2020
Ko ʻEtau ʻAmanaki Leleí, ko Hotau Māmá, ko Hotau Mālohí
ʻOkatopa 2020


Ko e Lea Fakaʻosí

Ko ʻEtau ʻAmanaki Leleí, ko Hotau Māmá, ko Hotau Mālohí

Mei ha fakamafola ʻo e Efiafi mo ha Taki Māʻolunga maʻá e kau faiako fakalotú naʻe fai ʻi he ʻaho 8 ʻo Fēpueli 2019.

ʻI hono fakanofo au ko ha ʻAposetoló, naʻe pehē ʻe Palesiteni Tōmasi S. Monisoni (1927–2018) te u hoko ko ha fakamoʻoni makehe ʻo e huafa ʻo Sīsū Kalaisí ʻi he māmaní kotoa. Naʻe ʻikai te u toʻo maʻamaʻa ia. Ne u ako fakamātoato e folofolá ke ʻilo ʻa e ʻEikí ʻaki Hono ngaahi huafá mo e ngaahi huafa fakalāngilangí. Ko e kotoa ʻo e ngaahi veesi folofola mei he folofolá te u vahevahe mo kimoutolú ʻoku nau fakamanatu mai ko ʻetau ʻamanaki leleí ʻoku ʻiate Ia.

Ko Ia ʻa e ʻAmanaki Leleiʻanga ʻo ʻIsilelí (Selemaia 17:13), Fetuʻu Ngingila ʻo e Pongipongí (Fakahā 22:16), Tauhisipi Leleí (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 50:44), Akonakí (ʻĪsaia 9:6; 2 Nīfai 19:6), Pilinisi ʻo e Melinó (  ʻĪsaia 9:6; 2 Nīfai 19:6), Fakamoʻuí (Loma 11:26), Maama ʻo e Moʻuí (Sione 8:12), mo e Taulaʻeiki Lahi ʻo e ngaahi meʻa lelei ʻe hokó (Hepelū 9:11). ʻOku Māfimafi ia ke fakamoʻui (ʻAlamā 34:18; Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 133:47) pea ʻokú Ne maʻu ʻa e mālohi kotoa pē (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 61:1).

ʻOku hoko ʻa e ivi tākiekina ʻo Kalaisí ʻi he tapa kotoa pē. ʻOkú Ne ʻi ai ʻi he taimi ʻoku tau faingataʻaʻia ai mo feinga ke laka ki muʻá. Pea kapau te tau humu, ko ʻEne “[māmá] ʻoku ulo ʻi he fakapoʻulí” (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 6:21) ʻoku ngingila ange fau. ʻOkú Ne ʻofeina kitautolu ʻi he taimi fiefia tahá mo e taimi fakamamahi tahá.

ʻOku ʻikai fie maʻu ke tau mateʻi pe ko e hā ʻoku fie maʻu ke tau fai ko e kau ākonga ʻa Sīsū Kalaisi. ʻOku hā mahino ʻa Hono halá he kuó Ne tā ʻa e sīpingá. ʻI heʻetau muimui ʻiate Iá, te tau ʻofa ʻi he meʻa ʻa ia ʻokú Ne ʻofa aí. ʻI heʻetau fakafoʻou ʻetau ngaahi fuakava mo Iá ʻi he uike takitaha ʻi heʻetau maʻu ʻa e sākalamēniti māʻoniʻoní, ʻoku lahi ange ʻa e mahino ʻoku tau maʻu kau kiate Iá ko e Huhuʻi ʻo e māmaní (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 93:9), Laumālie ʻo e moʻoní (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 93:9), mo e Folofolá (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 93:8).

ʻE hoku ngaahi kaungāmeʻa, ko e Fakamoʻui ia ʻoku ou ʻiló, ʻa Ia ʻoku ou ʻofa mo fakaʻapaʻapaʻi ʻaki e kotoa hoku lotó. ʻOku ou fakamoʻoni ʻaki hoku lotó kotoa kiate Ia mo ʻEne leleí mo e ʻaloʻofá. Kuó Ne talaʻofa, “he ko hoku ngaahi kaumeʻa ʻa kimoutolu, pea te mou maʻu ha tofiʻa fakataha mo au” (Tokāteline mo e Ngaahi Fuakava 93:45).

ʻOku hoko maʻu pē ʻa Sīsū Kalaisi ko e tali ki he ngaahi palopalemá mo e faingataʻa ʻoku hoko ko ha konga ʻo e aʻusia fakamatelie ko ʻení. ʻI he mahino ko ia ʻa Hono misioná mo ʻEne ongoongoleleí, ʻokú Ne foaki mai ʻa e mālohí ʻi heʻetau ʻofa, tui mo e falala kiate Iá.