Když si zoufáte

V životě máme dobré a špatné dny. Když se někdy cítíme sklíčeně, říkáme si, co dělá Bůh – proč to milující Otec dopouští? Takovéto dilema nás může přivést až k tomu, že se budeme ptát: „Záleží ne mně vůbec Bohu?“

V takovýchto situacích mi pomáhají tyto verše z písem:

• Žalm 8:4–5: „Co jest člověk, že jsi naň pamětliv? … Nebo učinil jsi ho málo menšího andělů, slávou a ctí korunoval jsi jej.“

• Jan 10:14: Ježíš během svého života na zemi popsal sám sebe jako dobrého pastýře a dodal: „Známť své [ovce].“

• Mojžíš 1:39: Toto je jeden z mých nejoblíbenějších veršů, kdy Pán zjevil účel svého jednání Proroku Josephu Smithovi: „Neboť viz, toto je dílo mé a sláva má – uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka.“ Tím zdůraznil, jak Mu osobně záleží na nás jakožto jednotlivcích.

• Lukáš 7:11–16: Tyto verše nás učí nejen o Spasitelově moci nad smrtí – což je v tomto velikonočním období příhodná připomínka – ale já je navíc vnímám jako nejlepší příklad toho, že Spasitel se o každého z nás hluboce zajímá. Ze všech Ježíšových zázraků je jen několik natolik dojemných a soucitných jako Jeho služba vdově z Naim. Jak uvádím ve svém článku (viz strana 12), tento příběh ukazuje, jak se Spasitel o každého z nás zajímá a jak nás miluje.

Keith Wilson

Docent na Univerzitě Brighama Younga