Nanukový misionářský fond

Obrázek

Slunce pálilo a Jared se s maminkou a tatínkem vracel domů ze shromáždění. Přemýšlel o lekci v Primárkách. Protože neslyšel dobře, musel si pečlivě všímat obrázků, které jejich učitelka ukazovala, a slov, která psala na tabuli.

Dnes se učili o tom, že Ježíš požádal své učedníky, aby byli misionáři. Jared přemýšlel, jak by se mohl dělit o evangelium tak, jak nás o to Ježíš žádá. Věděl, že ještě nemůže jít na misii. Pak ho napadlo něco úžasného. Možná by si na ni mohl začít šetřit peníze!

Když přišli domů, proběhl Jared kolem svého mazlíčka – kozy Umber – a vběhl do domu. Našel velkou plastovou dózu a do víka opatrně vyřízl díru. Ze strany na ni napsal „Misionářský fond“. Pak zaběhl do svého pokoje a z pod postele vyndal své peníze. Postupně tam naházel všechny mince. Ale všechny jeho mince nepokryly ani dno dózy. Jak by si mohl vydělat nějaké další peníze?

Jared o tom přemýšlel stále dokola. Podíval se z okna na jasné slunce. Na Filipínách je velké horko. Jared a jeho kamarádi si téměř každé odpoledne po škole dávali kokosový nanuk. „To je ono!“ řekl si. Možná by mohl vyrobit nanuky a prodávat je lidem, kteří se chtějí osvěžit.

Jared běžel najít maminku. „Mohla bys mi ukázat, jak se dělá nanuk?“ zaznakoval jí. Používali znakovou řeč, při které se mluví rukama. Maminka se usmála a přikývla.

Druhý den zašel Jared s maminkou na velké venkovní tržiště a tam koupili všechno potřebné. Po návratu domů si Jared našel velkou mísu a smíchal v ní kokosové mléko, kondenzované mléko, vanilku a nastrouhaný kokos. Maminka s Jaredem pak pomocí trychtýře nalila směs do malých sáčků. Všechny sáčky pak uložili do mrazáku. „Výborně!“ zaznakovala mu maminka.

Trvalo to docela dlouho, než nanuky zmrzly. Ale druhý den po škole už byly konečně hotové! Jared vylezl na židli a podal si z lednice bílý chladicí box. Na dno boxu položil několik utěrek a nanuky vyrovnal na ně. Nemohl se dočkat, až je začne prodávat.

Jared vyběhl ven na prašnou ulici. Jeho kamarádi pouštěli vlastnoručně vyrobené draky a házeli svými žabkami na plechovku a snažili se ji srazit.

U cesty si postavil stolek s velkou cedulí, kde stálo: „Nanuk – 5 pesos“. Jeho kamarád Jhonell k němu přiběhl a ukázal na chladicí box. Dal Jaredovi minci v hodnotě 5 pesos a Jared mu dal jeden nanuk. A pak si plácli.

Brzy přišli i další Jaredovi kamarádi a také si koupili nanuky. Za několik hodin, když maminka volala Jareda k večeři, mu zbývalo už jen několik nanuků.

Jared sebral téměř prázdný chladicí box a mince. Do jedné kapsy si uložil několik mincí na desátek. Zbytek si dal do druhé kapsy. Nemohl se dočkat, až uvidí, jak se jeho pokladnička na misionářský fond naplní.

Doma mince na misii přihodil k ostatním na dně dózy. Stále ale byla tak prázdná! Když ale Jared pomyslel na to, že jednou bude sloužit na misii, hřálo ho to u srdce. Rozhodl se, že bude nanuky prodávat každý den, dokud se dóza nenaplní. Měl velmi dobrý pocit z toho, že vydělává peníze, aby mohl být misionářem tak, jak ho o to požádal Ježíš.