Naats’ó’oołdísii Nahalingo Doo Yá’át’ééh’ígíí Nihi’Iisizíinii Naanáyołbał Łeh

Yá’át’ééh abíní nihidishní---aláadi éí kǫ́ǫ́ tséłkéí Conference Centergi dóó tséłkéí nahasdzáán bikáá’gii hol’áádę́ę́’ ałdó’. K’ad hiinínáa dooleełgo nik’ihoodiinii, t’áá bił náásgo ná nahast’ą́, dóó tsídá nihí nihich’į hasdzii.

Lá’í náághai yęędą́ą́’ Floridago nihik’ééh bich’į nsiikai. Áadi neikaigo áyídígó níyoltsoh ni’niníyá. Asdzání léi’ hooghan naadzízíh biyi’ bighan. Bighan ditsizgo biniinaa táá’ádazdigís góne yah eelwood. T’áado hodíína’í ’íiyol. T’anídę́ę́ asdzaní ła’ hanaagó kééhát’íinígíí haadzíigo yidiizts’ą́ą́: “Kǫ́ǫ́ dahnahíjíista’ báhazą́ą́ góne’ sizį́,” níílą́. Táá’ádazdigís dę́ę́ ch’íjílwod. T’áadoo hooyání t’áá bí bighan naadzízi’ niyoltsoh neídii’ą́ lą́ dóó áyídígó asdzání bíighagii kééhát’ínę́ę bighan naadzį́zį́ nizhónígo yikáájį bił íiyoolgo yaa’ákozniizį́į́.

Shik’is tséłkéí danołínígíí, Yisdá’iiníiłii nínáánádzáago éí doo yilzhólígo áhodooniiłda. Diyin God binaaltsoos biyi bikáá’, “t’áá’ ałtsǫgóó dahonoochał doo.”¹ Brigham Young kódíiniid, “D́ííshjį́įdi Jesus Christ Binahagha’ Ninéínídláago Yá Naazínígíí Bisodizin Bá Hoghan hadiilyaa yę́ędą́ą́’ éí kót’áo shí shił’ ííshją́ą́ ályaa, jó díí Jesus Christ bi nahagha’ éí nahasdzáán bikáa’ii nóosééł dooleeł dóó nahasdzáán bikáá’ kéyah t’áá ’át’ééndę́ę́ bina’nitin náásgó íít’i’go bił hoolzhish doo, ákoh t’áá beełt’ao Ch’į́įdii, ana’í nilíinii, ałdó bidziil dooleeł.”²

Náásgo ádahodooníłígíí éí nahasdzáán yéígo naha’ná dooleeł dóó diné ahił da’ihxigą́ą dooleełgo baa hané, ndi biláadi baa aya’oliił’ígíí éí³naats’ó’oołdísii doo yá’át’ééh’ígíí t’ááhoyání tsin bikétłóół hayíídłáád nahalingo, diyin k’ehjí niyaahoo’a’ę́ę dóó nandi’néíztą́’ę́ę t’ááhoyání nahó áyiilaago, doondi baantsíníkees’ídih ni’ii’sizíinii yideesnáá ndi áadoo baa ’ákonínzį́įnda.

Naats’ó’oołdísii t’áá’ayisíí aláadi doo yá’ádaat’éhígíí éí ch’į́įdi bee iinízini’gíí át’é. Bąąhágii’ at’éi éí díí nahasdzáán bikáagi t’áá hool’áádę́ę́’ hólǫ́, ndi k’ad éí doo ndi nanitłahgo nízhdiilééh, dóó doo bee hwiijileh da, dóó bąąhígi’ at’eíí éí k’ad t’áá ákohgo baantsáhakees, áádóó doo’át’éhédago baantśhakees łeh. Ákondi naats’ó’oołdísii biláágó bidzilígíí hólǫ́. Iiná Lahgo Ánálnéé wolyé.

Naats’ó’oołdísii nee iiná bitah holónigíí éí ła’ doo t’áá nih ádá ’íínlaada. Jó, nánáła bíighahí yaandaakai łeh biniinaa, dóó naats’ó’oołdísii éí ła’ t’óó iiná bitsą́ą́do halee.

President Boyd K. Packer ashkii nilínéedą́ą́’ polio wolyé’ígíí bidoolna. Áko bąąh dahaz’ą́ yininaa ti’hoosnii’. Eldir Dallin H. Oaks éí tsosts’id bináághai yę́ędą́ą́’ bizhé’é t’ááhoyání daaztsą́. Sister Carol F. McConkie At’ééké Bi Nat’áanii nilį́, éí tséłkéí nilínéedą́ą́’ bimá dóó bizhe’é ałts’áán’áázh. Nidó nich’į anáhózt’i’ dooleeł, ákondi Diyin God baajíínílíigo nee oodlą’ bidzil dooleeł.

Tł’óodi haz’ánígíí éí tsin noosééłgo ayóo bitah níyolgo yinahjį bidziil yileh. Tsin t’ah ndi áłtsíísígo bił níyolgo biyi’di naakigo yee noosééł. T’ááła’í góne’ éí biké’tłool t’áadohodíína’í nízaagóyaa díníséi. Naaki góne’ éí tsin biyi’di yee noosééł’ígíí, cells wolyé’ígíí, bitsiin dóó bits’ádaaz’áhígíí ditą́ yileh. Níyol yinahjį bidziil dóó doo nanitł’ahgó bił níyol łeh. Náádíyołgo bikétł’óól dóó bitsádaz’áhígíí yee bitse’ łeh.⁴

Ni’ éí Diyin God tsídá tsin biláadi ayóó’ánó’ni. Biye’ nílį́ doodaii’ Bitsi’ nílį́. Ni ’ii’sizíinii bidzilgo ániilaa. A’koh nee iina’ biyi’ naats’ó’oołdísii doo yá’ádaat’éhígíí éí bitsą́ą́dę́ę́ hast’e’ ninádíídááł. Ániih naniná ndi, naats’ó’oołdísii nee hólǫ́, jó tsin áłts’íísí bił niyolgo bił aheeníłt’é. Diyin K’éhjí nidziilgo bíínígha. Náásgóó ádahodoonííł’ígíí biniyé hasht’e ’ánílééh.

Hait’ao nee’iiná bi naats’ó’oołdísii bich’ą́ hasht’e’ ádi’díílnííł? “Béénílnih … Diyin nihá niná’nídláhígíí éí Christ nilį́. Tsé doo hi’di’náahda’ígíí nahalin. Diyin God Biye’ nilį́, ákoh éí tsé ’ígíí bikáá a’díítł’į́į́ł; jó ch’į́įdii éí bi níyol bidzilgo nihik’ijį kwííł’į́, … dóó bi naats’ó’oołdísii na’a’dloo’ biyi’, … níló dóó yéego nikáá’ nahałtin nahalin ndi doo nihik’é doodleełda … doo yaajigo andooshooł da … tsé bikáá’gii nihidzilgo ánihi’diilyaa biniinaa.”⁵ Díígi’ át’ao naats’ó’oołdísii bits’ą́ą́dę́ę́’ nee’iiná baa’áhayą́.

President Thomas S. Monson kódííniid, “Ałk’idą́ą́ Diyin God bi sodizin bá hooghanji bibeehaz’ánii dóó dine’é bibeehaz’ánii k’asdą́ą́’ aheełt’éego hazhó’í ahił nidaalnish łeh nt’ę́ę́’. K’ad éí beehaz’ánii nits’aago ałąą at’é silį̨́́į́’ dóó t’aandi ałąą noosééł.”⁶ Ałts’ą́ą̨́jigoo noosééłgo, éí naats’ó’oołdísii doo yá’át’ééhígíí łá bá bidzil. Kót’oa áłdishní.

Díí ániid nídeezid yę́ędą́ą́’ Áłtsé Natą́ąnii dóó Naaki Ts’áadah Atah Danilínígíí naałtsoos holáágo nahadzáán bikáagi Diyin God Bi Sodizin bá Hooghanji Bi naat’áanii danilínígíí bich’į naałtsoos áalyaa. Díí ładóó bikáá’: “Ha’oonééł bi beehaz’áanii éí łahii’ át’ao ándayodlił ndi Diyin God bi beehaz’aánii hastiin dóó asdzání bídéét’i’aigíí MORAL LAW áyiilaa’ígíí łagi’ át’ao áándeedléego éí dooda, t’áá’iyisíí dooda, doo łagi’ át’ao índeedoodlíiłda. Diyin God éí bibeehaz’áanii bik’e dahwíil’į́į dooleełgo yee nanihóli, azhą́ łá’ łahagi’ at’ao ntsídaakees dóó yee hadahadzih ndi. Iiłtólí bee hazáanii éí niłtó’líyee’: Ahastiin dóó é’esdzaa beehaz’áanii k’ehji’ azghehgo, akohoo t’eiyá ahił sitéezhdo. Díí beehaz’ánígíí hazhó’ó baantsínkeesdo …The Family: A Proclamation to the World biyi’ dínííł’įįł”⁷

Dine’é nahasdzaan bikáági Boholníihii Bi Iitólí bi beehaz’áánii yitsádahikáá, nihí éí dooda. President Monson kódíiniid: “Yisdá’iiníiłii, ádaa haadzííh, Shí éí nahasdzáán bikáá’ naashá ndi doo nahasdzaan k’ehjí atah nishlį́įda. Nihí ałdo ’ákódaniit’éedo, nahasdzáán bikáá’ neikaii ndi doo nahasdzaan k’ehjí atah daniidlį́įda, áko yooch’ííd oodlą́ągo dóó yooch’ííd bił na’nitingo doodaniidzinda dóó Diyin God Bibeehaz’áanii bá siidzį́į̨do.”⁸

T’áá lą’ígo ndahwee’aahii dóó diné t’áá dahóyą́n’ígíí ndi éí iigeh łago ’át’ao yaa nitsídaakees, Diyin Bohólníihii éí doo iigehígíí łahgo át’ao áyiilaada. Nahasdzaan hodeeyáádę́ę́’, Diyin God éí hastiin Adam dóó asdzání Eve ’ahaayinínil. Bí éí iigeh doo t’óó ił’azhtéézh dóó t’óó bee hwiih aleeh dóó bee baahooniinih biniyéda, éí tá’íyisíí bąą hasti’go bits’ą́ą́dóó ’awéé’ nidabi’diichííh, dóó baa’áhooy̨ą́ągo biyaa ndahwii’ah. Yá’ąąshdi éí amá dóó azh’é’é dóó baa’ałchíní yił ts’ídá aláadi ílį́.⁹

Díísh ha’át’íí biniyé baa yá náádéelti’? Jó Paul kódíiniid, “Nihí t’áádoole’é daat’ínígíí doo daníil’į́į́da, ndi t’áádoole’é doo daat’ínígíí daníil’į́.”¹⁰Bóhólníihii Jesus Christ Bá Ndahsiidzį́įnii daniidlį́ áko Diyin God ba’áłchíní yá nahaz’ą́ dóó Bibeehaz’áanii doo bik’eh dahwííníil’į́į́góó bininaa haa hodonííł’ígíí baa nida’niitingo nihinaanish hólǫ́.

Ániid ch’iiké ła’ Laurel nilį́įgo bich’į hasdzíí’, United States dę́ę́’ naaghá. Kot’ao béésh ntsíkeesí yiyi’ ake’eshchį́:

Díí aniid yoohał’ígíí ła’ shik’is danilį́įgo Facebook bikááh hait’ao iigeh yaa nitsídaakeesgo yiyí akeda’eshchį́. Lą’í éí ahejíłt’ao, hastiin dóó hastiin doodaii asdzaní dóó asdzaní ahił azgehgo yich’į́jí danilį́, dóó tsíłkééh ła’ LDSji danilį́įgo ’shił yá’át’ééh’ danízingo dahda’iishį́į́’. Shí áadoo bikáá ííshłaa’ída.

“Baantsískeesgo íniizį́į́, shí iigeh bei yiinishdlaanigíí hazhó’í bikáa’ ak’e’deeshchííł nizį́į́.

Naaltsoos bikáá ashi’doolkiid’ę́ę yit’į́įgo kót’ao ak’e’chíłchį́ ’Shí yiinishdlánígíí éí hastiin dóó asdzani t’éiya ahił iigehdo.’ T’áadoo hodíína’í shich’į’ ánda’iidlaa, kódashił níigo, ’Tááni t’éí ádaantsinkees.’ ’Nih ayóo ánahoodít’aa’. Ła’ éí naa’nil beedahólónígíí bi naalte’ holǫ́nígíí nahonílin shi’dooniid. Dóó ła’ ayóo shik’is nilíigo baantsikees dóó bidzilgo Gáámalii atahjí nilį́į ndi áshíłní: ’ Naadááh naanáhodiilzhiizh. K’ad yee’ łahoo ádahoot’é ákoh nidó’ lahgo ’ánít’ée doo.’

“Doo nát’ą́ą́’ bił ahinídiishtłada,” níílą́, “ndi bikáá ak’e’chíłchínę́ę áadoo k’éé’ííłchxǫ da.”

Áádóó ání: “President Monson ádíiniid, ’Łahda t’áá sáhí sínízįį́do.’ Laanaa tsíłkę́ę́h, Diyin God dóó God Yá Yádałti’í dahiinánígíí bi na’nitin t’áá anííh át’ao binahjį ahił ndasiidzį́įdo. ¹¹

K’ad éí ́́́́́́́́́́́́hastiin dóó hastiin doodii asdzání dóó asdzání ałch’į dayi’aashgoo ayóo daa nihi’diił’á. Éí naats’ó’oołdísii ts’ídá ayoi át’ao naa náhołbał’ígíí at’é. Nihí diigi’át’ao nee’oodłą bee nidzilgo bitsą́ą́dóo’ danołínígíí ayóó ádanihíínishní dóó aláadi naa nintsískees. Diyin God bibeehaz’áanii bik’e dahwiinół’į́!¹²Ndi t’áá’ áníiltso, azhá ał’ąągii’ át’ao nitsídeekees ndi dóó nihee oodlą́ ał’ąą’ ádaat’éehda ndi t’áá ałtso k’é bi’diiníi doo dóó hazhó’ó baa ntsídeekees doo.¹³

Yisdá’iiníiłii nanihineestą́ą́, t’áádoo nihik’is t’éiyá ayóó ádeínohníní, łá nihił ał’ąą danilínígíí ałdó’--- dóó ayóo danihijołá’ígíí ndi ałdó’. Yisdá’iiníiłii kódíiniid: “Jó, ayóó’ádano’nínígíí t’éiyá ayóó’ádeínóh’níigo, ha’át’íish bee nihaa doolyééł?... Nihik’isóó danilíinii t’éiyá k’é dabidohníigo, há’át’íí bee bilááh ádanoht’é ?”¹⁴

Diyin Yáyáłti’í Joseph Smith díí nichxǫ’ nihiłní “baa’ákonínízin, doo shí diné biláahdi ánisht’é jinízin da”, diné dóó sáanii bich’į nihijei nitsaago ádadiilnííł, háłáá “ nihiwosgii dasitį́į nahalingoo, yá’át’ééhgo naasgo bíká’adíílwoł.”¹⁵ Jesus Christ Bi na’nitin éí dóó haida bánahojiłt’ida, dóó doo ajoodlá bee ak’ezhdi’dleehda dóó ayóo ajoodlá éí doo bá haz’ą́ąda.

Łahda, Jesus Christ Bisodizin Bá Hooghanjí naat’áani danilínígíí ndanitingoo hana’ídíkid hólǫ́ǫ łeh, t’ááshǫdí, t’áá ni’diiłáhígíí, nimá dóó nizhé’é dóó ninaat’áani bee bich’į hadíídzhih. Diyin Yá Yáłti’í baajíínílíigo binahjį nidzilgo ná yá’át’ééh. President Harold B. Lee kódííniid: “Diyin God Bi Sodizin Bá Hooghan atah daniidlinígíí bee ádaa’áhwiilyą́ dooleeł’ígíí éí … Diyin bizaad dóó beehaz’áanii bik’eh honíł’į́įgo bódahodiil’ááł. Diyin God éí Bá Yádałti’ígíí kót’áo yich’į áyiilaa… Ła’ ádaat’é’ígíí éí hwee oodlą́ dóó ha’jólí bee hadzildo. Nishį́į́ díí ła’ doo nił yá’át’ééhadado ndi … Nahat’áhígíí shį́į́ łago át’áo baanitsínkees … diné naaldeehígíí shį́į́ łago át’áo baanitsínkees … ako nits’ą́ą́ yidoołchǫǫł. Ákondi díí yíísiníłts’ą́ągo, Bóhólníihii t’áá Bí bizéé’ yee nich’į haadzíí’ nahalingo, …’Ch’į́įdi tah bi ch’e’etin doo nik’eh didoodleeł da …dóó Bóhółníihii God éí bee chahałheeł’ę́ę nidáádo nahó íidoolííł …’ (D&C 21:6).”¹⁶

Naałtsos Mormon Wolyéhígíí ałdó naats’ó’oołdísii ts’ídá biláahdi bidzilgo naa’áhwólyą́ądo.

President Henry B. Eyring tséíłkéé nilínéedą́ą́, bí dóó bimá dóó bizhé’é dóó áłchíní łahoo kin dachijaa’gó ííná. Ałtsé doo bił yá’át’ééhda ndi dóó bik’is t’áádíkwíí’íyee’ áyiilaa. Ółta’di éí tséiłkéi doo bił ahééh danisht’éida yiniizį́į́’. Naats’ó’oołdísii éí naándeíbaał. Hash yít’įįd? Naaltsoos Mormon Wolyé’ígíí yíí’níilta’ áko díkwíidishį́į́ yiyíłta’.¹⁷ Náás nááhaigo, President Eyring bi bee’ oodlą’ yee haadzííh: “Shí, Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí [ayóó’íínishní] yíínishta’go tó lą’í náshdlį́į́ nahalin dóó t’áá’áhą́ą́h ná’áshdlį́į́ nahalin.”¹⁸ “[Éí] doochxǫhoo’į́į́gó bidzilgo t’áá’ áníinii Jesus éí Christ nilį́ bikáago naaltsoos biyi’ ak’ee’eshchį̨́ .”¹⁹

Bóhólníihii éí łah’o ’át’ao nidzilgo sínízį́į dooleełgo neinílá, diyin k’éhji neiníláhígíí éí t’áá’íyisíí alááhó bitse’ íínda Ch’į́įdii bi naats’ó’oołdísii biláágó bitse’! Bóhólníihii kódíiniid, “Sínízį́ … diyin hólónígii sínízį́, dóó áádoo nahóó dí’náá lágo.”²⁰

Tsiłkę́ę́h nishlį́ néedą́ą́’, Diyin God Bighan Ntsaa 13 t’éiya naznil nt’ę́ę́’. Kad éí 142 naznil. Lą’í (85%) Dííjį́įdi Jesus Christ Bisodizin Bá Hooghanjí atah danilį́nígíí k’ad 200 tsinsitą́ (320 km) íínízaagó Diyin God Bighan Ntsaa ła’ si’ą. Bóhólníihii éí Diyin God Bighan Ntsaa ḱad nihá naaznil. Ałk’idą́ą́’ éí nahasdzaan bikáagi t’áá díkwíi’í naznil nt’éé’.

Dá Diyin God Bighan Ntsaa góne’ish, ni’éé’ łigaigo bee hadínít’éigo, nanałá bá tó bee ni’diilzígoo’ish biba’ sínízį́ nt’ę́ę́’? Nita lą́ haahoot’é nt’ę́ę́’? Diyin God Bighan Ntsaa góne’ hatah hodiyin łeh. Azhą́ nahasdzáán bikáagii nááts’o’oołdisii naadeébaał ndi, Yisdá’iinííłii éí nihita hodísingo áyiił’į́į́ .

Diyin God Bighan Ntsaa góne’ nita áhoot’éhígíí éí t’áánih nee’iiná ádá niidzinígíí bił aheełt’é.²¹

Nihichei dóó nihimásání dóó nihinálí dóó nik’ééh bitsíís náádadilyá’ígíí nidííłkah dóó háí’ádaat’ínée hadíníítał. Dabizhi’ éí Diyin God Bighan Ntsaagóó dííłtsoos.²² Azází bee’iiná’ áyiilaa’ígíí bee béédahoodíísįįł, íinda yił hiinánę́ę dóó ba’ałchíní danilin’ígíí nidííłkah, łá be’iina’ ́t’áá ákogi átéego ádayilaa, áádóó ła’ shį́į́ bee iina’ doo yá’ádaashǫ́ǫda’ nt’ę́ę́’, áko éí bits’ą́ą́dóó íhodííł’ááł. Nichxǫ, doo bikék’eh ádíínííł da dooleeł.²³

Náásgó éí Diyin God Bighan Ntsaa góne’ éí hait’ao nahasdzaan ályaa dóó hait’ao Adam dóó Eve bee iiná áyiilaa, áádóó aláadi éí Jesus Christ, nihi Yisdá’iiníiłii baa bóhodííł’ááł.

Shitsilí dóó shideezhí, ayóó’ádanihwíí’níi’ní, nizhónígo nantsídeekees, dóó ná sodadiilzin. T’ááká naats’ó’oołdísii nik’eh didlee lágó. Dííjį́įdi ná nahast’ą́---nidzilgo sínízį́, naaki ts’áadah Bóhólníihii Jesus Christ yánaazínígíí gi’át’ao.²⁴.

Diyin Niná’nídláhíí bina’nitin bik’ehgo nee’iiná adíítł’į́į́ł.

Jesus bee iiná dóó bina’nitin doo nánáła’ bił aheełt’éida, áko alááhóó nił ílį́įdo.

Bí bee iiná áyiilaa’ígíí dóó Bí bibee haz’áanii éí yéigo anít’į́įgo bikéh k’ehjí yínááł.

Jesus Christ bí bee ayóó’ó’ní bąą dahsínítį́, bi ’aajooba’ dóó bi bee ’iiná bidzilgo yee nihá niná’nídláago niheenílá, éí bąąh dahsíntį́.

Díígii’ át’ao hinínáago, t’áá aníí ándishní, naats’ó’oołdísii biniyé’ígíí baa’ákodíníizįįł---jó díi’ bee nanihidi’nilkaah, bee adíísił’ígíí hólǫ́, nááná hwił ha’doołąął’ígíí hólǫ́ dóó nich’į’ bee anáhóózt’i’ígíí binahjį íhoo’aah dóó bee jinoosééł’ígíí ádaat’é. T’áá nináhágháá bik’eh yá’át’éego hinínáago, t’áá’ aaníí díí ádaat’é’ígíí bisą́ą́dóó óhodííł’ááł. Jesus éí Christ nilínígíí niłbeehózin doo. Diyin k’ehjí hinínáago éí díí tsé nitł’izgo bikáá’ sínízį́į doo nahalin. Diyin God k’ad kwe’é anííłt’e’ éí baa niłhozhǫ́ǫ doo, jó Christ nádzáagoo ayóó áhonoolin doo, éí biniyé atah hast’e’ ádíln̨ę́ę́h.

Yisdá’iiníiłii kódííniid, “Ił’ídlį́ doo t’áágééd nitsą́ą́ dadideesháał da: Shí naadeeshááł.”²⁵ Bí t’áá aníí áníł níigo haadzíí’. T’áá aníí áníigo shił bééhózin. Jesus Christ hiináago shił bééhózin, bízhi binajį ádíshní, amen.