, Svatý.
Děkuji Bohu za své svědectví o Ježíšovi a modlím se, aby všichni lidé byli také tak požehnáni, ve jménu Ježíše Krista, amen.