Joseph Smith – Prorok Znovuzřízení

Předpokládejte na chvilku, že vám někdo řekl tyto tři skutečnosti o jedné postavě z Nového zákona, a nic víc: zaprvé – Spasitel o tomto muži řekl: „Ó malé víry“ (Matouš 14:31); zadruhé – tento muž ve chvíli hněvu usekl ucho služebníkovi vysokého kněze; a zatřetí – tento muž ve třech různých situacích popřel, že ví, kdo je Spasitel, přestože s Ním denně kráčel. Kdyby to bylo to jediné, co víte nebo na co se zaměříte, mohli byste ho pokládat za darebáka nebo za zlého člověka, ale později byste kvůli tomu nepoznali jednoho z největších mužů, který kdy kráčel po zemi: apoštola Petra.

Podobně se někteří zaměřili na některé drobné slabosti Proroka Josepha Smitha, nebo je zveličovali, ale kvůli tomu ztratili schopnost vidět to podstatné – význam tohoto muže a jeho poslání. Joseph Smith byl pomazaným Páně, aby znovuzřídil Kristovu církev na zemi. Když vyšel z lesnatého háje, znal od té chvíle čtyři základní pravdy, které většina tehdejšího křesťanského světa neučila.

Zaprvé – poznal, že Otec a Jeho Syn Ježíš Kristus jsou dvě oddělené a odlišné bytosti. Bible toto zjištění Josepha Smitha potvrzuje. Říká nám, že Syn poddal svou vůli Otci (viz Matouš 26:42). Dojímá nás Spasitelova poddajnost, a v Jeho příkladu nacházíme sílu dělat totéž, ale kde by byla hloubka a oddanost Kristovy poddajnosti nebo motivující moc tohoto příkladu, kdyby Otec a Syn byli tatáž bytost a Syn by ve skutečnosti pouze následoval svou vlastní vůli pod jiným jménem?

Písma poskytují další důkaz této veliké pravdy: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal.“ (Jan 3:16.) Když nějaký otec obětuje svého jediného syna, je to vrcholný projev lásky, kterou lidská mysl a srdce mohou pochopit a pocítit. Symbolizuje ji dojemný příběh o Abrahamovi a Izákovi (viz Genesis 22). Ale je-li Otec tatáž bytost jako Syn, pak tato oběť všech obětí je ztracena, a Abraham již neobětuje Izáka – Abraham pak obětuje Abrahama.

Druhou velikou pravdou, kterou Joseph Smith zjistil, bylo to, že Otec i Syn mají oslavené tělo z masa a kostí. Spasitel se po svém Vzkříšení ukázal svým učedníkům a řekl: „Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.“ (Lukáš 24:39.) Někteří namítají, že to byl dočasný fyzický projev, a že když vystoupil na nebe, odložil tělo a navrátil se do své duchovní podoby. Ale písma uvádějí, že to nebylo možné. Pavel učil: „Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.“ (Římanům 6:9.) Jinými slovy – jakmile byl Kristus vzkříšen, Jeho tělo již nikdy nemůže být odděleno od Jeho ducha; jinak by vytrpěl smrt, a to je přesně to, o čem Pavel řekl, že to již po Jeho Vzkříšení není možné.

Třetí pravda, kterou Joseph Smith zjistil, je, že Bůh mluví k člověku i dnes – že nebesa nejsou uzavřena. Aby člověk došel k tomuto závěru, stačí, když si položí tři otázky, které kdysi navrhl president Hugh B. Brown (viz „The Profile of a Prophet“, Liahona, June 2006, 13). Zaprvé – miluje nás dnes Bůh stejně, jako miloval lidi, k nimž mluvil v novozákonních dobách? Zadruhé – má dnes Bůh stejnou moc jako tehdy? A zatřetí – potřebujeme Ho dnes stejně, jako ho lidé potřebovali v dávných dobách? Jsou-li odpovědi na tyto otázky ano a je-li Bůh stejný včera, dnes a navěky, jak to písma prohlašují (viz Mormon 9:9), pak není místo pro pochyby: Bůh dnes skutečně mluví k člověku přesně tak, jak Joseph Smith svědčil.

Čtvrtou pravdou, kterou Joseph Smith zjistil, bylo, že správná a úplná Církev Ježíše Krista na zemi není. Byli zde samozřejmě dobří lidé a některé prvky pravdy, ale apoštol Pavel v dávné době prorokoval, že Druhý příchod Krista nenastane, „leč až prvé přijde odstoupení“ (2. Tessalonicenským 2:3).

Znovuzřízení Kristovy církve začalo po Prvním vidění Josepha Smitha „[řádka] za řádkou, předpis za předpisem“ (NaS 98:12).

Skrze Josepha Smitha byla znovuzřízena nauka o kázání evangelia v duchovním světě mrtvým, kteří na zemi neměli přiměřenou šanci ho slyšet (viz NaS 128:5–22; viz také NaS 138:30–34). To nebyl nápad tvůrčí mysli; to bylo znovuzřízení biblické pravdy. Petr již dávno učil: „Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podlé lidí z strany těla, ale živi byli podlé Boha duchem.“ (1. Petrova 4:6.) Frederic W. Farrar, dobře známý autor a teolog anglikánské církve, napsal následující komentář o tomto Petrově učení: „Bylo vyvinuto veškeré úsilí bagatelizovat jasný význam této pasáže. Je to jedna z nejdrahocennějších pasáží v písmech, a není v ní žádná dvojznačnost. … Neboť mají-li slova nějaký význam, pak tato slova znamenají, že Kristus, když Jeho Duch sestoupil do nižšího světa, vyhlásil poselství o spasení mrtvých, kteří kdysi nebyli kajícní.“ (The Early Days of Christianity [1883], 78.)

Mnozí učí, že existuje jedno peklo a jedno nebe. Joseph Smith znovuzřídil pravdu, že existují různá nebe. Pavel mluvil o muži, jenž byl uchopen a vyzdvižen do třetího nebe (viz 2. Korintským 12:2). Mohlo by existovat třetí nebe, kdyby nebylo nebe druhé nebo první?

Evangelium Ježíše Krista se v mnoha směrech podobá skládačce s 1000 kusy. Než na scénu přišel Joseph Smith, bylo umístěno tak 100 kousků. Potom se do toho Joseph Smith zapojil a dal mnohé z dalších 900 kousků na místo, takže lidé mohli říci: „Ano, nyní chápu, odkud jsem přišel, proč jsem zde a kam jdu.“ Pán roli Josepha Smitha ve Znovuzřízení stanovil jasně: „Toto pokolení bude míti slovo mé skrze tebe.“ (NaS 5:10.)

Navzdory záplavě znovuzřízených biblických pravd někteří čestní badatelé namítají: „Tyto nauky mohu přijmout, ale co všichni ti andělé a vidění, o nichž Joseph Smith tvrdil, že měl? Tomu se dá v dnešní době těžko uvěřit.“

Těmto čestným badatelům s láskou odpovídáme: „Nebyli i v novozákonních dobách v Kristově církvi andělé a vidění? Neukázal se anděl Marii a Josephovi? Neukázali se andělé Petrovi, Jakubovi a Janovi na hoře Proměnění? Neosvobodil Petra a Jana z vězení anděl? Neukázal se anděl Korneliovi, potom Pavlovi, než se stal trosečníkem, a Janovi na ostrově Patmos? Neměl Petr vidění evangelia jdoucího k pohanům, neměl Pavel vidění třetího nebe, neměl Jan vidění posledních dnů a Štěpán vidění Otce a Syna?“

Ano, Joseph Smith viděl anděle i vidění – protože byl nástrojem v rukách Božích, aby znovuzřídil tutéž Církev Ježíše Krista, jako byla ta, jež existovala původně – všechny její moci i všechny její nauky.

Přesto, naneštěstí, občas někteří snadno odkládají drahocenné pravdy znovuzřízené Josephem Smithem, protože je odvádějí některé historické záležitosti nebo vědecké hypotézy, které nejsou důležité pro jejich oslavení, a tím se vzdávají svého duchovního prvorozenství za misku čočovice. Vyměňují absolutní jistotu Znovuzřízení za pochyby, a tak jsou postupně chyceni do pasti, v níž ztrácejí víru v mnohé, co vědí, kvůli tomu málu, co nevědí. Dokud bude vyžadována víra a dokud naše mysl bude omezená, budou se vždy na obzoru objevovat zdánlivé intelektuální krize, ale podobně budeme mít vždy jisté a pevné nauky Znovuzřízení, jichž se můžeme držet a jež nám budou poskytovat skalnatý základ, na němž můžeme vystavět své svědectví.

Když se od Krista mnozí Jeho následovníci odvrátili, zeptal se svých učedníků: „Zdaliž i vy chcete odjíti?“

Na to Petr odpověděl slovy, jež by se měla vrýt do každého srdce: „K komu půjdeme? Slova věčného života máš.“ (Jan 6:66–68.)

Odvrátí-li se někdo od znovuzřízených nauk, kam půjde, aby mohl poznat pravou podstatu Boha, tak jak byla projevena v lesnatém háji? Kam půjde, aby našel nauky o předsmrtelné existenci, křtu za mrtvé a o manželství na věčnost? Kam půjde, aby našel pečeticí moc, která může vázat manžela a manželku a děti i za hrobem?

Skrze Josepha Smitha byly znovuzřízeny všechny moci, klíče, učení a obřady nutné pro spasení a oslavení. Nemůžete jít na tomto světě někam jinam, abyste to získali. Nelze to najít v žádné jiné církvi. Nelze to najít v žádné lidské filosofii ani ve vědeckém pojednání ani vlastním putováním, ač se může jevit sebevíc intelektuální. Spasení lze najít pouze na jednom místě, které označil sám Pán, když řekl, že toto je ta „[jediná pravá a živá] církev na tváři celé země“ (NaS 1:30).

Vydávám svědectví, že Joseph Smith byl prorokem Znovuzřízení, tak jak to sám tvrdil. V uších mi zní ta mocná píseň „Chvalte teď muže, jenž hlasem byl Božím!“ („Chvalte Proroka“, ZNPPD, s. 84.) Ve jménu Ježíše Krista, amen.