2010–2019
“Ayóó’ Ashónǫǫ, Shi bee Haz’ą́ Dinóhsin”
April 2014


“Ayóó’ Ashónǫǫ, Shi bee Haz’ą́ Dinóhsin”

Ak’ehol’į́ nihąąn niilyáo éí dah diniidziił “t’áa akot’éii iil’į́ [dóó bik’ijį’] bá neitłizhíí niháádoodił.”

Shik’is dóó shiláh, aláadi Yisdá’íiníiłii be’íina’doo bidahwiil’aa’, t’áa bee hózin dóó bidzíilgo íídą́ą́’ ak’ehol’į́ yee na’neeztą́ą́’.

Yisdá’íiníiłii Aat’įįdgi

Ya’ą́ąsh biyi’di ii’sizį́į yaa ndaast’įįdi, Ch’įįdii aZhe’é Diyinii binahata’ yik’ijį’ silį́į́’. Ch’įįdii yikéé’ dah diikáii ahool’áo nooséeł ndaaz’į́’—éí bikéé’ yinálii hansííd!

Áádoo Jesus ak’ehonish’į́įdoo ní, koníigo, “ShiZhe’é, niníziníí ashlééh, dóó náas bee naaha’niih doo.”1 Ninítąą’jį́’, “bíhoneestą́ą́’ ndi t’áa yik’éh adzáa da.”2Akón, “bí ti’hooníhii yinahjį’ ak’ehol’į́’ yihooł’ą́ą́’.”3

Nihí Yisdá’íiníiłii ak’ehoł’į́įgo, asiilziih nihá yik’é ni’níla, áko naadidiijah dóó nihíZhe’é baa nahidiikáhii biba’ hasht’e’ adadiilnééh, nihíts’íís bee da’diilziihíí bił béé hozhǫ́ǫ. Ak’ehoniil’į́įgo, nihá ni’nílahíí nihił lą́’, “jó Christ Nina’ídláii bee yiniidlą́, dine’é ałtso yisdaadookáh, hane’ ya’at’eehíí bo’o’ool’iił dóó bihaz’ą́ bik’éhol’į́įgo.”4

Jesus sááh dóó nantł’ahgóó éí bee ak’i’diyiitį́į́h: “Ayóó ashiini’nǫ́ǫ éí, shibéé haz’ą́ bik’éhołį́,”5 dóó “.”6

T’áah nihi’dooltǫ́ǫ, nihí “Christ bizhi’ ak’idadiit’ą́” dóó “Diyin God bił aha’da’ deet’ą́ǫ éí ni’niildiidįį’ bik’ehoniil’į́į doolééł.”7 T’áá Damóo na’adlééh éí nihí t’áah nihi’dooltǫ́ǫ bił aha’didiit’ą́nę́ę aniinadééh dóó iiniizíngo bibéé haz’ą́ bik’é dahoniil’į́’. Nihí baa ntsííkees, nihí ni’nilį́į́’, índo, íil’į́níí éí nihiZhe’é bihá yóó’ ahidi’ááh dabidii’ní. Dóó bee asiilziihígíí bitsą́ąjoo dah diidááh dóó ak’ehoniil’į́ néiidlééh.

Types of Obedience

T’áah nihi’dooltǫ́ǫ, nihí “Christ bizhi’ ak’idadiit’ą́” dóó “Diyin God bił aha’da’ deet’ą́ǫ éí ni’niildiidįį’ bik’ehoniil’į́į doolééł.” T’áá Damóo na’adlééh éí nihí t’áah nihi’dooltǫ́ǫ bił aha’didiit’ą́nę́ę aniinadééh dóó iiniizíngo bibéé haz’ą́ bik’é dahoniil’į́’. Nihí baa ntsííkees, nihí ni’nilį́į́’, índo, íil’į́níí éí nihiZhe’é bihá yóó’ ahidi’ááh dabidii’ní. Dóó bee asiilziihígíí bitsą́ąjoo dah diidááh dóó ak’ehoniil’į́ néiidlééh.

Łáda ihídiikáii yaa nídiikah “díí t’éí be’esh’į́’,”Diyin God ayóí iinish’ní dóó baa hashniih ndi bí bee haz’áanii hait’éeshį́į́ yeda’ał’į́ dóó bina’nitin— dóó bá yałti’í bina’nitin dóó bee hínii’ná—t’áá at’é bikéé’ yiikáh.

Ła’ bibéé haz’áanii ałtso bił béé hozinii yiníinaa dóo yeda’ał’į́į da, t’áa áłchiní biniséii dóo ałtso abiłninígíí yik’ida’diitį́į́h da. Ndi bá yałti’í nihił béé hozingo bikéé’ yiikah, jó díí Jesus Christ biNahagha’ at’é, dóó t’áa nléídę́ę́’ Yisdá’íiníiłii bá yadaałti’í yini’éezh.

Ak’ehol’į́ hazho’ó bik’idiyiit’į́įgo, nihąąh niilyáhii ts’ída baa akoniidziih. Jesus Gethsemane bida’ák’ehgi naagáago, T’áada aZhe’é Diyinii yich’į’ sodolzin, koníigo, “O shiZhe’é, bohóneedzoh, díí adee’é shilóo kaah: ákondi dóo shik’éhgo, ndi ní nik’éhgo.”8 God dóó Yisdá’íiníiłii yił adoosíida, yéeni’ bá naal’a’í ła’ Biyi’ bitsé’go ayiilaa.

Yisdá’íiníiłii Golgothagi bihoneestą́ą́’, bá ndaal’a’í dimiil yázhoo tsin bikáá’dę́ę́’ adááshołteeh t’áa yił níida, ndi t’áá bí neeníjį’ ha’ol’ní dóó nihá naa’ádiisnii’go łáh ndzaa, azhą́ ayóí to’hooznii’ dóó daaztsą́́.

Diyin k’ehjí ak’ehol’į́ “Yisdá’íiníiłii yee ak’ehoł’į́.” Éí aZhe’é dóó aYe’ ayoo’ ajo’nǫ́o náas joogáał. Ak’ehoniil’į́įgo, Yisdá’íiníiłiigi at’áo, nihí aZhe’é bizáah nihił nilį́: “Díí shiYe’ ayóó iinishní, ayóó baa shihozhǫ́.”9 Dóó biká dadeet’į́į́’, aZhe’é ya’ą́ąshdi bił yah aneikaigoo naanish, “Yá’at’ehíí dóó oohdlą́ą shá nisoł’a’, hoshdę́ę́’, niTaa’ bi’iłhózhǫ́ biih ninááh.”10

Iiniidzingo ak’ehoniil’į́’o “t’áá akot’éii bee yiidááł [dóó bi’díí] bá neitłizhii ahanééh.” 11 Éí bee adiiltł’is dóó bee ha’íiniilní, hool’áo iłhozhǫ́, dóó bee ninii’á dóó nihinaadę́ę́’ yee daanhoo’į́; dóó bibee’ adzil dah da yólełíí bił ndeilnish dóó bina’nitin dóó díí anilééh nínii adeil’į́.

Bá Ndeitłizh

Ak’ehonish’į́ niidzingo, ałhájį’ éí bikéé’ yiidałígíí bi’aanasdlá holǫ́ǫgi béneilniih. Áko Ch’įįdii dóó bikéé dah diikáii Diyin God binahat’á’ bik’ijį’ daazlį́į’go ch’íneelkaad? Ákot’éego, ha’at’áosh adaatį́į́h? T’áa nihí nda’adidiilkił: ha’íish bik’á nda’iyiilzííh azhą́ nihił bee hozin ndi baa ti’hwii’níh? God Bizaad yaa ch’íhon’áh: Cain díí bąą dóó Adam dóó Eve ba’áłchiní ła’ da’asiihígíí biniinaa “God yilą́ągo Seitin ayóó adayoo’ní.”12

Yisdá’íiníiłii ayóó ii’nį́įgo beełtáo ak’éhwiil’į́į́ doo. Dííshjį́į́di ak’ehol’į́ bidiilkaal, aZhe’é Diyiníí ba’áłchiní ałtso ayoo’iinii’ní. Yę́ęni’ Diyin God bibéé haz’áanii be łahdoo nííł da, nihá yá’at’éehgo nii’nil! Jó akot’áo, bibéé haz’áanii “ní dóo adíyiiłhéeł da, índa benáłt’éii”13 éí Diyin God ba’áłchiní ałtso bee baa’áhayą́, azhą́ t’ah yichíí. T’áa nléídę́ę́’ díí bee haz’áanii biláah njígálgo, yiniił jidinidlééh. Yę́ęni’ lą́ągo doochílii t’óó hadoo’oł daanínii t’áá bí t’éíyá adaantsídaakees.

Bee haz’áanii dóo bee łáhgo azhdoołííl da éí doodáo t’óó iłhalą́ bii’ óóldee’, ił hasoh, dóó atįįh k’éh yikáh da dóó yiniił. Christ bikéé’ sizį́, nihí yee nihoni’ą́ą̨ dóó bibéé haz’ą́ą bił yádiníilnii’.

Decembe 1831 bii’ hastóí ła’ bee aká adoojáhgo Nahagha’ dóo bił ádaanínii bił ndahozhǫ́ǫ. Bá yałti’í Joseph Smith yinahjį’ aTaa’ kódadooh niił, azhą́ yik’ee dadeesyiz:

“Nihe’ana’í bik’éhdohdlééh; ałáh nda’adléehgoo dóó baa nooyáo. …

“Díí bąą, aTaa’ yee yik’ijį’ naazínii nihídááh yah dáhalne’.

“…Éí nihín doolyéeł dóo t’áá náas ch’oo’į́į́ doo;

“Dóó diné t’áa háishį́į́ nihíkijį’ haadzi’íí náasdi shik’éé ndazhjooljół.

“Díí bąą, shi béé haz’ą́ą dinóhsin, t’áa áanii dóó bee’oodlą̨́ąh.”14

Diyin God Bizaad Yína’aniłtin

God Bizaad bii’ t’óó áháyóí bá yadaałti’í ak’édahoł’į́įgo yinahjį’ yídahooł’a’ígíí dabiyi’.

Joseph Smith hak’is bich’į’ jidiniitó’ii bąą kánjiyá, dóó hanaaltsoos iił’į́ní Martin Harris. Martin yaa náhooką́ąhgo, Joseph aTaa’ binéiyizhdéełkidgo Mormon Binaaltsoos 116 alyáahígíí bazh’nínilgo éí Martin bighangi yił iishją́ íidoolíiłgo, ndi aTaa’ éí Joseph doodá yił ní. Martin éí aTaa’ yaa naahoníł’a’. Joseph t’áadi aTaa’ yiyííkeedgo lá asłį́į́gíí éí diné ashdla’go t’éí deidinǫǫł’į́į́ł. “Aláadi adeehajoodzíí’ Martin. Dóó hooghandi neiníjaa’, dóó diné bighánda’ deest’ą̨́ǫ, adeehaadzi’ę́ę yaa yoozná dóó diné ła’ dei’niiłnii’ naaltsoos binahast’ą́ągo bilá k’ee haa’nił.”15 Yá ninítłizh, Joseph éí aTaa’ hii’įįd dóó Mormon Binaaltsoos bilágáana k’ehjí iiléhę́ę ni’kolyaa. Joseph ła’ diné hodayókéedgo jiniitł’o’ę́ę baa ti’hojooznii dóó hasht’éé yiidlaa. Díí ndeezidgo. Joseph baa ak’enaazhniiłchį́. Joseph ak’ehol’į́ yihooł’ą́ągo éí náasee’ biká eelwod!

Bá yałti’í Moses ła’ yik’í hoolne’. Moses ak’ehoł’į́įgo Ethiopian bich’ooní silį́į́’, Miriam dóó Aaron bik’ijį’ haadzį́į́’. Ndi aTaa’ hoo’iid, koníigo, “[Moses] shí zíí’ doo bił yádeezhtí.”16 Ataa’ díí ahoot’iidígíí díishjį́į́di bidiikáii yił ch’iini’ą́. 1830 bii’ Hiram Page Nahagha’ bá shił yit’į́ e’el’į́ ní. Ataa’ bí dóó bí diikaíí at’éii yee neineeztą̨́́ą́’, “Nihí [Joseph] baa ninilígíí éiyá bik’é dahonoł’į́, azhą́ Aarongi at’áo,”17 “Mosesgi at’áo baa hénil.”18

Ak’ehoł’į́ bee hak’ihojídlį́, “dóó Diyin God nihik’ijidlíihgo, éí ak’ehol’į́ binahjį’ éiyá bił niilyáii haa yilyééh.”19

Ak’ehol’į́ ałtsé be’iil’į́. Dahinii’náo niha’áłchiní bee naniitin, aniineidáo honiizą́h; aoo’, aniineidáo Diyin God bibéé haz’ą́ą diniilzin doo.”20

Ak’ehol’į́ bee nihitse’ deidééł, ach’į́’na hwii’ná bee bii’ háhiikááh dóó nee’níjį’. Yisdá’íiníiłii Gethsemanegi ak’ehołį́ yee yiizį́ dóó Golgotha yikáa’gi yee’ ak’édeesdlį́į́’.

“Shik’is dóó shiláh, Alma bizaadę́ę shijéí bii’di hikáá:

“Dóó shik’iské ayóó iin’iinii k’ah, díí bee nihich’į’ haasdį́’ę́ę éí Diyin God bá naalnishę́ę baa k’eenihinsííd, nihí éí bitsigi dóo nihik’í hodoot’áh da. …

“Dóó k’ad t’áa adaahóh niihí nisin, dóó baa adinoht’áa dóó; …ałáhjį’ Diyin God bibéé haz’áanii bidoołkáalgo bik’éhonoł’į́.”21

Shí nihí Yisdá’íiníiłii hinánii baa akonsin. Ak’éh niyáo, “ałtso ntsididoogóh, dóó ałtso yee hadoodzíh… bí éí [Yisdá’íiníiłii] nilį́.”22 Ts’ída ayóó iinii’ní dóó deiniidlą́ǫ éí ak’ehoniil’į́, bibéé haz’ą́ diniilzin, dóó ahool’áa Diyin God bił naadanihíghan doo. Jesus Christ bizhi’ binahjį’, amen.