2010–2019
Txoj Lus Txib Tseem Ceeb thib Ob
Kaum Hli Ntuj xyoo 2019 lub Tuam Rooj Sab Laj


Txoj Lus Txib Tseem Ceeb thib Ob

Peb txoj kev zoo siab tshaj plaws los thaum peb pab peb cov kwv tij thiab cov muam.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, ua nej tsaug rau txhua yam nej tab tom ua pab sau ib haiv neeg Ixayees ua ke ntawm ob sab daim ntaub thaiv, kom ntxiv zog rau nej tsev neeg, thiab foom koob hmoov rau cov neeg txom nyem. Ua nej tsaug vim nej ua neej muaj kev ntseeg tiag tiag txog Yexus Khetos.1 Nej paub thiab nyiam ua raws li Nws ob txoj lus txib tseem ceeb, kom hlub Vajtswv thiab kom hlub nej cov neeg zej zog.2

Hauv rau lub hlis tas los no, Muam Nelson wb tau ntsib ntau txhiab tus neeg hauv ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg thaum wb mus nram Amelikas Qab Teb thiab Nruab Nrab teb, cov koog pov txwv hauv dej hiav txwv Pacific, thiab ntau lub nroog hauv Teb Chaws Amelikas. Thaum peb ncig mus, peb cia siab hais tias wb yuav ntxiv zog rau nej txoj kev ntseeg. Tiam sis wb los txog na has twb yog wb txoj kev ntseeg tau loj hlob tuaj vim wb tau ntsib cov mej zeej thiab cov phooj ywg. Cia kuv qhia nej txog peb zaj dab neeg tsis ntev tas los no?

Daim Duab
Thawj Tswj Hwm Nelson hauv New Zealand
Daim Duab
Thawj Tswj Hwm Nelson hauv New Zealand

Thaum lub Tsib Hlis Ntuj, Muam Nelson thiab kuv nrog Txwj Laug Gerrit W. thiab Muam Susan Gong mus nram Qab Teb Hiav Txwv Pacific. Thaum nyob hauv Auckland, New Zealand, peb tau muaj sij hawm ntsib cov xib hwb ntawm ob qhov chaw teev ntuj hauv Christchurch, New Zealand, uas ob lub hlis ua ntej ntawd, muaj ib co neeg uas tuaj teev ntuj raug neeg phem tuaj tua phom rau lawv.

Peb qhia peb txoj kev tu siab rau peb cov kwv tij no uas koom lwm txoj kev teev ntuj thiab qhia rau lawv paub hais tias peb yeej txhawb nqa txoj kev ywj siab xaiv hais los txog kev teev ntuj.

Peb kuj qhia tias peb kam ua hauj lwm pab thiab muab nyiaj me ntsis los pab kho lawv cov tsev teev ntuj. Peb txoj kev sab laj nrog cov thawj coj Muslim no ua rau peb sawv daws sib koom siab ua kwv ua tij.

Daim Duab
Cov neeg uas txais cov laub hauv Argentina
Daim Duab
Cov neeg uas txais cov laub hauv Argentina

Hauv lub Yim Hli Ntuj, nrog rau Txwj Laug Quentin L. thiab Muam Mary Cook, Muam Nelson wb ntsib cov neeg hauv Buenos Aires, Argentina—lawv feem coob tsis koom peb txoj kev teev ntuj—lawv tej lub neej tau hloov ntau vim ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg Chaw Pab tau muab cov laub rau lawv. Peb tau kev txhawb siab thaum lawv qhia seb lawv muaj kev zoo siab npaum li cas vim lawv txawj khiav mus ub mus no lawm.

Zaj dab neeg thib peb yog ob peb lim piam tas los lawm hauv lub nroog Salt Lake no. Kuv tau txais ib tsab ntawv zoo thaum kuv hnub yug ib tug ntxhais uas muaj 14 xyoo hu ua Mary tau sau tsab no.

Mary sau txog tej yam uas wb ob leeg zoo sib xws: “Koj muaj 10 tus me nyuam. Wb muaj 10 tus me nyuam thiab. Koj txawj hais lus Suav. Xya tus me nyuam hauv kuv tsev neeg, kuv thiab rau leej ntxiv, raug coj los tu hauv tsev neeg no los ntawm Suav teb, ces peb txawj hais lus Suav. Koj yog ib tug kws phais plawv. Kuv tus niam hluas twb phais plawv ob zaug. Koj nyiam mus tshajw ob xuab moos xwb. Peb los nyiam mus tshawj ob xuab moos xwb. Koj txawj hu nkauj. Kuv tus nus txawj hu nkauj thiab. Nws dig muag ib yam li kuv.”

Mary cov lus ntawd raug kuv lub siab heev, tsis yog hnov nws tus ntsuj plig zoo xwb tiam sis pom hais tias nws niam thiab txiv yeej ua neeg zoo kawg nkaus thiab.

Ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, nrog rau lwm cov neeg ntseeg Yexus Khetos, ib txwm nrhiav tej kev los pab, txhawb nqa, thiab hlub lwm tus neeg. Cov neeg uas kam raug hu ua tus Tswv cov neeg “yeej ib leeg txaus siab ris ib leeg tej nra, … txaus siab nyuaj siab nrog cov uas nyuaj siab; … thiab nplij cov uas xav tau txoj kev nplij siab.”3

Lawv yeej mob siab sim ua raws li lo lus txib tseem ceeb thib ib thiab thib ob. Thaum peb hlub Vajtswv tag siab tag ntsws, Nws tig peb lub siab kom pib xav txog lwm tus neeg txoj kev noj qab nyob zoo, ces tauj mus ntxiv li ntawd.

Yeej suav tsis tau seb ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg muab kev pab rau lwm tus neeg ntau pes tsawg xuab moos txhua hnub hauv txhua txhua xyoo, tiam sis yeej muaj cuab kav suav seb lub Koom Txoos ua zoo npaum li cas pab foom koob hmoov rau cov txiv neej thiab poj niam—cov tub thiab ntxhais—uas xav tau kev pab.

Lub Koom Txoos txoj kev pab tib neeg uas txom nyem tau pib thaum 1984. Ces lub Koom Txoos tau yoo mov kom tau nyiaj pab cov neeg uas raug txom nyem hauv Africa teb vim teb chaws tsis tau muaj nag. Lub koom txoos cov mej zeej tau pub $6.4 plhom daus las hauv tib hnub yoo mov ntawd.

Daim Duab
Ces-Txwj Laug Ballard hauv Ethopia

Ces Txwj Laug M. Russell Ballard thaib Tij Laug Glenn L. Pace raug xa mus rau teb chaws Ethiopia kom xyuas tau seb yuav siv cov nyiaj ntawd li cas. Qhov ntawd txawm ua lub hauv paus rau qhov kev pab uas tas sim no peb hu ua Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg Chaw Pab.

Txij li lub sij hawm ntawd, Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg Chaw Pab tau muab ntau tshaj ob billion daus las nyiaj pab neeg txom nyem thoob ntiaj teb no. Txoj kev pab no yog pab tib neeg txawm lawv kooom lub Koom Txoos twg, tuaj teb chaws twg, yog haiv neeg, hom neeg dab tsi, nyiam txiv neej los sis poj niam, yog txiv neej los yog poj niam, los sis koom kev kas moos dab tsi.

Qhov ntawd tsis suav txhij txhua. Kom pab tau cov mej zeej hauv tus Tswv lub Koom Txoos uas txom nyem, peb nyiam thiab ua raws li txoj kev cai yoo mov thaum ub.4 Peb kam tshaib plab kom thiaj pab tau cov neeg uas tshaib plab. Ib hnub txhua lub hlis, peb tsis noj mov thiab pub nyiaj rau tus nqi yuav cov zaub mov uas yuav noj ntawd (thiab tej thaum muab ntau tshaj) los pab cov neeg txom nyem.

Kuv yeej nco qab thawj zaug uas kuv mus xyuas WEst Africa thaum xyoo 1986. Ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg tuaj coob coob rau peb tej kev sab laj ntawd. Txawm lawv feem coob tsis muaj nyiaj hlo li, lawv feem coob hnav tsho dawb paug tuaj koom peb.

Kuv tau nug ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm seb nws ua li cas tu tau cov mej zeej uas tsis tshua muaj dab tsi li. Nws teb hais tias lawv cov npisov yeej paub cov mej zeej zoo zoo. Yog tias cov mej zeej muaj txaus yuav ob plua mov txhua hnub, ces lawv tsis muab kev pab li. Tiam sis yog lawv muaj nyiaj txaus yuav ib pluag mov los sis tsawg tshaj ntawd txhua hnub—yog tias lawv tsev neeg pab—ces cov npisov yuav muab mov, uas lawv yuav tau vim muaj cov nyiaj yoo mov los pab tsev neeg ntawd. Ces nws hais ntxiv hais tias: feem ntau lawv cov nyiaj yoo mov uas lawv pub yuav ntau tshaj lawv tej nqi. Cov nyiaj yoo mov uas seem ntawd thiaj raug xa mus rau cov neeg hauv lwm qhov chaw uas haj yam xav tau kev pab. Cov neeg Ntseeg hauv Africa ntawd tau qhia kuv ib zaj lus zoo hais txog lub hwj chim ntawm txoj kev cai thaib tus ntsuj plig rau kev yoo mov.

Ua ib tug mej zeej hauv lub Koom Txoos, peb sib koom siab nrog leej twg uas raug txom nyem li cas.5 Ua Vajtswv cov tub thiab ntxhais, peb sawv daws yog kwv yog tij yog muam. Peb ua raws li lo lus qhuab qhia hauv Phau Qub hais tias: “Nej muaj cov kwv tij txom nyem uas nrog nej nyob: yog li ntawd kuv hais rau nej hais tias, Nej yuav tsum ua siab dawb siab zoo rau lawv.”6

Peb kuj sim ua raws li tus Tswv Yexus Khetos cov lus qhia li sau tseg hauv Mathais 25:

“Thaum kuv tshaib plab, nej pub mov rau kuv noj, thaum kuv nqhis dej; nej pub dej rau kuv haus; thaum kuv tuaj ua qhua, nej hu kuv los hauv nej tsev:

“NThaum kuv tsis muaj ris tsho hnav; nej muab rau kuv hnav. Thaum kuv muaj mob, nej tuaj tu kuv. …

“… Thaum uas nej tau pab kuv cov kwv tij no ib tug, txawm yog tus ntawd muaj hwj chim yau dua cov los nej tseem pab nws thiab, qhov uas nej pab tus ntawd, twb yog nej pab kuv ntag.”7

Cia kuv hais ob peb yam piv txwv seb lub Koom Txoos ua li cas thiaj ua raws li tus Cawm Seej cov lus qhia no.

Daim Duab
Tus npisov chaw muag khoom

Kom pab cov neeg tshaib plab, lub Koom Txoos muaj cov npisov 124 qhov chaw yuav zaub mov noj thoob plaws ntiaj teb no. Dhau ntawm cov no, txhua xyoo tib neeg twb mus nqa zaub mov noj 400,000 zaus. Hauv tej qhov chaw uas tsis muaj tej chaw yuav zaub mov no, cov npisov thiab ceg ntseeg cov thawj tswj hwm rho nyiaj ntawm pob nyiaj yoo mov hauv lub Koom Txoos kom yuav tau zaub mov thiab lwm yam rau cov mej zeej uas xav tau kev pab.

Tiam sis, txoj kev tshaib plab yeej muaj sab nraum lub Koom Txoos. Haj yam muaj thoob ntiaj teb no. Tsis ntev tas los no lub Koom Haum rau Txhua lub Teb Chaws tshaj tawm hais tias muaj 820 plhom leej neeg thoob ntiaj teb no uas tsis muaj txaus noj txaus haus—los yog hais tias ib tug ntawm txhua cuaj leej hauv ntiaj teb no.8

Tus naj npawb ntawd ua rau kuv xav tsis thoob! Peb yeej ris nej txiaj vim nej pub tej nyiaj no. Vim nej ua siab dav dav, ntau plhom leej neeg thoob ntiaj teb no yuav tau cov zaub mov noj, khaub ncaws hnav, tsev nyob, cov laub, tshuaj, dej huv huv, thiab ntau yam ntxiv.

Ntau yam kev mob kev nkees thoob plaws ntiaj teb no yog vim tib neeg haus dej tsis huv. Txog hnub no mas, lub Koom Txoos txoj kev pab tib neeg txom nyem tau pab muab dej huv rau ntau puas koog zej zog hauv 76 lub teb chaws.

Hauv lub nroog Luputa, nyob rau hauv lub Teb Chaws Congo, yeej muaj ib qho piv txwv zoo. Lub nroog ntawd muaj 100,000 tus pej xeem, tiam sis lub nroog tsis muaj cov kav dej hlo li. Cov pej xeem yuav tsum taug kev deb kom thiaj muaj dej huv. Txawm muaj ib lub qhov dej txhawv hauv roob uas nyob deb li 18 mais (29 km), tiam sis cov neeg hauv zos txuas tsis tau mus rau lub qhov dej ntawd.

Daim Duab
Khawb ib tug kwj deg.

Thaum peb cov tub txib uas pab tib neeg uas txom nyem hnov txog qhov teeb meem no, lawv tau nrog cov thawj coj hauv Luputa sib koom tes ua hauj lwm ces thiaj tau nrhiav cov khoom thiab txuas ib tug kav dej ntawm lub qhov dej mus rau nram lub nroog. Cov neeg hauv Luputa siv peb xyoos ib tug kwj deg tob li ib dag hauv cov pob zeb thiab lub hav zoov. Thaum sib koom tes ua txoj hauj lwm no, txawm muaj hnub zoo kawg nkaus thaum uas cov dej ntsiab huv ntws mus txog txhua tus neeg hauv lub zos ntawd.

Daim Duab
Nqa dej mus

Lub Koom Txoos kuj pab cov neeg tawg rog thiab, txhua yog vim muaj kev tsov rog, muaj cua daj cua dub phem, los sis tib neeg raug kev tsim txom vim yog lawv txoj kev teev ntuj los xij. Muaj coob tshaj 70 plhom leej neeg uas tas sim no tsis muaj tsev nyob lawm.9

Daim Duab
Saib xyuas cov neeg tawg rog

Hauv xyoo 2018 nkaus xwb, lub Koom Txoos muab khoom pab thaum muaj xwm txheej rau cov neeg tawg rog hauv 56 lub teb chaws. Tsis tas li ntawd xwb, coob tug mej zeej hauv lub Koom Txoos ua hauj lwm pub dawb los pab cov neeg tawg rog pib ib lub neej hauv cov nroog tshiab uas lawv khiav los nyob hauv. Peb ua nej txhua tus tsaug vim nej ncav tes pab cov neeg uas tab tom pib txhim tsa ib lub neej tshiab.

Daim Duab
Faib khaub ncaws

Vim neeg pub khoom rau tej tsev Deseret Industries hauv Teb Chaws Amelikas, muaj ntau plhom cev khaub ncaws uas peb khaws tau thaib xa mus rau tib neeg txhua xyoo. Thaum uas cov npis sis siv cov khoom no los pab cov mej zeej uas txom nyem, qhov feem ntau raug muag muab rau lwm cov koom haum uas pab tib neeg txom nyem uas pab xa tej no mus thoob plaws ntiaj teb no.

Ces xyoo tas los no, lub Koom Txoos no tau pab kuaj neeg qhov muag rau coob tshaj 300,000 leej neeg hauv 35 lub teb chaws, tau tu coob tug leej niam thiab cov me nyuam mos liab tshiab hauv 39 lub teb chaws, thiab muab cov laub rau coob tshaj 50,000 leej neeg hauv ntau lub teb chaws.

Lub Koom Txoos no muaj suab muaj npe vim feem ntau lawv yog thawj cov neeg uas mus pab tom qab muaj xwm txheej ceev. Puag ua ntej muaj cua daj cua dub, lub Koom Txoos cov thawj coj thiab cov neeg hauv tej chaw ntawd twb npaj seb yuav muab khoom pab li cas thiab npaj tib neeg los ua hauj lwm pub dawb pab cov neeg uas raug qhov xwm txheej ntawd.

Daim Duab
Pab nrog cov Neeg Pab Tes

Xyoo tas los no, lub Koom Txoos tau mus pab 100 zaug tom qab muaj kev xwm txheej ceev thoob ntiaj teb no, pab cov neeg uas raug cua daj cua dub, hluav taws, dej nyab, av qeeg, thiab lwm yam teeb meem loj. Thaum twg tsim nyog ua, cov mej zeej coob coob hauv peb lub Koom Txoos hnav tsho daj mus Pab Neeg vim lawv raug xwm txheej ceev. Tej kev pab li no, uas nej sawv daws feem coob ua, yog lub hauv paus rau kev ua hauj lwm pab.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, tej yam uas kuv piav txog tsuas yog ib yam me me ntawm Yexus Khetos Lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg txoj kev pab tib neeg txom nyem.10 Thiab nej yog cov uas ua txhua yam tsav no. Vim rau qhov nej ua neeg zoo, nej ua siab dav dav, thiab ncav tes mus pab neeg, thiaj li muaj ntau koog zej zog thiab tsoom fwv cov nom tswv uas qhuas nej tej hauj lwm no.11

Txij li kuv los ua tus Thawj Tswj Hwm rau lub Koom Txoos, kuv xav tsis thoob txog cov thawj tswj hwm, tus thawj nom tswv, thiab tsoom fwv cov thawj coj uas xav ua kuv tsaug vim peb txoj kev pab lawv cov neeg uas raug txom nyem lawm. Thaum lawv hais lawv txoj kev ris txiaj rau lub dag zog uas peb cov mej zeej ntxiv rau lawv lub teb chaws vim lawv muab siab npuab rau teb chaws, thiab ua pej xeem zoo.

Kuv kuj xav tsis thoob thaum cov thawj coj hauv lub ntiaj teb tau xyuas Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm xav qhia lawv kev cia siab hais tias yuav txhim tsa lub Koom Txoos hauv lawv lub teb chaws. Yog vim li cas? Vim lawv paub tias ib Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg yuav pab txhim tsa tej yim neeg thiab koog zej zog uas muaj zog, lawv pab ua rau lwm tus neeg lub neej zoo dua txawm nyob qhov twg los xij.

Txawm hais tias peb nyob qhov twg, cov mej zeej hauv lub Koom Txoos rau siab ntseeg Vajtswv txoj kev ua Leej Txiv thiab qhov uas tib neeg yog kwv yog tij. Yog li ntawd, peb txoj kev zoo siab tshaj plaws los thaum peb pab peb cov kwv tij nus muam, txawm peb nyob qhov twg hauv ntiaj teb no los xij peem.

Kev pab lwm leej lwm tus—qhov uas peb xaiv los tu lwm tus neeg ntau npaum li los sis ntau tshaj peb tu peb tus kheej—twb yog peb txoj kev xyiv fab. Kuv xav hais tias, qhov tseem ceeb tshaj plaws yog, thaum peb ua thaum ib lub sij hawm uas tsis zoo rau peb thiab thaum peb yuav tau ua txawv li peb ua txhua zaus. La neej nyob raws ll lo lus txib tseem ceeb thib ob yog qhov tseem ceeb uas pab tau peb rais los mus ua Yexus Khetos ib tug pab coj tiag tiag.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam, nej yog cov yam ntxwv txog cov neeg uas ua raws li Yexus Khetos cov lus qhia. Kuv ua nej tsaug! Kuv hlub nej!

Kuv paub tias Nws muaj txoj sia nyob. Yexus yog tus Khetos. Nws tau muab Nws lub Koom Txoos txum tim rov qab los kom khiav tau nws tej hom phiaj. Kuv hais lus tim khawv li no los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.