Porozumění křtu

Ať tě bude křtít kdokoli, musí to být nositel kněžství, což je někdo, kdo má moc jednat ve jménu Boha. Když chtěl být pokřtěn Ježíš, šel za Janem Křtitelem, který měl kněžství. (Viz Matouš 3:13.)

Ten, kdo tě bude křtít, získá svolení od tvého biskupa nebo presidenta odbočky.

Ježíš byl pokřtěn ponořením, což znamená, že byl celý pod vodou a pak se zase rychle vynořil. (Viz Matouš 3:16.) Takto budeš pokřtěn i ty. Když jsme pokřtěni tímto způsobem, připomíná nám to, že za sebou necháváme svůj starý život a začínáme život nový, zasvěcený službě Bohu a Jeho dětem.

Když jsi pokřtěn, uzavíráš smlouvu neboli činíš vzájemný slib s Nebeským Otcem. Ty Mu slibuješ, že budeš dělat určité věci, a On slibuje, že ti bude žehnat. Tato smlouva je popsána v modlitbách svátosti, které se pronášejí každou neděli. (Viz NaS 20:77–79.) Ty slibuješ, že:

• budeš pamatovat na Ježíše Krista,

• budeš dodržovat Jeho přikázání,

• na sebe vezmeš jméno Kristovo, což znamená, že dáš v životě Jeho dílo na první místo a budeš dělat to, co chce On, místo toho, co chce svět.

Nebeský Otec ti slibuje, že když budeš tento slib dodržovat, bude s tebou Duch Svatý a budou ti odpuštěny hříchy.

Dar Ducha Svatého je jeden z nejvzácnějších darů Nebeského Otce. Tvůj křest nebude úplný, dokud ti nositelé Melchisedechova kněžství nedají požehnání, abys přijal Ducha Svatého. (Viz Jan 3:5.)

Duch Svatý je členem Božstva. Svědčí o Nebeském Otci a o Ježíši Kristu a pomáhá nám poznat to, co je pravdivé. Pomáhá nám získat duchovní sílu. Varuje nás před nebezpečím. Pomáhá nám učit se. Duch Svatý nám může pomoci pociťovat Boží lásku.

Když jsi konfirmován za člena Církve, Duch Svatý s tebou může být neustále, pokud se budeš rozhodovat správně.

Pán nás učí, že děti nemají být pokřtěny dříve, než jsou dostatečně staré na to, aby rozuměly rozdílu mezi správným a špatným. A to je podle písem ve věku osmi let. (Viz Moroni 8:11–12; NaS 29:46–47; 68:27.)