Tvá tvář to ukáže

Toto je nejlepší doba pro život na této zemi. Jsou to „dny, na které nelze nikdy zapomenouti“.¹ Jsou to vaše dny, a jsou to úžasné dny. Vy samy jste úžasné! Když se vám dívám do očí a vidím vaše rozzářené tváře, žasnu nad tím, že dokážete být tak dobré, tak silné a tak čisté ve světě, v němž je tolik problémů. Připomíná mi to jednu báseň, kterou mi říkával dědeček, když jsem byla asi ve vašem věku. Řekl:

Nikdy jsem na tuto jednoduchou básničku nezapomněla a stále se snažím žít tak, aby to má tvář skutečně ukázala. Vidím, že i vy se o to snažíte. Světlo ve své tváři máte díky tomu, že jste uzavřely smlouvy s naším Nebeským Otcem a s Jeho Synem Ježíšem Kristem, a díky tomu, že tyto smlouvy dodržujete, a také proto, že díky svým rozhodnutím jste si zasloužily mít společenství Ducha Svatého. Vyjadřuji každé z vás svůj obdiv.

President Gordon B. Hinckley o vás řekl: „Jste tou… vůbec nejlepší [a nejsilnější] generací mladých lidí v historii této Církve.“³ Věřím, že jste byly připravovány a ponechány v záloze, abyste přišly na zem v tuto dobu, kdy problémy i příležitosti jsou největší. Věřím, že Pán s vámi počítá, že povedete druhé ke spravedlivosti a že budete stát jako svědkové „za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“.⁴ Lze o vás vskutku říci, že jste „jasnou zářivou [nadějí]“ budoucnosti.⁵

Věřím, že patříte mezi ty, o nichž mluvil apoštol Petr, když řekl: „Jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid [zvláštní], abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.“⁶

Toto světlo je světlo Spasitelovo. Je to světlo znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Tím, jak žijete podle evangelia, odrážíte Jeho světlo. Váš příklad bude mít mocný vliv ve věci dobra na této zemi. Povolání, abyste „[povstaly a svítily], aby světlo [vaše] mohlo býti korouhví pro národy“,⁷ se týká každé z vás. Je to povolání žít podle vyšších měřítek. Je to povolání k vůdcovství – abyste vedly druhé ve slušnosti, čistotě, cudnosti a svatosti. Je to povolání sdílet toto světlo s druhými. Je na čase, abyste povstaly a svítily.

Může jedna spravedlivá mladá žena změnit svět? Odpověď zní zcela jistě „ano“! Máte Ducha Svatého jako svého průvodce a On „vám ukáže všechny věci, které máte činiti“.⁸ A právě to, co důsledně děláte každý den, vás bude posilovat, abyste se staly vedoucími a příkladem – je to každodenní modlitba, každodenní studium písma, každodenní poslušnost, každodenní služba druhým. Budete-li toto činit, budete mít bližší vztah se Spasitelem a budete se Mu stále více podobat. Podobně jako v případě Mojžíše, Abinadiho a dalších věrných vedoucích⁹ bude i ve vaší tváři zářit oheň vaší víry. „Přijali jste obraz jeho do své tváře?“¹⁰ Povstaňte a sviťte.

V roce 1856 vstoupila třináctiletá Mary a její rodina v Anglii do Církve, putovali do Ameriky a přidali se k Martinově skupině ručních vozíků. Ve svém životopise popisuje obtíže spojené s tímto putováním – ztrátu svého malého bratříčka a staršího bratra, to, jak jí omrzly nohy, a nakonec i smrt malé sestřičky a své matky. Když dorazila do údolí Solného jezera, lékař jí amputoval prsty na nohou, avšak prorok Brigham Young jí slíbil, že již nebude muset podstoupit amputaci žádné další části nohou. Mary vypráví: „Jednoho dne jsem seděla… a plakala. Nohy mě velice bolely – když v tu chvíli zaklepala na dveře drobná stará žena. Řekla, že pocítila, že ji zde někdo na nějaký čas potřebuje… Ukázala jsem jí nohy… Ona řekla: ,Nuže s pomocí Páně je ještě zachráníme.‘ Připravila obklad a přiložila mi ho na nohy a každý den, když lékař odešel, vždy přišla obklad vyměnit. Po třech měsících jsem měla nohy v pořádku.“¹¹

Avšak Mary seděla na židli tak dlouho, že jí kvůli tomu ztuhly vazy v nohách a nemohla je natáhnout. Když její otec viděl, co se jí stalo, rozplakal se. Potíral jí nohy olejem a snažil se je napřímit, ale nepomáhalo to. Pak jednoho dne řekl: „Mary, vymyslel jsem něco, co ti pomůže. Přibiju na zeď poličku, a zatímco budu v práci, ty se snaž na ni dosáhnout.“ Mary řekla, že se o to snažila celý den po několik dnů a nakonec na poličku dosáhla. Pak jí otec umístil poličku trochu výš. A takto to probíhalo další tři měsíce, a nakonec se jí díky každodennímu pilnému úsilí podařilo nohy natáhnout a ona se naučila opět chodit.¹²

Myslím, že i vy, podobně jako Mary Gobleová, se učíte natahovat se trochu výš, abyste dosáhly na poličku, kterou nám naši vedoucí umístili na stěnu, a pokud dosáhnete ještě výše, když jsou tato měřítka zvednuta, budete schopny kráčet vstříc budoucnosti s jistotou.

Tváře mladých žen v západní Africe září oslnivým světlem Ducha Svatého. Žijí podle měřítek uvedených v brožurce Pro posílení mládeže, jsou vedeny Duchem a připravují se na to, aby byly vedoucími. Milují Pána a jsou vděčné za Jeho světlo ve svém životě. Některé tyto mladé ženy šly pěšky tři hodiny, aby se se mnou podělily o své svědectví. Díky nim se můj život změnil.

Když jsem byla v Jižní Americe, mladé ženy a jejich vedoucí zpívaly píseň „Snažím se být jako Ježíš“.¹³ Ony však nejen zpívaly slova písně, ale skutečně to tak vnímaly. V Asii a v Indii jsou mladé ženy příkladem víry, slušného oblékání a čistoty. Oči jim září a jsou šťastné. Mladé ženy v Anglii, Irsku a Walesu si stojí za pravdou a spravedlivostí, když jsou ve škole. Ve stále temnějším světě má jejich život velký vliv na druhé. Některé z vás jste jedinými členkami Církve v rodině nebo ve škole. To, co děláte, má velký význam. Ukazujete druhým spravedlivou cestu.

Před nedávnem jsem se skupinkou mladých vyrazila na vrchol hory Ensign Peak. Dívali jsme se na město Salt Lake City a na chrám a mluvili jsme o oběti, kterou mnozí přinesli pro evangelium. Pak každý mladý člen rozvinul prapor. Na praporech měli nakreslené symboly svého poselství světu – to, za čím si chtěli stát v těchto posledních dnech. Bylo úžasné slyšet od každého z nich slova vyjadřující jejich oddanost a svědectví. Pak jsme si zazpívali píseň „Na vrcholku hory“¹⁴ a mladí společně zvolali: „Hurá na počest Izraeli!“¹⁵ Opakuji tato slova i dnes. Hurá na vaši počest! Doufám, že vždy necháte bez váhání „světlo [své svítit tak, aby ostatní viděli] skutky vaše dobré, a [oslavovali] Otce vašeho, kterýž jest v nebesích“.¹⁶ Doufám, že i vy pozvednete své prapory do výše. Vím, že když povedete druhé ve spravedlivosti, naplní se toto písmo z Izaiáše: „Nebo aj,… nad tebou vzejde Hospodin, a sláva jeho nad tebou vidína bude.“¹⁷ Ostatní toto spatří „i budou choditi národové v světle tvém, a králové v blesku, jenž vzejde nad tebou“.¹⁸

Dokážu si představit den, kdy svět na vás pohlédne a zeptá se: „Kdo jste? Kdo jsou tyto mladé ženy, které vyzařují toto světlo? Proč jste tak šťastné? Jak to, že víte, jakým směrem se ubírat v tak zmateném světě?“ A vy povstanete a budete stát pevně na nohou a přesvědčivě pronesete: „Jsme dcery našeho Nebeského Otce, který nás miluje, a my milujeme Jeho. Budeme ,státi jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech‘.“¹⁹

Má výzva k vám je stejná jako ta Moroniova: Probuďte se a povstaňte, ó dcery sionské.²⁰ On vás viděl. On viděl tento den. Toto jsou vaše dny! Je na vás, abyste se rozhodly, že povstanete a budete svítit. Věřím, že když povstanete a budete svítit, vaše světlo bude jako korouhev národům, a také věřím, že vaše měřítka budou světlem národům. Jste vybrány z tohoto světa. Vynikaly jste již v předsmrtelné existenci. Vaše rodová linie s sebou nese smlouvu a zaslíbení. Zdědily jste duchovní rysy těch, kteří byli věrní – dokonce Abrahama, Izáka a Jákoba. Váš samotný charakter odráží vaše božské dědictví a určení. To, že jste se narodily jako dívky, není náhoda. Pokud povedete druhé a povstanete, abyste dosáhly svých božských možností, vaše božské vlastnosti budou zvelebeny. Buďte nablízku Spasiteli. On žije! On je světlem, životem a nadějí světa. On vás povede a dodá vám odvahu, abyste své světlo sdílely s druhými. Jak mne učil můj dědeček: „Když žiješ tak, abys Bohu a jeho milosti byla blíže, nebudeš muset nic říkat, tvá tvář to ukáže.“ Ve jménu Ježíše Krista, amen.