Mohu někomu pomoci se změnit?

Liahona, Srpen 2019

Byli jsme stvořeni tak, že máme schopnost se měnit. Růst za účelem dosažení božského potenciálu je účelem naší smrtelné existence. Jedním z našich nejvyšších cílů při pastýřské službě je pomáhat druhým přijít ke Kristu a provést změny, které jsou nezbytné pro návrat do Jeho přítomnosti. Avšak kvůli jejich svobodě jednání je naše úloha v tom, jak jim pomoci stát se více takovými, jako je Kristus, do určité míry omezená.

Zde je sedm mocných ponaučení od Spasitele týkajících se toho, jak můžeme pomáhat druhým při jejich snaze se změnit a stát se více takovými, jako je On.

1. Nebojte se vyzývat ke změně.

   Spasitel se nebál vyzývat druhé k tomu, aby se zřekli starých zvyklostí a přijali Jeho učení. Vyzval Petra a Jakuba, aby opustili svou práci a stali se rybáři lidí. (Viz Marek 1:17.) Vyzval ženu přistiženou při cizoložství: „Jdiž a nehřeš více.“ (Jan 8:11.) Vyzval bohatého mladíka, aby se vzdal svého pouta k pozemským věcem a následoval Ho. (Viz Marek 10:17–22.) I my můžeme být smělí a láskyplní, zatímco budeme druhé vyzývat k tomu, aby provedli nezbytné změny a následovali Spasitele.

2. Pamatujte na to, že rozhodnutí se změnit je na nich.

   Změny, ke kterým vyzývá Spasitel, nelze vynutit. Spasitel učil a vyzýval, ale nenutil. Bohatý mladík „odšel, smuten jsa“ (Matouš 19:22). V Kafarnaum se mnozí z Jeho učedníků rozhodli odejít zpět, a On se zeptal Dvanácti, „zdaliž i [oni chtějí] odjíti“ (viz Jan 6:66–67). Někteří z následovníků Jana Křtitele se rozhodli Spasitele následovat, jiní nikoli. (Viz Jan 1:35–37; 10:40–42.) Můžeme druhé vyzývat, aby se stali více takovými, jako je On, ale rozhodnutí se změnit nemůžeme učinit za ně. A pokud se ještě nerozhodli se změnit, nemáme to vzdávat – a ani nemáme mít pocit, že jsme selhali.

3. Modlete se za druhé, aby se dokázali změnit.

   Ježíš ve své Přímluvné modlitbě požádal Boha, aby Jeho učedníci byli ochraňováni před zlem, stali se více takovými, jako jsou On a Otec, a byli naplněni Boží láskou. (Viz Jan 17:11, 21–23, 26.) A s vědomím toho, že Petr bude v rámci své snahy dorůst do své role potřebovat sílu, se Spasitel modlil i za něj. (Viz Lukáš 22:32.) Naše modlitby za druhé skutečně mohou něco změnit. (Viz Jakub 5:16.)

4. Učte je spoléhat se na Jeho moc.

   Skutečně se měnit a růst za účelem dosažení božského potenciálu, který každý z nás má, můžeme jedině prostřednictvím Spasitele. On je „ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze [Něj].“ (Jan 14:6.) Jeho moc dokáže „slabé věci [učinit] silnými“ (Eter 12:27). Víra v Jeho smírnou moc umožnila Almovi mladšímu se změnit. (Viz Alma 36:16–23.) Můžeme druhé učit spoléhat se na Spasitele, aby i oni mohli mít ve svém životě Jeho zušlechťující moc.

5. Chovejte se k nim podle toho, jakými se mohou stát.

   Láska a přijetí mohou být mocnými motivátory ke změně. Žena u studny žila s mužem, který nebyl jejím manželem. Ježíšovi učedníci „[se divili], že by s ženou mluvil“ (Jan 4:27), ale Ježíš hleděl více na to, kým se mohla stát. Učil ji a poskytl jí příležitost se změnit, což také udělala. (Viz Jan 4:4–42.)

   Když se k druhým chováme podle toho, jací jsou, spíše než podle toho, jakými se mohou stát, můžeme je v jejich pokroku brzdit. Místo toho můžeme odpustit dřívější chyby a zapomenout na ně. Můžeme věřit, že se druzí dokáží změnit. Můžeme přehlížet jejich slabosti a poukazovat na pozitivní vlastnosti, které u sebe možná ani nepozorují. „Máme zodpovědnost vidět jednotlivce nikoli takové, jací jsou, ale takové, jakými se mohou stát.“¹

6. Nechte je jít vlastním tempem.

   Změna nějakou dobu trvá. Všichni musíme „[pokračovat] s trpělivostí“, dokud nebudeme zdokonaleni. (Viz Nauka a smlouvy 67:13.) Ježíš měl s druhými trpělivost a bez ustání učil dokonce i ty, kteří vystupovali proti Němu, přičemž svědčil o své úloze, kterou přijal od svého Otce, a odpovídal na jejich otázky. (Viz Matouš 12:1–13; Jan 7:28–29.) I my můžeme mít s druhými trpělivost a podporovat je v tom, aby měli trpělivost sami se sebou.

7. Nevzdávejte to, pokud se vrátí ke starým zvyklostem.

   Po Kristově smrti se dokonce i Petr a někteří další apoštolové vrátili k tomu, co znali a uměli. (Viz Jan 21:3.) Kristus Petrovi připomněl, že má pást Jeho ovce (viz Jan 21:15–17), a Petr se vrátil ke službě. Může být velice snadné vrátit se ke starým zvyklostem. Můžeme druhé i nadále podporovat jemným povzbuzováním a inspirujícími výzvami k tomu, aby i nadále následovali Spasitele a snažili se stát více takovými, jako je On.