Ha’ádołzííd Áłahjį’ Sodołzin  (Alma 34:39; Moroni 6:4; Luke 21:36)

nashdói łikizh nihokáá’ ayóó naaldloosh dilwo’ dóó 75 tsin sitą́ yíighah mph (120 km/h). Díídi naaldloosh danizhóníi t’óó sizíidoo 68 tsin sitą́ bíighahgo dah díilwo’ mph (109 km/h) táá’ dah álzhin t’áá bich’į’óo. Nashdói łikizh yaa nii’náhii eíí deilgháł dóó áhanjį’ baa nídiilwo’ dóó yił íidił.

Na’ashch’ąąh

Eldir dóó yił Naa’aash Bednar nashdói łikizh deinéełí’ii

Susan dóó shí naaki nashdói łikizh k’asdáá’ naaki nihéé’ílkid niil’į́įgo lą’í jádi deenézí yaa naa’ná’go, Africají jádi deenézí nidookai. ch’il dahneez, dááłseigo Africají óolaago łibááłi dóó k’adáá’ ndaalzheehí doo daat’íígóó jádi deenézí baa deiyíjeeh. Nashdói łikizh 100 ni’deeltááł daats’í bitá’gi (91 m) ałch’ijí náás hookáh.

áko nashdói łikizh t’ááła’í ch’il nineez yii’ nidááh dóó naha’náa da, nashdói łikizh ła’ígíí ne’góó deiyi’nééh dóó t’áá hazhóó’ígo jádi deenézí yich’į’. Áádóó nashdói łikizh ch’il yii’ neezdáhę́ę nitéehgo nashdói łikizh ła’ígíí ch’il yiyi’ dadinibį́į́h ałch’idę́ę́’. Díí nashdói łikizh ałnáá hoot’áshgo ła’ yaakót’įįh dóó nashdói łikizh ła’ii náás yi’ná ch’il yiyi’ áko bee nízaanehálzhish kot’į́įgo. Náás hazhóó’óó ína’íil’įįhígo bináhjį’ yiłhodoołąął dóó yididoolóh jádi deenézí dóó ákodaadzáago ła’ bik’ijį’ dah didoolwółii bich’į’ hoolzhish. T’áá yich’į’ bił hóye’í dóó náás hoo’ásh naaki nashdói łikizh ahił naalnishgo yidooyį́į́ł yiłdidoodíł.

Áko lą’í jádi deenézí naakaiígíí bitá’gi ła’ deizį́’ dóó nashdói łikizh hoo’ashíí jádi deenézí saní dóó dabitse’ii tsin na’ayą’ii bił dah dáásk’id yikáá’doo náazį́. Kéyahgi ch’iltah ałts’íisígo dah dáásk’idii bináhjį’ bináágóó jádi deenézí yaa áyodahóolíí hada’asííd.

Áádóó t’áá hooshch’į́, nashdói łikizh ts’ídá k’ad yich’į’ ná ahidiníilchéehgo, t’áá ńt’ę́ę́’ jádi deenézí naanáskai dóó dah diijéé’. Doo shił bééhózin da doodáo hait’áo jádi deenézí lą’í naakai yę́ę́ yił dahóolne’, ndi haashį́į́ t’áo áhanéhii bił ch’ét’ą́, dóó ałtso jádi deenézí ayaa háákai.

Dóó nashdói łikizhii áádoósh haanáánídzaa? T’áá ne’nilįní, naaki nashdói łikizh t’áá yaa hanaanáát’áázh ła nashdói łikizh yaakót’įįh dóó náás dah náádii’na ła’ nashdói łikizh naanidááh ch’il yiyi’di. Ałnáá hoot’áshgo t’ahdii. T’áá niitłóo’ da. Doo hanáályíi’ da doodáo ne’ kódzaa da. T’áá áłah akót’į́įgo yikéé’ naanáát’ash yił hodoołąął dóó ałnáá hoot’ash. Susan dóó shí nashdói łikizh hailzídę́ę honáasdi doo bééhoozin da, ałch’idę́ę́’ náás yi’ash dóó jádi deenézí naakai yich’į’ áhandę́ę́’.

Tł’ée’go eíí Susan dóó shí yee’ baa yáneilti’ t’áá ániidláh heilzid dóó bóhwiil’ą’ii. Nihí ałdó’ díí yiiltsąnii niha’áłchíní baa bił yá deilti’ dóó naakidi háánoot’ąnii dóó t’óó ahayóí bee nidi’nóotiił bik’iheekai. Shí k’ad táá’ bee nidinóotiił baa hódeeshní.

Shich’į’, nashdói łikizh bik’ízdilid, baa dzolní, dóó yááh íniidzííh. NashdóinNashdói łikizh ła’ łitsóohi nléi łibáago-łigai bikági dah dáálzhinii nizhónígo nabiníł’in áko díídi naaldloosh k’asdáá’ doo yit’íi da yidiyoołhééł yaa yi’náhgo Africadi ch’iltah.

Na’ashch’ąąh

Nashdói łikizh nihokáá’ yee anó’aah

Ła’ beełt’é bii’, ii’sizį́ k’ehgo iiná baa tsí’diikees dóó íi’níłii doo nihá yá’át’éehii t’áá ahą́ą́h nizhóní, nidzin, doodáo bidáhoneení ndahálin. Ákoh, nihokáá’ diishjį́į́góó bii’, t’áá ła’íniizíngo baa ákoniidzin bidázhnoolníi nichǫ’í áko hach’į’ nizhóní í’dolzin haasííd. Isaiah doo áha’níi da, “Yíi doo yá’ashǫ́nii yá’át’ééh deiłníi, dóó yá’át’éhii doo yá’ashǫ́ǫ da; áko chahałheeł adinídíín át’é; dóó adinídíín chahałheeł át’é, áko dích’í’ii łikan át’é, dóó łikan dích’í’ii át’é!”¹

Doo áhoot’é hę́ęgi át’áo hoolzhizh nidahachíhę́ę t’áá yichíhí be’íina’ ndayiiłt’éhii t’áá akót’é dóó tsi’na’adá akódeiniidzín daaní, dooládó’ bee nihi’ihojisdli’ díí hane’ yá’át’éehii ninályáo be’adínídíín bits’ádi’nilíídgo dahiniiná dóó na’ínitáh bina’ádlo’ dóó yaa háhooł’áhii nibéédahóyoozííh

“Haalá dahoyąnii dóó t’áá aaníí nideidiilá, dóó Diyin Ii’sizį́ yinahjį deiyikáhii, dóó t’ahdoo bida’didléeh da—ts’ídá kónihidishní, doo k’ídahidoolníił da dóó kǫ’ biihidooltł’íł da, ndi éi jį́įdi t’ah nidáakai doo.”²

Haalá jádi deenézí ła’, t’óó honishgánjį’ nahgóó íigał doodáo anilyíłgo nashdói łikizhii bik’ijį’ dah yidootééł. Eíí át’éego, iisizį́ k’ehgi iiná í’iishłaa dóó t’áá ho’diił’áhí bąą t’áá baa ákozhniizįįhí na’í’nítaah hach’į’ dah diighááh. Iisizį́ bee iiná doo baa áhayą́ą́góó nihe’íina’ bich’į’ t’áá nitséhadíł.

Na’ashch’ąąh

Jádi deenézí hada’ásííd

iStock.com/Angelika

Nephi Iił-káahdi Séítin yee’ Diyin God ba’áłchíní t’áá yiyanaháłhizí dóó t’áá íits’a’í doo akót’éi ysda’óolííh “ats’íís k’ehjí, áko yee hadadóodzí: Zion ałtso yá’átééh; aoo’, Zion oot’įįł, ałtso yá’át’ééh— dóó ákoh ch’į́įdii bigáál yida’dilo’, dóó t’áá hazhóó’ígo chį́į́diitah goyáa dayó’eesh.”³

T’áá aghąąh ha’alzííd bidinhóyéé’ akǫ́ǫ́ ídił’ídlíh dóó yaadzólíi da bits’áájį’. Ha’alzííd lá ił haz’ą́ doodáo ahén na’ádááh hazhó’ó ha’alzíidgo haalá atí’doolííł doodáo hástł’a’doodááł dazhnéł’į́’. Dóó ha’alzíidgo bee ééhozinii yee’ t’áá bił hak’eh didlíní baa áhayą́ dóó bich’ą́ą́h na’adá. Ii’sizį́ k’ehjí baa yáti’go, t’áá bił nihik’eh didlíní dóó Diyin Ii’sizį́ na’íił’ná baa ákoniidzin dóó Bóhólníihii hódadę́ę́’ bá ha’ásídi yaa halne’ii bik’eh íi’nííł.⁴

“Aoo’, dóó baa na’óoshkąąh ałdó’ … nihí eíí áłahjį’ bich’į’ sodadółzin, áko ch’į́įdii yee yínihinitáhii doo yóó ánhidoolóos da, … haalá jó’akon, doo yá’át’éhii nihílak’eh yidooléeł da.”⁵

Yisdá’iinííłii nihe’íina’ bee níil’į́ dóó bich’į’ diit’íí’ dóó báhane’ yá’át’éehii biníkaa góne’ dinejí nitsáhakees bii’ háhiikáahgo doo t’óó laanaa dóó nihił hóye’í. Bee nihik’íhojisdli’ anáá’ bee da’iitį́ dóó ájaa’ bee da’diits’a’,⁶ Diyin Ii’sizį́ bee diit’į’ii ąą kwiidoolííł dóó k’ad íideests’į́į́ł t’áadoo baa nitsíikeesí diigáł dóó íilts’įįh doodáo doo diníil’įįłí da doodáo didiits’įlí da niidzin ndi.

“Ha’isííd, díí bąą, bee eíí hasht’edót’é.’”⁷

Nashdoi łikizh lá na’áłdeedgo eíí nááná ła’ ndaaldloosh t’éiyá haalzhééh. T’áá oo’ááł, t’áá ákwiijį́, nashdói łikizh na’áłtseed.

Na’ashch’ąąh

Nashdói łikizh naalzééh

Séí’tin “t’áá ákogi át’é ye’ána’í nilį́ dóó t’áá haishį́į́ Diyin God yinízin íidoolíłii.”⁸ T’áá oo’ááł, t’áá ákwiijį́, bí t’éiyá hat’į́ dóó Diyin God biye’ké dóó bitsi’ké t’áábí nahalingo doo bił dahózhóo da dooígíí hát’į́.⁹

AZhé’é ił hózhǫ́ binahat’a’ lá Ba’áłchíní yinahjį’ yikáhjoo bee ééhózin, yee náás bił dahózhǫ́, dóó t’áá doo át’éhoo hooghandi nineididoo’ísh ninádiijéeé. Ch’į́įdii yee’ Diyin God biye’ké dóó bitsi’ké bił dahalą́ íidoolíłii yinaalnish Na’íntaah doo ne’kónééhgóó aZhé’é binahat’á yik’ijį’ yijoołáhii bąą ye’áts’íh.

Séí’tin doo bits’íís hólóo da, dóó hool’áo náás yigáłii niníti’. T’áá tó chéshk’eh goyáa nilįnii bich’aah dah atíihgo níiltłi’, ákot’éego na’íntaah doo bits’íís hólǫ́nii biniinaa nibiníłtłah. Ak’ijį’ silį’ii biniinaa, Lúsifir ałtso bits’íís dahólǫ́ bee bik’idahojisdli’ii t’áá baa deet’áa da dóó hashtł’ish bits’íís dóó bits’in yinahjį’ yii’ hadahídiikai. T’ááła’í saad diyinii aláahdi saa ááh yiłníi ninhidiltli’ bee ééhózinii yee’ doo náás yigáał da dóó aZhé’é Diyinii doo yeełt’é dooléeł da.

Nihits’íís ts’ídá bitsi’ hodooléeł aZhé’é bibee ił hózhǫ́ binahát’a’ dóó nihii’sizį́ dinóokeeł, Lísifir nihił ádoosííh haidéez’į́į́’ áko nihits’íís doo akót’éégóó choodiil’įįł nízin Naat’áanii Russell M. Nelson yee na’neeztá’ii eíí doo haa’doo’nííł bii’ “‘haa’ídá áłtsé nich’į’ ádi’óolkąąhii doo bich’į’ dah didíínáał da dóó doo ál’į́į biniiyé.’ ... T’áá ałtso nihits’íís dahólǫnii [nihitsi’] yiden nilínii ts’ídá yee hiná. ‘Díídi nihitsi’ t’áá íiyisíí bee náás nihii’ná. Áko, na’íntaah shą́ ha’íí áyoolííł? … Nihitsi’ yinikáá góne’ naadááh. Doo diidįłii nihíntahgo yiidį́į́h, yiidlį́į́h t’áa doole’é doo diidlįłę́ę, dóó ayóó íi’ní ts’ídá hazhó’ó ayóó ii’níi!’”¹⁰

T’ááła’í agháago ahool’áo ałch’į’ nándeehii eíí na’íntaah, éí doo bił hózhóo da bits’íís adinii biniinaa, hágo dóó nihíini’áhii nihits’íís doo bił hózhǫ́ǫ doo nízin. Choodóoł’įįł doo beehólóo da dóó ts’ída yiníká nihíntahii nihits’íís dóó nihii’sizį́ yiyáhoogisgo yił hałchǫ́ǫh.

Ana’í ádadooníłii hoł bééhózingo hak’iidoojáhdi biká hasht’e’ ázhdiil’įįh.¹¹ Moroni Ásizǫ́ǫ Laman dine’é ádaanéhii biniinaa, baa yíkaigo yee yidááh dookahii hasht’e dayiilaa dóó yináhjį’ yik’ehdeesdlíí’.¹² Dóó t’áá eíí atsijį’ii dóó áadeet’ą́ ałtso nihídeeti’.

“Hasht’e’ ádiniilzingo, dooo néildzid da.

“Dóó ana’í dah eíí be’tse’ dah biyaa háádoodáá.”¹³

T’óó nashdóił kiizh ádaat’į́ hailzíid ndi ayóó bee íhwiidiil’ááł, t’áá ła’í niidzíngo bóhoo’ááh hadiit’íí, dóó t’áá akwiijį́ áhoonííł biyi’ ha’ádilzíídníi. T’áá nihíni’ dóó nihíjéidi haniitáo yá’ąąsh kojóó nínii Diyin Ii’sizį́ be’ádiil bináhjį’ nidiilyééh, áádóó ayóó át’éi yína’niłtííh eíí nidiilyééh dóó łą́ągo ayóó bitse’ii ha’ádółzííd eíí bee nik’i’adéest’íí’ íiniłii biyi’ dei’į́. Ayóó bitse’ ałhąąh yi’níłgo t’áá’áłah saad diyinii biyi’ dóó nihe’íina’ bił yoołkááł biyi.

shí t’áá t’aígo atsígi’íinil ndi t’óó ahayóí baa íkwiidoo’ááł áko bik’i’dinóotááł Susan ch’aayigáałgo dóó shí Africadi niyáo. hóshdę́ę́ dóó bínooł’ą́ díí naaskid nanół’į́ dóó jádi deenézí dóó bóhwiidoo’áłii bik’ídoohááł dóó niha’áłchíní bee nidínóotįįł. T’áá shǫǫ áłahjį’ bénałniihii eíí nihighan góne’ hane’ yá’át’éhii hóhoo’ááł dóó bee iiná.

Oodlą’ bee díí nihéékeed ádiilnííł, nihni’ yá’át’éhii yiih yidoolééł, ii’sizį́ nihijéí yee yididóolchíł, dóó áhooníłii baa ákodiníizį́įłgo eíí ts’ídá ádiilnííł doodáo náás yit’íh áko “Diyin God bibéésh éé’ t’áá át’é biih ninééh, áko doo hashkáł bijį́įdi t’ahdii sinízíi doo, ałtso ádeiniláo, áko yidíiziił.”¹⁴

Ádeehaasdzííhii eíí hazhó’ó hasht’e’ ádiilyói nihik’ihózhdoodlííł dóó ii’sizį́ nihits’íís yee yaa’áhajyąnii bii’jį’ hwíidoolííł t’áá áłahjį’ nisodizin bich’į’ íiti’go.

t’áá aaníí ádishnóo eíí aha’deet’ą́ be’átiin bee ii’sizį́ baa’áhayą́ dóó nihe’íina’ biyi’ ił hózhį́ hoolééł. Dóó t’áá aaníí adishnóo Yisdá’iinííłii hinánii nihił hólǫ́ dóó yá’ániit’éehgo dóó kaneidáago nihitse’ ánhidoolííł. Shí díídi be’al’į́nii Jesus Christ bízhi’ bináhjį’ t’áá da’aaníí dishní, áámen.