2013
Ko Hono Vahevahe ʻEku Māmá
Sānuali 2013


Ko Hono Vahevahe ʻEku Māmá

Tolōlisi Sopiesi, Kalefōnia, USA

Ko ha ʻaho ʻeni naʻe ʻikai maheni ai ʻa Kalefōnia Tonga ʻi he USA, he naʻe mana, ʻuhila, ʻuha lōvai, pea vela ʻaupito. Ne u hanganaki atu ki haʻaku mālōlō ʻo sio faiva ʻi hoku ʻapí ʻa ia ne ʻi ai e ʻea fakamokomoko. Ka ʻi heʻeku tangutu hifó pē, ne u ongoʻi ʻoku totonu ke u telefoni ki hoku kaungāmeʻa ko Siuloló.

ʻI heʻeku tā atú, ne u ʻiloʻi ai ne mate ʻene ʻuhilá talu mei he pongipongí. Naʻá ne hohaʻa naʻa vaia ʻene meʻakai ʻaisí pea kovi ʻene huʻakaú, ko ia ne ma fetuku mai ʻene meʻakaí ki heʻeku ʻaisí.

Ne ma tuʻu mo Siulolo ʻi muʻa ʻi hono ʻapí he efiafi hono hokó. Naʻe fakapoʻuli e fale kotoa pē ʻi he kauhala naʻá ne nofo aí, kae moʻui e ʻuhila ia ʻa e kauhala ʻe tahá. Ne maʻu ʻeku tokangá ʻe ha fale ʻe taha. Naʻe ʻi he kauhala ʻe tahá e ʻapi naʻe ulo hono ʻuhilá pea naʻe nofo e kakai ʻi he tafaʻaki ki muʻá ʻo talanoa mo kakata fiefia.

Naʻe ʻikai ke lava ʻo mavahe mei hoku ʻatamaí e meʻa ne u sio aí ʻi he ngaahi ʻaho hoko maí. Naʻe ʻilonga lelei ʻa e faikehekehé: fakapoʻuli lōlō e kauhala ʻe tahá kae ulo lahi e ngaahi maama he kauhala ʻe tahá; ʻa e kakai naʻa nau tangutu fakapoʻuli pē kae fiefia honau ngaahi kaungāʻapí ʻi heʻenau māmá.

Ne ʻai ʻe he ʻīmisi ko ʻení ke u fifili pe ʻoku tuʻo fiha nai ʻeku faʻa hangē ko e kakai ʻi he kauhala ʻe tahá—ʻa ʻeku fiefia ʻi he maama ʻo e ongoongoleleí lolotonga ko iá ʻoku nofo ha niʻihi ʻi he fakapoʻulí. Ne u fakakaukau loto atu ki heʻeku nofo he tafaʻaki ki muʻa ʻo hoku falé mo ha niʻihi ʻo hoku ngaahi kaungāmeʻa mei he lotú, ʻo mau fiefia ʻi he maama ʻo e ongoongoleleí kae ʻikai vahevahe ia mo e niʻihi kehé.

ʻOku fāʻeleʻi mai ʻa e tokotaha kotoa pē ʻi māmani mo ha maama—ʻa e Maama ʻa Kalaisí. ʻI heʻetau kau ki he Siasí, ʻoku tau maʻu ʻa e faingamālie ke fakalahi atu ki he maama ko iá ʻaki ʻetau vahevahe ʻa e ongoongoleleí mo e niʻihi kehé. Naʻe akonaki ʻa e Fakamoʻuí ʻo pehē:

“Vakai, ʻoku tutu koā ʻe he tangatá ha teʻelango pea tuku ia ki he lalo puhá? ʻIkai, ka ki he tuʻunga māmá, pea ʻoku ulo ia kiate kinautolu kotoa pē ʻoku ʻi he falé;

“Ko ia tuku ke ulo pehē hoʻomou māmá ʻi he ʻao ʻo e kakaí ni, koeʻuhí ke nau mamata ki hoʻomou ngaahi ngāue leleí pea tuku ʻa e fakafetaʻi ki hoʻomou Tamai ʻa ia ʻoku ʻi he langí” (3 Nīfai 12:16).

ʻOku ʻi ai hotau fatongia ʻi heʻetau hoko ko e kāingalotu ʻo e Siasí ke fakaulo atu ʻetau ngaahi fakamoʻoni kia Kalaisí ke mamata ki ai ʻa e kakai kotoa pē—kae tautefito kiate kinautolu ʻoku ʻi he fakapoʻuli fakalaumālié. Hili ʻeku mamata ki he meʻá ni mo ʻeku fakapapauʻi te u hoko ko e tokotaha ʻe lava ke falala ki ai ʻa e Tamai Hēvaní ke u mavahe mei he fiemālie ʻo e loki ʻi muʻa hoku falé pea ʻave ʻa e maama ʻo e ongoongoleleí ki hoku ngaahi kaungāʻapi ʻoku ʻi he fakapoʻulí.