Abychom mohli být očištěni od hříchu, musíme uplatňovat víru v Ježíše Krista ku pokání. Když upřímně činíme pokání, můžeme obdržet odpuštění hříchů, které nám do duše vnáší radost a klid svědomí. Odpuštění hříchů si můžeme udržovat po celý život, budeme-li věrně zachovávat Boží přikázání a mít se navzájem rádi a sloužit si.
Vyzvěte studenty, aby si představili, že byli požádáni, aby na shromáždění svátosti promluvili o pokání. Několik jich požádejte, aby se podělili o to, co by mohli říci, aby členům Církve pomohli lépe rozumět této nauce. Až se podělí o své odpovědi, ukažte jim tato slova presidenta Dietera F. Uchtdorfa z Prvního předsednictva a přečtěte je:
Požádejte některého studenta, aby přečetl Almu 34:15–17, kde je zaznamenáno, čemu učil o pokání Amulek Zoramity. Vyzvěte členy třídy, aby text sledovali a zjistili, co je od nás podle Amulekových slov požadováno, máme-li získat odpuštění.
Jaké zásadě ohledně získání odpuštění učí tyto verše? (Až studenti odpovědí, napište na tabuli tuto zásadu: Abychom mohli obdržet milosrdná požehnání odpuštění, musíme uplatňovat víru v Ježíše Krista ku pokání. Poukažte na to, že slova „víra ku pokání“ jsou v těchto verších použita čtyřikrát. Toto je příležitost zdůraznit dovednost týkající se studia písem spočívající v rozpoznávání opakování slov.)
Proč musíme uplatňovat víru v Ježíše Krista, abychom mohli činit pokání a získat odpuštění? (Musíme mít víru v Jeho smírnou oběť, aby mohla v našem životě působit. Jedině skrze Jeho Usmíření nám může být odpuštěno tak, že se naše srdce změní a bude očištěno od hříchu. [Viz Mosiáš 5:2.])
Abyste studentům pomohli lépe porozumět tomu, jak můžeme přijít ke Spasiteli a činit pokání, vysvětlete jim, že po rozsáhlém zničení na americkém kontinentě, které bylo svědectvím o Jeho Ukřižování, Spasitel lidi učil, co musí dělat, aby činili pokání a obdrželi od Něj odpuštění. Vyzvěte studenty, aby si ve dvojicích prostudovali 3. Nefiho 9:13–14, 19–22 a našli části textu, které popisují, co musíme podle Spasitelových slov dělat, abychom k Němu mohli přijít a činit pokání. Po uplynutí přiměřené doby je požádejte, aby se podělili o to, co našli.
Jaké zásadě toho, co musíme dělat, abychom činili pokání, učí Pán v těchto verších? (Studenti mohou použít různá slova, ale v jejich odpovědích by měla zaznít tato zásada: Přijdeme-li k Ježíši Kristu se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem, On nás přijme a vykoupí nás z hříchů.)
Jak nám může Spasitelova výzva „[přijďte] ke mně jako malé dítě“ (verš 22) a „[vraťte] se nyní ke mně“ (verš 13) pomoci lépe porozumět tomu, co znamená mít zlomené srdce a zkroušeného ducha?
Jaké životní zkušenosti mohou způsobit to, že má někdo zlomené srdce a zkroušeného ducha?
Požádejte některého studenta, aby přečetl následující slova staršího Bruce D. Portera ze Sedmdesáti. Zvažte možnost rozdat studentům kopie tohoto citátu. Vyzvěte je, aby se zaměřili na postřehy ohledně toho, jak přinášíme zlomené srdce a zkroušeného ducha, když činíme pokání.
Obrázek
Starší Bruce D. Porter
„Co je srdce zlomené a duch zkroušený? … Spasitelovo dokonalé podvolení se Věčnému Otci je pravou podstatou zlomeného srdce a zkroušeného ducha. Kristův příklad nás učí, že zlomené srdce je věčnou vlastností božskosti. Když je naše srdce zlomené, jsme zcela otevřeni duchu Božímu a přiznáváme si, že ve všem, co máme a co jsme, zcela závisíme na Něm. Takto vyžadovaná oběť je obětí pýchy ve všech jejích podobách. Jako poddajná hlína v ruce dovedného hrnčíře mohou být ti, kteří mají zlomené srdce, hněteni a tvarováni v rukou Mistra.
Srdce zlomené a duch zkroušený jsou také požadavky pro pokání. [Viz 2. Nefi 2:6–7.] … Když hřešíme a toužíme po odpuštění, zlomené srdce a zkroušený duch znamenají zakusit to, co apoštol Pavel nazval ‚zármutek, kterýž jest podlé Boha, … [který] pokání … působí‘. (2. Korintským 7:10.) Toto přichází, když naše touha očistit se od hříchu je tak spalující, že nás srdce bolí zármutkem a my prahneme po tom, abychom byli smířeni s naším Otcem v nebi. Ti, již mají zlomené srdce a zkroušeného ducha, jsou ochotni dělat cokoli a vše, co od nich Bůh požaduje, bez odporu nebo nelibosti. Přestáváme dělat věci svým způsobem a místo toho se je učíme dělat způsobem Božím. Ve stavu takové poddajnosti může Usmíření působit a může dojít k pravému pokání.“ („Srdce zlomené a duch zkroušený“, Liahona, listopad 2007, 31–32.)
Co podle staršího Portera znamená přijít ke Kristu se zlomeným srdcem a zkroušeným duchem?
Vyzvěte studenty, aby se zamysleli nad tím, co mohou dělat, aby více uplatňovali svou víru v Ježíše Krista tím, že Mu budou přinášet zlomené srdce a zkroušeného ducha. Mohli byste jim dát několik minut na to, aby si zapsali vnuknutí, která obdrží skrze Ducha.
Vydejte svědectví o tom, že Spasitelův milosrdný dar pokání je dostupný každému z nás. Požádejte několik studentů, aby se podělili o své pocity ohledně Spasitelovy smírné oběti a daru pokání.
Jak byste mohli odpovědět někomu, kdo chce vědět, jak může poznat, zda mu byl odpuštěn nějaký minulý hřích?
Vyzvěte studenty, aby si přečetli Enose 1:4–8; Mosiáše 4:1–3 a Almu 36:19–21 a vyhledali způsoby, jak mohou lidé poznat, že obdrželi odpuštění hříchů.
Jak můžeme podle těchto veršů poznat, že získáváme odpuštění hříchů? (Pomozte studentům rozpoznat tuto zásadu: Když upřímně učiníme pokání a získáme odpuštění hříchů, je naše vina zahlazena, jsme naplněni Duchem Páně a pociťujeme radost a klid. Na základě nabádání Ducha byste se mohli podělit o tato slova staršího Neila L. Andersena z Kvora Dvanácti apoštolů: „Vás, kteří se opravdově kajete, ale nejste schopni pocítit úlevu, nabádám, abyste nadále dodržovali přikázání. Slibuji vám, že úleva se dostaví v čase Pánem určeném. Uzdravení také vyžaduje čas.“ [„Čiňte pokání … abych vás mohl uzdraviti“, Liahona, listopad 2009, 42.])
Abyste tuto zásadu ještě více objasnili, požádejte několik studentů, aby přečetli verše, které se nacházejí v Almovi 19:29–30, 33–36 a popisují obrácení krále Lamoniho a jeho lidu. Vyzvěte členy třídy, aby se zaměřili na požehnání, která lidé obdrželi díky pokání a víře.
Jaká konkrétní požehnání obdržel král Lamoni, jeho manželka a mnoho dalších Lamanitů díky pokání a víře? (Jejich srdce se změnilo, sloužili jim andělé, byli pokřtěni, byla založena Církev a Pán na ně vyléval svého Ducha.)
Kdy jste byli svědky toho, jak někdo jiný zažil některá z těchto požehnání, když činil pokání a přiblížil se Pánu?
Abyste studentům pomohli pocítit pravdivost a důležitost výše uvedené zásady, požádejte některého z nich, aby přečetl toto svědectví presidenta Boyda K. Packera (1924–2015) z Kvora Dvanácti apoštolů:
Obrázek
President Boyd K. Packer
„Dostáváme dopisy od lidí, kteří se dopustili závažných chyb. Ptají se: ‚Může mi být vůbec někdy odpuštěno?‘
Odpověď zní ano!
Evangelium nás učí, že úlevu od utrpení a pocitů viny lze získat prostřednictvím pokání. S výjimkou těch několika málo, kteří si volí zatracení poté, co poznali plnost, neexistuje žádný zlozvyk, závislost, vzpoura, přestupek ani zločin, jakkoli závažný, který by byl ze zaslíbení úplného odpuštění vyňat.
‚Poďtež nu, a poukažme sobě, praví Hospodin: Budou-li hříchové vaši jako červec dvakrát barvený, jako sníh zbělejí; budou-li červení jako šarlat, jako vlna budou.‘ A to za podmínky, jak Izaiáš pokračuje, ‚budete-li povolní a poslušní‘ [Izaiáš 1:18–19].“ („The Brilliant Morning of Forgiveness“, Ensign, Nov. 1995, 19.)
Vyzvěte studenty, aby přemítali o zážitcích, kdy pociťovali radost a klid svědomí, který doprovází úplné pokání.
Požádejte některého studenta, aby přečetl Mosiáše 4:11–12, 26. Vyzvěte studenty, aby zjistili, co král Beniamin učil o tom, jak si můžeme udržovat odpuštění hříchů.
Jak si můžeme podle těchto slov krále Beniamina udržovat odpuštění hříchů po celý život? (Studenti by měli rozpoznat tuto zásadu: Když pamatujeme na Boží lásku a dobrotivost, kterou nám projevuje, stojíme neochvějně ve víře a máme druhé rádi a sloužíme jim, můžeme si udržovat odpuštění hříchů.)
Abyste studentům pomohli hlouběji porozumět této zásadě, požádejte některého z nich, aby přečetl tato slova staršího D. Todda Christoffersona z Kvora Dvanácti apoštolů:
Obrázek
Starší D. Todd Christofferson
„Pokání znamená úsilí změnit se. Kdybychom očekávali, že nás Spasitel může proměnit v andělské bytosti bez jakékoli opravdové snahy z naší strany, byl by to výsměch Jeho utrpení v zahradě getsemanské a na kříži. Spíše usilujeme o Jeho milost, která by doplnila a odměnila naše nejhorlivější úsilí. (Viz 2. Nefi 25:23.) Možná, že tak jako se modlíme o milosrdenství, bychom se měli modlit i o to, abychom měli čas a příležitost pracovat, snažit se a překonávat. Pán dozajista shlíží s potěšením na toho, kdo si přeje přijít k soudu způsobile, kdo odhodlaně pracuje den za dnem na tom, aby slabost nahradil silnou stránkou. Opravdové pokání, opravdová změna může vyžadovat opakovanou snahu, ale na této snaze je cosi očišťujícího a svatého.“ („Božský dar pokání“, Liahona, listopad 2011, 39.)
Jaké myšlenky a pocity máte, když přemýšlíte nad tím, že na vás Pán „shlíží s potěšením“, když odhodlaně pracujete na tom, abyste překonali své hříchy a slabosti ve smrtelnosti?
Podělte se o své svědectví o Usmíření Ježíše Krista. Ujistěte studenty, že když budou činit pokání, budou prožívat radost a mít klidné svědomí. Povzbuďte je, aby zkoumali svůj život a uplatňovali víru v Ježíše Krista ku pokání.