„Buďme soběstační a nezávislí“
Tak jak Svatí posledních dnů po celém světě přijímají zásady a nauky církevní iniciativy týkající se soběstačnosti, jsou požehnáni „větší nadějí, pokojem a růstem“.
Než se Peter stal členem Církve, strávil většinu svého dospělého života snahou dosáhnout finančního úspěchu. Z vnějšího pohledu se zdálo, že toho dosáhl. Koneckonců vlastnil a řídil několik firem.
Když místní církevní vedoucí v hrabství West Midlands v Anglii požádal Petera, aby se připojil ke skupině probírající hospodaření s osobními financemi, kterou zajišťuje církevní iniciativa na podporu soběstačnosti, pochyboval o tom, zda se v kurzu může něčemu naučit. Jakmile ale Peter začal setkání skupiny navštěvovat, záhy poznal, kolik se toho ještě musí učit.
„Tento kurz není jen o financích – to je jen část toho, co se zde probírá,“ říká. „Pro mě bylo tím nejdůležitějším učit se mít víru v Nebeského Otce – mít víru, že pokud následujeme Jeho duchovní vedení, dává nám veškerá časná požehnání a otevírá nám dveře k opravdové soběstačnosti.“
Peter se jako člen skupiny probírající hospodaření s osobními financemi učil praktickým dovednostem – například jak sledovat a zaznamenávat rodinné útraty, jak vytvářet rozpočet a držet se ho, jak snižovat zadlužení a jak spořit na budoucnost. Díky tomu, že Peter s manželkou používali tyto dovednosti a také víru v Ježíše Krista a usilovně pracovali, dokázali splatit značný dluh.
„Cítím se mnohem lehčí a svobodnější – bez strachu spojeného s dluhem a finanční neuspořádaností,“ říká. „Vnímám hojnost požehnání od Nebeského Otce tak jako nikdy předtím. Naučil jsem se, jak Ho prosit a jak naslouchat Jeho odpovědím, když potřebuji pomoc s časnými záležitostmi.“
Iniciativa na podporu soběstačnosti
Být soběstačný znamená více než jen mít dobrou práci, zásobu potravin nebo peníze v bance. „Soběstačnost je schopnost, závazek a úsilí spočívající v zabezpečení nezbytných duchovních a časných potřeb ve svém životě a v životě rodiny. Když se členové [Církve] stanou soběstačnými, jsou také lépe schopni sloužit druhým a pečovat o ně“1 – a toho dosahují tehdy, když je práce znovu nastolena jako vládnoucí zásada v jejich životě.
President Thomas S. Monson učil: „Soběstačnost je produktem naší práce a je základem pro všechny ostatní postupy a zásady v oblasti sociální péče. Je nezbytným prvkem našeho duchovního a časného blaha. … ‚Vydělejme si na to, co potřebujeme. Buďme soběstační a nezávislí. Spasení nelze získat skrze žádnou jinou zásadu. Spasení je individuální záležitostí, a každý si musí vypracovat své vlastní spasení, jak ve věcech časných, tak ve věcech duchovních.‘“2
Pod vedením místních vedoucích kněžství se do iniciativy na podporu soběstačnosti zapojilo od roku 2014 více než 500 000 Svatých posledních dnů ve více než 100 zemích. Církev nyní zavádí tuto iniciativu i v celé Severní Americe.
Iniciativa zahrnuje kurzy a materiály, jejichž cílem je „pomoci členům Církve naučit se zásadám víry, vzdělání, usilovné práce a důvěry v Pána a uplatňovat je v praxi“. První předsednictvo uvádí, že „když tyto zásady [přijmeme] a [budeme] podle nich žít, [budeme] lépe schopni získávat časná požehnání, která Pán slibuje“.3
Šťastná a plná naděje
Maria Edilene Romão ztratila naději. Nemohla najít práci, byla osamocenou matkou a musela živit několik dětí.
A tehdy ji dva členové z jejího sboru v Santa Catarina v Brazílii pozvali na setkání na téma soběstačnosti. Na konci setkání se Maria připojila ke skupině, která by jí pomohla najít zaměstnání.
„Poprvé v životě jsem věřila v budoucnost, v níž se dokážu postarat o svou rodinu,“ vzpomíná. „Věřila jsem, že skupina pro podporu soběstačnosti mi pomůže změnit život.“
A to se skutečně stalo.
Během následujících 12 týdnů se Maria věnovala své skupině, tomu, co se měla naučit, a závazkům, které si dala. S nově nalezenou energií pracovala na dosažení svých cílů. Procvičovala si techniky pro absolvování pohovoru při hledání zaměstnání. Do dvou týdnů měla zajištěný pohovor na slibné pracovní místo. A po pohovoru toto místo získala.
„Navždy se mi změnil život,“ říká Maria, která již nezápolí s tím, jak uživit rodinu. „Nyní jsem šťastná, nadšená, trpělivá a plná naděje. Věřím, že Nebeský Otec žije a že mě miluje. Vím, že když používám víru v Ježíše Krista, získávám požehnání.“
„Nejfantastičtější nástroj“
Starší Robert D. Hales z Kvora Dvanácti apoštolů řekl, že soběstačnost je prostředkem k dosažení vyššího cíle: „Naším hlavním cílem je stát se takovými, jako je Spasitel, a tento cíl umocňujeme, když nesobecky sloužíme druhým. Naše schopnost sloužit se zvyšuje či snižuje podle úrovně naší soběstačnosti.“
Starší Hales dodal, že jen tehdy, když se staneme soběstačnými, „můžeme věrně napodobovat Spasitele tím, jak sloužíme a žehnáme ostatním“.4
Sergio Galbuchi toto poznal sám za sebe, když krátce poté, co ho předsednictvo kůlu povolalo odborníkem kůlu pro podporu soběstačnosti, rozjel vlastní podnikání. Sergio, vyzbrojen vírou, dovednostmi a znalostmi, které získal jako člen výboru pro podporu soběstačnosti, spolu se svou manželkou Silvií otevřeli v Buenos Aires obchod nabízející „rukodělné výrobky a místní potraviny“ z Argentiny.
„Myslím, že snaha stát se soběstačným představuje možnost uplatňovat víru,“ říká Sergio. Na začátku nedosahovali se Silvií takového úspěchu, v jaký doufali, a tak v jejich podnikání byla dál na prvním místě víra. Zatímco čekali na výsledky v podobě finančního přínosu, usilovně pracovali a žehnali zákazníkům svými produkty i svým misionářským úsilím.
„Seznámili jsme se s mnoha lidmi,“ říká Sergio. „A měli jsme možnost rozdávat výtisky Knihy Mormonovy.“
Zpočátku členové výboru kůlu pro podporu soběstačnosti určili v Sergiově kůlu 10 členů, kteří potřebovali pomoc se soběstačností. Ale pak se do toho zapojili i biskupové.
„Nyní máme 35 jednotlivců, kteří potřebují pomoc,“ řekl Sergio k tomu, jak tento počet narostl. „Jejich biskupové je osobně vyzvali k tomu, aby se připojili ke skupinám.“
Jejich víra se prohloubila, provedli potřebné změny a osvojili si nové dovednosti.
„Pokaždé, když mluvím s vedoucími kněžství, se jim snažím vysvětlit, že toto je ten nejfantastičtější nástroj, který jsme kdy od Prvního předsednictva dostali,“ dodává Sergio. „Je lepší než jakékoli peníze, které by se mohly v rámci pomoci někomu dát, a jeho nauky jsou srozumitelnější než většina toho, z čeho jsem se sám jako univerzitní student učil.“
Co je nejdůležitější – ti, kteří 12týdenní kurz soběstačnosti absolvují, se stávají lepšími učedníky Ježíše Krista a umějí používat své dovednosti při budování království Božího.
„Tato skupina [pro podporu soběstačnosti] se nezaměřuje jen na podnikání; zaměřuje se i na náš vztah s Bohem a s druhými,“ říká Sergio. „Během tří měsíců strávených v této skupině se stáváme lepšími učedníky Ježíše Krista. Koneckonců možná nám podnikání pomůže stát se soběstačnějšími, ale konečným cílem je sloužit.“
Růst a činorodost
President Joseph F. Smith (1838–1918) prohlásil: „Hlavním učením Svatých posledních dnů vždy bylo, že na náboženství, které nemá moc spasit lidi časně a způsobit, aby se jim dařilo a byli šťastní zde, se nelze spolehnout, že je spasí duchovně, že je oslaví v životě, který přijde.“5
Neměli bychom být tudíž překvapeni, že posilováním časné stránky posilujeme i tu duchovní. Starší David a sestra Theresa Nishovi, kteří sloužili jako misionáři pro podporu soběstačnosti na Šalomounových ostrovech, z vlastní zkušenosti mezi tamějšími členy Církve poznali, jak spolu tyto dvě stránky souvisejí.
„Duchovní růst a návštěvnost chrámu lze zcela jasně přičíst zásadám, dovednostem a zvykům probíraným v brožurce Můj základ a souhrnnému vysvětlení v brožurce Má cesta k dosažení soběstačnosti,“ říkají o brožurkách, které se v rámci iniciativy na podporu soběstačnosti používají. „[Tyto brožurky] pomáhají lidem růst duchovně i časně a vedou k duchovní i časné soběstačnosti.“
Cheryl Reddová, vedoucí diskuse pro skupinu na podporu soběstačnosti v Utahu (USA), vysvětluje, jak jí duchovní zásady obsažené v této iniciativě, pomáhají činit pokrok i z časného hlediska: „Uvědomila jsem si, že tyto zásady a základy lze uplatňovat ve všech ohledech života. Tyto kurzy mi pomáhají lépe se soustředit na mé zodpovědnosti manželky a matky. Mám nyní nástroj k tomu, abych lépe porozuměla rodinným financím. Uvědomuji si, jak se spolupráce s manželským partnerem při hospodaření s financemi svým způsobem podobá podnikání. Potřebujeme tyto nástroje, abychom byli v rodině úspěšní.“
Všude po celé Církvi se tato hlubší vize proměňuje ve větší naplněnost vírou a větší duchovní sílu. V důsledku toho členové pociťují silnější závazek chodit na shromáždění, platit desátek a být hodni vstupu do chrámu.
„Zaujalo mě to,“ říká o iniciativě na podporu soběstačnosti George Echevarría, nový člen Církve. George, který je taxikářem v Peru, říká, že tato iniciativa mu pomohla získat svědectví o evangeliu tím, že ho naplnila touhou se zlepšovat. Nyní doufá, že se stane elektrikářem, který bude opravovat malé motorizované taxíky, s nimiž již mnoho let jezdí.
„Neměli bychom sedět na židli a čekat, až se něco stane,“ říká. „Měli bychom být proaktivní.“
„Budete v životě požehnáni“
Svatí posledních dnů po celém světě sklízejí Pánova slíbená požehnání díky tomu, že se pilně učí o zásadách duchovní a časné soběstačnosti, žijí podle nich a uplatňují je v praxi. Ačkoli z nich může mít užitek kdokoli, tato iniciativa zvláště žehná těm, kteří buď nejsou časně a duchovně soběstační, nebo potřebují v oblasti soběstačnosti posílit. Stálý vzdělávací fond podporuje iniciativu na podporu soběstačnosti tím, že pomáhá lidem, kteří mají plán na získání vzdělání, získat přístup k potřebným zdrojům.
Když usilujeme o dosažení soběstačnosti, je nám v písmech slibována Pánova pomoc. Pán řekl: „Záměrem mým je postarati se o svaté mé.“ (NaS 104:15.)
Členové Prvního předsednictva ohledně tohoto záměru prohlásili: „Toto zjevení je zaslíbením od Pána, že zajistí časná požehnání a otevře dveře soběstačnosti, což je naše schopnost zajistit pro sebe a pro svou rodinu základní životní potřeby.“
Když tyto zásady budeme studovat a uplatňovat a učit jim členy své rodiny, První předsednictvo nám slibuje: „Budete v životě požehnáni. Naučíte se kráčet po cestě vedoucí k dosažení větší soběstačnosti. Budete požehnáni větší nadějí, pokojem a růstem.“6