2017
Drž se pevně
October 2017


Drž se pevně

Autorka žije v Utahu v USA.

Přátelé mají velký vliv na to, jak snadné – nebo obtížné – je pro nás žít podle našich měřítek.

Obrázek
surrounded by a circle of friends

Já jsem vyrůstala s přáteli, kteří byli členy Církve, a velmi jsem se těšila, až budu sama pokřtěna a stanu se členkou. Když jsem se přestěhovala do opačného koutu naší země, abych tam studovala na vysoké škole, začali mě učit misionáři. Kvůli tlaku mých nových přátel bylo naneštěstí velmi obtížné řídit se měřítky evangelia. Moji spolužáci trávili spoustu času na večírcích, kde pili alkohol. Já jsem nikdy předtím alkohol nepila, ale moji noví přátelé na mě neustále naléhali, abych se napila s nimi.

Věděla jsem, že evangelium je pravdivé, ale pokušení ze strany mých vrstevníků bylo obtížné odolat.

Začala jsem se modlit k Nebeskému Otci o sílu učinit správné rozhodnutí. Svá měřítka jsem stále ještě nesnížila, ale bála jsem se, že už nebudu mít sílu na to, abych alkohol příště znovu odmítla. Chyběli mi přátelé, kteří by sdíleli stejné hodnoty.

Jednou v sobotu večer jsem šla na večírek s lidmi z mé koleje. Všichni mí přátelé začali okamžitě pít a hecovali mě k tomu, abych poprvé ochutnala alkohol.

Pokoušelo mě to. Vzala jsem si sklenici piva, kterou mi někdo podal. Přiložila jsem si ji k ústům. Byla jsem nesvá, ale zároveň mě těšilo, že jsem upoutala pozornost svých přátel. Pak k nám přišel Nick, který byl známý tím, že často pije.

Zeptal se: „Nenapila ses toho, že ne?“

„Ještě ne,“ řekla jsem.

„Jestli to uděláš,“ odvětil Nick, „budeš toho do konce života každý den litovat.“

Byla jsem v šoku. Věděla jsem, že má pravdu. Nechtěla jsem pít. Chtěla jsem vstoupit do Církve. Sklenici jsem vrátila a z večírku odešla. Byla jsem vděčná, že jsem neučinila špatné rozhodnutí.

Druhý den jsem šla na shromáždění a s misionáři jsme stanovili datum mého křtu. Od toho dne jsem se vyhýbala večírkům s alkoholem. V Církvi jsem si našla nové přátele, kteří sdíleli mé hodnoty a měřítka. Se spolužáky na koleji jsem se přátelila dál, ale jasně jsem dávala najevo svá měřítka. Když zjistili, jak jsou pro mě mé hodnoty důležité, respektovali je a přestali na mě naléhat. Všímali si, že jsem odcházela z místnosti, když sledovali nějaký nevhodný film nebo poslouchali nevhodnou hudbu, a respektovali to.

Díky této zkušenosti se mé svědectví posílilo a já budu vždy dbát na to, abych nesnižovala svá měřítka kvůli nátlaku vrstevníků. Také vím, že nejlepším způsobem, jak se vypořádat s obtížnými rozhodnutími, je znát svá měřítka a od samého začátku se jich pevně držet.

Vím, že Nebeský Otec vyslyšel mé modlitby o sílu odolat pokušení. Jsem vděčná, že mě Duch Svatý povzbudil, abych učinila správné rozhodnutí. Vím, že měřítka máme v Církvi proto, aby nás chránila, a jsem vděčná, že díky tomu, že jsem se jimi řídila, jsem se rozhodla vstoupit do Církve.