Pro posílení mládeže
Kdo je opravdovým přítelem?
Definice přátelství se v dnešním technologicky propojeném světě mění. Dnes můžeme mít pocit, že máme mnoho „přátel“. To je pravda – máme radost z toho, že můžeme být neustále informováni a mít aktuální poznatky o tom, co se děje v životě mnoha našich známých, současných i bývalých přátel, a dokonce i lidí, které osobně neznáme, ale které přesto nazýváme svými přáteli.
V kontextu sociálních sítí je výraz „přítel“ často používán pro označení spíše kontaktů než vztahů. Svým „přátelům“ můžete poslat vzkaz, ale není to totéž, jako když s člověkem navážete osobní vztah.
Někdy se příliš zabýváme tím, abychom měli nějaké přátele. Možná bychom se měli více soustředit na to, abychom byli sami přítelem.
Existuje spousta definic toho, co to znamená být přítelem. Nikdy nezapomenu na proslov staršího Roberta D. Halese z Kvora Dvanácti apoštolů, ve kterém mluvil o tom, co to znamená být přítelem a jak mocný vliv mají přátelé v našem životě. Jeho definice navždy ovlivnila můj život. Řekl: „Přátelé jsou lidé, díky nimž je pro vás snazší žít podle evangelia Ježíše Krista.“1 V tomto smyslu je podstatou opravdového přátelství to, že usilujete o nejvyšší dobro druhého člověka. Znamená to dávat přednost druhým. Znamená to být naprosto čestný, věrný a cudný ve veškerém jednání. Možná právě slovo závazek je tím, co nám odhaluje pravý význam přátelství.
Když mé dceři Emi bylo 15 let, učinila rozhodnutí ohledně toho, jaký druh přátel bude vyhledávat. Jednou ráno jsem si všimla, že má v Knize Mormonově otevřenou 48. kapitolu Almy. Označila si verše popisující velitele Moroniho: „Moroni byl silným a mocným mužem; byl mužem dokonalé povědomosti. … Ano, a byl mužem, který byl pevný ve víře v Krista.“ (Verše 11, 13.) Na okraj si napsala: „Chci chodit s mužem, jako byl Moroni, a chci si takového muže vzít.“ Když jsem pozorovala Emi a mladé muže, s nimiž se přátelila a s nimiž od 16 let chodila, viděla jsem, že ona sama byla příkladem těchto vlastností a že druhým pomáhala žít v souladu s jejich podstatou jakožto synů Božích, nositelů kněžství a budoucích otců a vedoucích.
Opravdoví přátelé ovlivňují ty, se kterými se přátelí, tak aby je „pozvedli trochu výše [a aby] byli trochu lepšími“.2 Můžete si navzájem pomáhat, obzvláště mladí muži, připravit se na misii a se ctí na ní sloužit. Můžete si navzájem pomáhat zůstat morálně čistými. Váš spravedlivý vliv a přátelství může mít věčný vliv nejen na život těch, se kterými se přátelíte, ale také na generace, které přijdou.
Spasitel své učedníky nazval svými přáteli. Řekl:
„Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.
Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.“ (Jan 15:12–15; zvýraznění přidáno.)
Když budete žít podle evangelia Ježíše Krista a budete se o ně dělit, přilákáte k sobě lidi, kteří budou chtít být vaším přítelem – ne pouhým kontaktem na sociální síti, ale takovým přítelem, jakým nám svými slovy a svým příkladem byl Spasitel. Když budete usilovat o to, abyste druhým byli přítelem, a když své světlo necháte zářit, váš vliv bude požehnáním pro život mnoha vašich přátel. Vím, že když se zaměříte na to, abyste druhým byli přítelem, tak jak to definují proroci a příklady v písmech, budete šťastní, budete ve světě vlivem ve věci dobra a jednoho dne obdržíte nádherné zaslíbení opravdového přátelství zmíněné v písmech: „Totéž společenství, které existuje mezi námi zde, bude existovati mezi námi tam, pouze bude spojeno s věčnou slávou.“ (NaS 130:2.)
Fotoilustrace © iStockphoto.com/Fonikum a Les Nilsson