Všem lidem, ať žijí kdekoli

Když jsem naposledy četl Knihu Mormonovu, naučil jsem se mimo jiné i to, jak moc Bůh miluje všechny své děti v každé zemi. V první kapitole chválí otec Lehi Pána, jehož „moc a dobrotivost a milosrdenství jsou nade všemi obyvateli země“ (1. Nefi 1:14). Stále znovu nás Kniha Mormonova učí tomu, že evangelium Ježíše Krista je univerzální, pokud jde o to, co slibuje a jaký má na lidi vliv, a že dosahuje ke všem, kteří kdy na zemi žili. Následující příklady jsou citovány přímo z této knihy:

• „Usmíření… bylo připraveno od založení světa pro veškeré lidstvo, které kdy bylo od pádu Adamova… nebo které kdy bude“ (Mosiáš 4:7).

• „A skrze vykoupení člověka, které přišlo skrze Ježíše Krista,… jsou všichni lidé vykoupeni“ (Mormon 9:13).

• „On vytrpí bolesti všech lidí,… jak mužů, tak žen a dětí… A on to vytrpí, aby vzkříšení mohlo přijíti ke všem lidem“ (2. Nefi 9:21–22).

• „Přikázal někomu, aby se nepodílel na spasení jeho? … Nikoli; ale dal ho bezplatně pro všechny lidi; a… všichni lidé mají onu výsadu, jeden jako druhý, a žádnému není zakázáno“ (2. Nefi 26:27–28).

Také čteme, že „krev jeho usmiřuje hříchy těch,… kteří zemřeli neznajíce vůli Boží ohledně sebe samých neboli kteří hřešili v neznalosti“ (Mosiáš 3:11). Stejně tak, „krev Kristova usmiřuje hříchy [malých dětí]“ (Mosiáš 3:16). Toto učení, že usmíření má moc vzkřísit a očistit všechny, odporuje tvrzení, že milost Boží spasí jen několik málo vyvolených. Jeho milost je určena všem. Toto učení Knihy Mormonovy rozšiřuje naši vizi a prohlubuje naše porozumění všeobjímající lásky Boží a všeobecného účinku Jeho usmíření, které je určeno všem lidem, ať žijí kdekoli.

Kniha Mormonova učí, že náš Spasitel „zve [všechny děti lidské], aby přišly k němu a podílely se na dobrotivosti jeho; a neodpírá žádnému, který k němu přichází, černému ani bílému, porobenému ani svobodnému, muži ani ženě; a pamatuje na pohany; a všichni jsou Bohu stejní, jak Žid, tak pohan“ (2. Nefi 26:33; viz také Alma 5:49).

„On je zve všechny.“ Rozumíme výrazu „muž a žena“. Rozumíme i výrazu „černý a bílý“, což znamená všechny rasy. Ale co „porobený a svobodný“? Porobený – opak výrazu svobodný – znamená více než být v otroctví. Znamená to, že jsme připoutáni (v porobě) k něčemu, z čeho se těžko uniká. Porobení jsou ti, jejichž svobodu omezují tělesné nebo duševní strasti. Porobení jsou ti, kteří jsou závislí na nějaké látce nebo zvyku. Mezi porobené se zajisté řadí i ti, kteří jsou vězněni hříchem – „obvinuti“ tím, co jiné učení Knihy Mormonovy nazývá „řetězy pekla“ (Alma 5:7). Porobení jsou ti, které spoutávají tradice nebo zvyklosti, jež jsou v rozporu s Božími přikázáními (viz Matouš 15:3–6; Marek 7:7–9; NaS 74:4–7; 93:39). A konečně, porobení jsou i ti, které omezují hranice vytvořené jinými chybnými názory. Prorok Joseph Smith učil, že my kážeme, abychom „osvobozovali zajat铹. Náš Spasitel „zve všechny, aby přišli k němu a podíleli se na dobrotivosti jeho;… neodpírá žádnému, který k němu přichází… a všichni jsou Bohu stejní“.

Děti Boží ve všech zemích mají Jeho slib, že se jim projeví. V Knize Mormonově se píše:

„Projevuje [se] všem těm, kteří v něho věří, mocí Ducha Svatého; ano, každému národu, pokolení, jazyku a lidu, vykonávaje mocné zázraky, znamení a divy mezi dětmi lidskými podle víry jejich“ (2. Nefi 26:13).

Všimněte si, že tyto slíbené projevy Páně jsou určeny „každému národu, pokolení, jazyku a lidu“. Dnes vidíme naplnění tohoto slibu v každé zemi, ve které mají naši misionáři povoleno pracovat, dokonce i mezi národy, které jsme dřív s křesťanstvím nespojovali.

Známe, například, mnoho případů, kdy se Pán projevil mužům a ženám v Rusku, které se teprve nedávno uvolnilo z dlouhého sevření bezbožného komunismu. Když dva různí Rusové četli kritické nebo posměšné články o mormonech, pocítili silnou inspiraci, aby vyhledali místa, kde naše Církev koná shromáždění. Oba se setkali s misionáři a vstoupili do Církve.²

Jeden lékař z nigerijské vesnice měl sen, v němž viděl svého dobrého přítele, jak promlouvá ke shromážděným lidem. Zaujalo ho to, a tak se vydal v neděli za svým přítelem do jeho vesnice a byl naplněn údivem, když spatřil přesně to, co viděl ve svém snu – shromážděné lidi, kteří tvořili sbor, učil jeho přítel, který byl jejich biskupem. To, co při opakovaných návštěvách slyšel, na něj velmi zapůsobilo, a tak byli on i jeho žena učeni evangeliu a byli pokřtěni. O dva měsíce později více než 30 dalších obyvatel jejich vesnice také vstoupilo do Církve, a z jejich zdravotního střediska se stalo místo pro církevní shromáždění.

Jeden muž ze severní Indie, kterého jsem poznal, nikdy ani nezaslechl jméno Ježíše Krista, dokud jej nespatřil vytištěné na kalendáři u obuvníka. Duch jej vedl k tomu, aby se obrátil a vstoupil do jedné protestantské církve. Později, během návštěvy vzdáleného univerzitního města, uviděl reklamu na americkou skupinu zvanou „The BYU Young Ambassadors“. Během jejich představení mu vnitřní hlas našeptal, že má jít po vystoupení do foyer, kde mu muž v modrém saku řekne, co má dělat. Tímto způsobem získal Knihu Mormonovu, přečetl ji a byl obrácen ke znovuzřízenému evangeliu. Od té doby již sloužil jako misionář a jako biskup.

Jedna dívenka z Thajska pociťovala, že má milujícího Otce v nebi. Když dospívala, často se k Němu modlila a v nitru se s Ním radila. Když jí bylo něco přes dvacet, potkala naše misionáře. Jejich učení potvrdilo ony láskyplné osobní pocity k Bohu, které si pamatovala z dětství. Byla pokřtěna a sloužila v Thajsku na misii na plný úvazek.

Pouze 5 procent obyvatel Kambodži jsou křesťané. Jedna rodina v této zemi hledala pravdu. Když se jejich jedenáctiletý syn projížděl na kole, uviděl nějaké muže v bílých košilích s kravatou, jak někomu ukazují nějaký obrázek a ptají se, kdo na něm je. Měl pocit, že má zastavit. Když je pozoroval, pocítil vnuknutí, aby řekl: „To je Ježíš Kristus, Syn Boží, On přišel, aby spasil člověka.“ Poté odjel pryč. Misionářům trvalo měsíc, než jej a jeho rodinu našli. Dnes je jeho otec rádcem v předsednictvu misie.

Loni v červnu navštívila pětičlenná rodina den otevřených dveří nové kaple v Mongolsku. Když otec této rodiny prošel dveřmi, projela mu tělem mocná síla, pocit klidu, jaký ještě nikdy nezažil. Začaly mu téct slzy. Zeptal se misionářů, co je to za úžasný pocit a jak ho může znovu pocítit. Zanedlouho byla celá rodina pokřtěna.³

To je jen několik příkladů. A jsou jich další tisíce.

Kniha Mormonova také učí, že veliký Stvořitel zemřel „za všechny lidi, aby se všichni lidé mohli státi poddanými jemu“ (2. Nefi 9:5). Býti poddanými našemu Spasiteli znamená, že pokud nám naše hříchy mají být skrze Jeho usmíření odpuštěny, musíme dodržet podmínky, které stanovil, včetně víry, pokání a křtu. Splnění těchto podmínek závisí na našich přáních, rozhodnutích a činech. On „přijde na svět, aby mohl spasiti všechny lidi, budou-li poslouchati hlas jeho“ (2. Nefi 9:21).

Pán připravuje cestu pro všechny své děti a přeje si, aby k Němu každý z nás přišel. Prorok Moroni na nás naléhá v závěrečné kapitole Knihy Mormonovy:

„Pojďte ke Kristu a buďte v něm zdokonalováni a popírejte v sobě veškerou bezbožnost; a popřete-li v sobě veškerou bezbožnost a budete-li milovati Boha celou svou mocí, myslí a silou, pak je milost jeho postačující pro vás, abyste milostí jeho mohli býti dokonalí v Kristu“ (Moroni 10:32).

Bible nám říká, jak Bůh uzavřel smlouvu s Abrahamem a slíbil mu, že skrze něj budou všechny „čeledi“ nebo „národové“ země požehnány (viz Genesis 12:3; 22:18). Takzvaná Abrahamova smlouva otevírá dveře pro to, aby ta nejvybranější Boží požehnání mohly získat všechny Jeho děti, ať žijí kdekoli. Bible učí, že „když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové“ (Galatským 3:29; viz také Abraham 2:10). Kniha Mormonova slibuje, že všichni ti, kteří obdrží Pánovo pozvání „[činit] pokání a [věřit] v Syna jeho“ a jednají podle něj, se stanou „lidem smlouvy Páně“ (2. Nefi 30:2). Toto je mocná připomínka toho, že ani bohatství ani rodová linie, ani žádné jiné výsady spojené s naším narozením, v nás nemají vyvolat dojem, že jsme „lepší nežli druzí“ (Alma 5:54; viz také Jákob 3:9). Kniha Mormonova ve skutečnosti přikazuje: „Nebudete si považovati jednoho těla více nežli druhého neboli jeden člověk si nebude mysleti, že je více nežli druhý“ (Mosiáš 23:7).

Bible učí, že někteří z potomků Abrahamových budou rozptýleni „po všech královstvích země“, „mezi všecky národy“ a „od jednoho konce země až do druhého“ (Deuteronomium 28:25, 37, 64). Kniha Mormonova toto učení potvrzuje a prohlašuje, že potomci Abrahamovi budou „[rozptýleni] po celé tváři země, a… mezi všemi národy“ (1. Nefi 22:3).

Kniha Mormonova doplňuje naši znalost o tom, jak se pozemská služba našeho Spasitele vztahovala na všechny z Jeho rozptýleného stáda. Kromě Spasitelova působení v oblasti, kterou nyní nazýváme Středním východem, Kniha Mormonova zaznamenává i to, jak navštívil a učil Nefity na americkém kontinentu (viz 3. Nefi 11–28). Tam zopakoval, že mu Otec přikázal navštívit i jiné ovce, které nejsou ze země Jeruzalémské (viz 3. Nefi 16:1; Jan 10:16). Také řekl, že navštíví i další, „kteří hlasu [Jeho] ještě neslyšeli“ (viz 3. Nefi 16:2–3). Jak bylo prorokováno před mnoha staletími (viz 2. Nefi 29:12), Spasitel svým následovníkům v Americe řekl, že se jde ukázat těmto „ztraceným kmenům Izraele, neboť pro Otce nejsou ztraceny, neboť on ví, kam je odvedl“ (3. Nefi 17:4).

Kniha Mormonova je mocným svědkem toho, že Pán miluje všechny lidi, ať žijí kdekoli. Prohlašuje, že Pán se „projeví všem národům“ (1. Nefi 13:42). „Nevíte, že je více národů nežli jeden?“ ptal se Pán skrze proroka Nefiho.

„Nevíte, že já Pán, váš Bůh, jsem stvořil všechny lidi a že pamatuji na ty, kteří jsou na ostrovech mořských; a že panuji nahoře v nebesích a dole na zemi; a vynáším slovo své dětem lidským, ano, dokonce ke všem národům země?“ (2. Nefi 29:7.)

Podobně i prorok Alma učil, že „Pán dává všem národům z jejich vlastního národa a jazyka, aby učili slovu jeho, ano, v moudrosti, vše, co uznává za vhodné, že by měly míti“ (Alma 29:8).

Pán se nejen projevuje všem národům; On také přikazuje, aby Jeho slova zapisovali:

„Nevíte, že svědectví dvou národů je vám svědectvím, že já jsem Bůh, že pamatuji na jeden národ jako na druhý? Pročež, já promlouvám tatáž slova k jednomu národu jako k druhému…

… Neboť já přikazuji všem lidem,… že mají zapsati slova, jež k nim promlouvám…

Neboť vizte, budu promlouvati k Židům, a oni to zapíší; a budu také promlouvati k Nefitům, a oni to zapíší; a budu také promlouvati k dalším kmenům domu Izraele, které jsem vyvedl, a ony to zapíší; a budu také promlouvati ke všem národům země, a ony to zapíší“ (2. Nefi 29:8, 11–12; viz také 1. Nefi 13:38–39).

Dále Kniha Mormonova učí, že všechny tyto skupiny lidí budou mít záznamy těch druhých (viz 2. Nefi 29:13).

Z tohoto usuzujeme, že Pán nakonec způsobí, aby inspirovaná učení, která dal svým dětem v různých zemích, byla vynesena na světlo ku prospěchu všeho lidu. Mezi ně bude patřit i záznam o návštěvě vzkříšeného Pána u takzvaných ztracených kmenů Izraele a Jeho zjevení veškerému semeni Abrahamovu. Nález svitků Mrtvého moře je jedním příkladem toho, jak by se toto mohlo stát.

Až budou nové záznamy zveřejněny – a podle proroctví se tak stane – tak doufáme, že lidé je nezavrhnou tak, jak někteří zavrhli Knihu Mormonovu, protože již měli Bibli (viz 2. Nefi 29:3–10). Neboť Pán v této knize skrze proroka řekl: „A protože jsem promluvil jedno slovo, nemusíte se domnívati, že nemohu promluviti další; neboť dílo mé není ještě ukončeno; ani nebude ukončeno, až bude konec člověka“ (2. Nefi 29:9).

Evangelium je vskutku určeno pro všechny lidi, ať žijí kdekoli – v každé zemi, v každém národu. Všichni jsou zváni.

Žijeme v době, o níž bylo předpověděno, že v ní bude spravedlivost seslána z nebe a pravda vyslána ze země, aby „zaplavily zemi jako povodeň“ a aby vyvolení byli shromážděni „ze čtyř stran země“ (Mojžíš 7:62). Kniha Mormonova byla vynesena na světlo, aby nám připomínala smlouvy Páně a aby přesvědčila všechny lidi, „že Ježíš je Kristus, Věčný Bůh, zjevující se všem národům“ (titulní strana Knihy Mormonovy). Připojuji své svědectví o Něm a o Jeho poslání, ve jménu Ježíše Krista, amen.