2010–2019
Tej Lus Xaus
Plaub Hlis Ntuj xyoo 2019 lub Tuam Rooj Sab Laj


Tej Lus Xaus

Thov kom peb yuav rau siab ua neej kom ua hauj lwm rau Vajtswv thiab pab Nws cov me nyuam—nyob hauv daim ntaub thaiv ob sab tib si.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, thaum peb xaus lub rooj sab laj no, peb ua tus Tswv tsaug rau Nws txoj kev pov hwm thiab kev tshoov siab. Cov uas hais lus tau qhia thiab pab peb.

Tsis tau muaj leej twg txib cov uas hais lus kom hais txog ib lub ntsiab lus. Lawv txhua tus tau thov Vajtswv txais tau kev tshwm sim kom npaj hais lus. Kuv xav tsis thoob uas tej lub ntsiab lawv hais txog sib haum zoo npaum li no. Thaum nej kawm tej zaj no, cia li nrhiav kev kawm tej yam uas tus Tswv xav qhia nej los ntawm Nws cov tub qhe.

Cov nkauj los yeej zoo mloog kawg. Peb ua tsaug rau cov kws ntaus nkauj thiab hu nkauj uas tau siv lawv tej txuj ci kom tus Tswv tus Ntsuj Plig los rau txhua tuas no. Thiab Nws twb foom koob hmoov rau cov uas thov Vajtswv thiab sawv daws nyob hauv txhua tuas. Muaj tseeb tiag, lub rooj sab laj no zoo li ib pluas mov loj ntawm sab ntsuj plig rau peb txhua tus.

Peb cia siab thiab thov Vajtswv kom txhua tus mej zeej lub tsev yuav los ua ib qho chaw ntawm kev ntseeg, uas tus Tswv tus Ntsuj Plig txaus siab nyob. Txawm muaj kev sib cav sib ceg ib puag ncig, yus lub tsev yeej hloov tau ua ib qho chaw zoo li ntuj ceeb tsheej, ib qho chaw ntawm kev kawm ntawv, kev thov Vajtswv, thiab kev ntseeg koom ua ke nrog kev hlub. Peb muaj peev xwm los ua tus Tswv cov thwj tim tiag tiag, sawv thiab ua tim khawv txog Nws txawm peb nyob qhov twg los xij.

Tsim nyog uas peb lub hom phiaj yog Vajtswv lub hom phiaj. Nws xav kom Nws cov me nyuam xaiv rov qab los cuag Nws, cov uas tau npaj, tsim nyog, tau txais vaj txiaj ntsim, tau ua kev cai khi ua ke, thiab rau siab ntseeg ua raws li tej kev khi lus uas ua hauv lub tuam tsev dawb huv.

Tam sim no peb muaj 162 lub tuam tsev uas tau fij tseg. Cov tuam tsev qub yeej ua rau peb nco txog cov pioneer txoj kev ntseeg thiab lub zeem muag. Txhua lub tuam tsev uas lawv ua twb yog los ntawm lawv txoj kev txi thiab txoj kev siv zog. Txhua lub tuam tsev yeej yog qhov uas muaj nqis tshaj los ntawm tag nrho tej yam uas cov pioneer ua.

Peb lav ris kev saib xyuas cov tuam tsev. Yog li ntawd, tsis ntev tom ntej cov tuam tsev uas cov pioneer ua los peb yuav siv ib ntus kom rov qab kho kom zoo li qub, es tej lub tuam tsev yuav muab kho ntau heev. Yuav ua hauj lwm kom tshwj tseg txhua lub tuam tsev keeb kwm thaum twg ua tau, kom tshwj cia qhov zoo nkauj thiab txuj ci uas cov neeg dhau los tau tsim.

Twb tau qhia yuav ua li cas rau lub Tuam Tsev St. George Utah. Kev npaj kho lub Tuam Tsev Salt Lake, Tshav Tuam Tsev, thiab qhov chaw nyob ze lub Koom Txoos lub Tsev Ua Hauj Lwm los yuav tshaj tawm thaum hnub Friday, lub Plaub Hlis Ntuj 19, 2019.

Lub Tuam Tsev Manti thiab Logan Utah los kuj yuav pib kho ua tshiab hauv ob peb xyoos no. Thaum peb npaj ua li ntawd, peb kuj yuav tshaj tawm txog qhov ntawd.

Thaum ua li no yuav tsum muab lub tuam tsev kaw tau ib ntus. Lub Koom Txoos cov mej zeej tseem mus tau thiab ua hauj lwm hauv lwm lub tuam tsev nyob ze. Thaum twg ua ib lub tuam tsev tag lawm, ces yuav rov qab muab lub tuam tsev ntawd fij tseg.

Cov kwv tij thiab cov muam, peb xav tias ib lub tuam tsev yog ib lub tsev dawb huv hauv lub Koom Txoos no. Thaum peb tshaj tawm txog kev npaj yuav ua ib lub tuam tsev tshiab, ces yog ib feem ntawm peb zaj keeb kwm dawb huv. Nim no, thov nej mloog zoo thiab tswm seeb. Yog kuv tshaj tawm txog ib lub tuam tsev uas nyob hauv ib qho chaw tshwj xeeb rau nej, thov kom nej nyo hau thiab thov Vajtswv hauv nej lub siab ua Nws tsaug xwb. Peb tsis xav cia txoj kev qw nrov ua kom qhov dawb ceev ntawm lub rooj sab laj no thiab tus Tswv cov tuam tsev dawb huv ploj mus.

Hnub no peb zoo siab tshaj tawm txog kev npaj ua tej lub tuam tsev ntxiv, uas yuav ua hauv tej qhov chaw no:

Pago Pago, American Samoa; Okinawa City, Okinawa; Neiafu, Tonga; Tooele Valley, Utah; Moses Lake, Washington; San Pedro Sula, Honduras; Antofagasta, Chile; Budapest, Hungary.

Ua tsuag, Kuv cov kwv tij thiab cov muam.

Thaum peb hais txog cov tuam tsev qub thiab tshiab, thov kom peb qhia tias peb yog tus Tswv Yexus Khetos cov thwj tim los ntawm tej yam uas peb ua. Thov kom peb yuav kho peb lub neej ua dua tshiab los ntawm peb txoj kev ntseeg thiab kev tso siab rau Nws. Thov kom peb yuav txais tau lub hwj chim ntawm Nws txoj Kev Theej Txhoj los ntawm peb txoj kev hloov siab lees txim txhua hnub. Thiab thov kom peb yuav rau siab ua neej kom ua hauj lwm rau Vajtswv thiab pab Nws cov me nyuam—nyob hauv daim ntaub thaiv ob sab tib si.

Kuv hlub nej thiab foom koob hmoov rau nej, kom nej paub tseeb tias peb tseem txais kev tshwm sim hauv tus Tswv lub Koom Txoos no. Peb tseem yuav txais tau mus txog thaum “Vajtswv tej lub hom phiaj twb ua tiav tas, thiab tus Yehauvas zoo kawg nkaus yuav hais tias txoj hauj lwm tiav lauj.”1

Kuv foom koob hmoov rau nej li no thiab hais kuv zaj lus tim khawv tias Vajtswv muaj txoj sia nyob! Yexus yog tus Khetos! Nov yog Nws lub Koom Txoos. Peb yog Nws cov neeg. Los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.

Note

  1. Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2007), 142.