Náš dokonalý příklad

Cítím se požehnán příležitostí promlouvat k vám v tento sabatní den. Naše okolnosti i zkušenosti se sice liší, ale máme společnou touhu stát se lepšími, než jakými jsme. Možná, že několik z nás se mylně domnívá, že jsou již dost dobří, a několik jiných se vzdalo snahy stát se lepšími. Pro všechny ale poselství znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista znamená, že dokud žijeme, můžeme, a musíme, očekávat, že se staneme lepšími.

To, co se od nás očekává, je částečně vysvětleno ve zjevení, které Bůh dal Proroku Josephu Smithovi. Popisuje den, kdy se setkáme se Spasitelem, což nastane pro nás všechny. Říká nám, jak se máme připravit a co máme očekávat.

Je to v knize Moroni: „Pročež, milovaní bratří moji, modlete se k Otci z celé síly srdce, abyste mohli býti naplněni touto láskou, kterou uděluje všem, kteří jsou pravými následovníky Syna jeho, Ježíše Krista; abyste se mohli státi syny Božími; abychom, až se zjeví, byli jako on, neboť ho budeme viděti takového, jaký je; abychom mohli míti tuto naději; abychom mohli býti očištěni tak, jako on je čistý. Amen.“¹

To by vám mělo pomoci pochopit, proč je každý věřící Svatý posledních dnů optimistou ohledně toho, co ho čeká v budoucnu, ať již je přítomnost jakkoli obtížná. Věříme, že životem podle evangelia Ježíše Krista se můžeme stát takovými, jako je Spasitel, jenž je dokonalý. Zamyšlení se nad vlastnostmi Ježíše Krista by mělo potlačit pýchu samolibého člověka, který si myslí, že se již nemusí v ničem zlepšit. A i ten nejpokornější člověk může pocítit naději ve výzvě stát se takovým, jako je Spasitel.

To, jak tato úžasná proměna nastane, je podle mě zachyceno v jedné písni pro děti. Vzpomínám si, jak jednou v neděli, v místnosti plné dětí, jsem se na ně díval, když ji zpívaly. Každé dítě se naklánělo dopředu a sedělo téměř na okraji židle. Zatímco nadšeně zpívaly, viděl jsem v jejich očích světlo, a ve tváři odhodlání. Možná jste tu píseň také již slyšeli. Doufám, že nám bude navždy znít v mysli. A jen doufám, že tomu dokáži dát nadšení, které měly ony děti.

Připadalo mi, že ony děti nejen zpívaly, ale nahlas prohlašovaly své odhodlání. Jejich příkladem byl Ježíš Kristus. Jejich jasným cílem bylo být takovým, jako je On. A jejich dychtivý pohled a rozzářené oči mě přesvědčily, že neměly žádné pochyby. Očekávaly, že se jim to podaří. Věřily, že Spasitelovo nabádání být dokonalými nebylo přání, ale nařízení. A byly si jisty tím, že pro to připravil cestu.

Toto odhodlání a jistota může a musí dlít v srdci každého Svatého posledních dnů. Spasitel připravil cestu skrze své Usmíření a svůj příklad. A dokonce i děti, které zpívaly onu píseň, věděly, jak na to.

Onou motivující zásadou, kterou nás Pán vede po cestě k tomu, abychom se stali takovými, jako je On, náš dokonalý příklad, je láska. Způsob našeho života musí být každou hodinu naplněn láskou Boží a láskou k druhým. To není nic překvapivého, neboť právě toto Pán prohlásil za přední a veliká přikázání. Právě láska Boží nás povede k dodržování Jeho přikázání. A láska k druhým je podstatou naší schopnosti Pána poslouchat.

Tak jako Ježíš během své služby ve smrtelnosti použil dítě jako příklad čisté lásky, kterou lidé musejí a mohou mít, aby se stali takovými, jako je On, nabízí nám rodinu jako příklad ideálního prostředí, v němž se můžeme naučit milovat tak, jak miluje On.

Je tomu tak proto, že největší radosti i největší trápení zažíváme v rámci rodinných vztahů. Radosti plynou z toho, že stavíme blaho druhých nad blaho své. A právě to je láska. A trápení plynou především ze sobeckosti, což je nepřítomnost lásky. Ideálem, který si Bůh přeje, abychom dosáhli, je vytvořit rodinu tak, aby co nejvíce směrovala ke štěstí a daleko od zármutku. Muž a žena mají uzavřít posvátné smlouvy, podle nichž bude blaho a štěstí toho druhého ústředním bodem jejich života. Děti se mají narodit do rodiny, kde rodiče považují potřeby dětí za stejně důležité, jako jsou potřeby jejich. A děti mají mít rády rodiče i jeden druhého.

Toto je ideál láskyplné rodiny. V mnohých našich domovech lze číst slova: „Naše rodina může být spolu navždy.“ Poblíž mého domova je náhrobní kámen jedné matky a babičky. Ona a její manžel byli zpečetěni v chrámu Božím jeden k druhému a ke svému potomstvu na čas a celou věčnost. Na onom náhrobním kamenu je vyryto: „Žádné prázdné židle, prosím.“ Tato žena si vyžádala tento nápis, protože věděla, že to, zda celá rodina bude spolu, závisí na rozhodnutích každého člena rodiny. A slovo „prosím“ je tam proto, že ani Bůh ani ona nemohou přinutit toho druhého, aby se rozhodl pro štěstí. Je zde také Satan, který si pro rodiny v tomto životě i v tom příštím přeje bídu, nikoli štěstí.

Rád bych vám dnes dal několik námětů k rozhodnutím, která se mohou zdát obtížná, ale která zajistí, že ve vaší rodině ve světě, který přijde, nebudou žádné prázdné židle.

Nejprve dám několik rad manželům a manželkám. Modlete se o lásku, která vám umožní vidět ve svém partnerovi dobro. Modlete se o lásku, díky níž budou slabosti a chyby vypadat nevýznamně. Modlete se o lásku, která vám umožní radovat se z radostí vašeho partnera. Modlete se o lásku, díky níž budete chtít odlehčit břímě a zmírnit zármutek vašeho partnera.

Byl jsem toho svědkem v manželství mých rodičů. Když byla maminka naposledy nemocná, čím větší bolesti měla, tím více bylo hlavním záměrem mého otce dodat jí útěchu. Požádal nemocnici, aby mu do jejího pokoje dali postel. Rozhodl se, že tam bude s ní, aby měl jistotu, že jí nic neschází. Ráno chodil pěšky několik kilometrů do práce, a pak zas zpět, aby jí byl nablízku v noci během oné pro ni těžké doby. Myslím, že to byl dar, který mu Bůh dal, aby jeho schopnost milovat rostla v době, kdy to pro ni tolik znamenalo. Myslím, že dělal to, co by z lásky dělal i Ježíš.

Nyní několik rad rodičům zbloudilého dítěte. Spasitel je dokonalým příkladem vytrvalosti v lásce. Jistě si pamatujete na Jeho slova útěchy určená lidem mezi Nefity, kteří odmítli jeho dřívější výzvu, aby přišli k Němu. Těm, kteří přežili zničení, které nastalo po Jeho Ukřižování, řekl: „Ó vy z domu Izraele, které jsem ušetřil, jak často vás budu shromažďovati, tak jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla svá, budete-li činiti pokání a navrátíte-li se ke mně s celým úmyslem srdce.“³

Příběh o marnotratném synovi nám všem dodává naději. Marnotratný syn si svůj domov pamatoval, a vaše děti si ho budou pamatovat rovněž. Pocítí vaši lásku, která je potáhne zpátky k vám. Starší Orson F. Whitney, na generální konferenci v roce 1929, pronesl úžasné zaslíbení, o němž vím, že platí pro věrné rodiče, kteří ctí chrámové pečetění ke svým dětem: „I když některé ovce mohou bloudit, oko Pastýře je sleduje, a oni dříve či později pocítí chapadla Božské Prozřetelnosti, která se po nich natáhnou a přivedou je zpět do stáda.“

A dodává: „Modlete se za své nedbalé a neposlušné děti; s vírou se jich držte. Nepřestávejte doufat a důvěřovat, dokud neuzříte spasení Boží.“⁴ Za své děti se můžete modlit, můžete je milovat a projevovat o ně zájem s důvěrou, že Ježíš se o ně zajímá s vámi. Když se nepřestáváte snažit, děláte to, co dělá i Ježíš.

Nyní dávám několik rad dětem. Pán vám dal přikázání se zaslíbením: „Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.“⁵ Toto je jediné přikázání z Desatera se zaslíbením. Možná, že vaši rodiče už nežijí. V některých případech můžete mít pocit, že vaši rodiče nejsou hodni cti a úcty svých dětí. Možná jste je nikdy nepoznali. Ale vděčíte jim za život. A i když se dny vašeho života neprodlouží, každopádně se zlepší jeho kvalita už jen tím, že na své rodiče budete pamatovat s úctou.

Nyní několik slov k těm, kteří přijali rodiny jiných lidí za své vlastní – mám přátele, kteří si pamatují narozeniny mých dětí lépe než já sám. Má žena i já máme přátele, kteří nás jen zřídkakdy nenavštíví nebo si na nás nevzpomenou v době svátků. Často se mne dotkne u srdce, když někdo zahájí rozhovor slovy: „Jak se má vaše rodina?“ a pak s láskyplným výrazem ve tváři čeká na odpověď. Tito lidé pak pozorně naslouchají, když postupně vysvětluji, jak se daří každému mému dítěti. Jejich láska mi pomáhá více pociťovat lásku Spasitele k našim dětem. Díky jejich otázce si uvědomuji, že pociťují to, co pociťuje i Ježíš, a ptají se na to, na co by se ptal i On.

Pro nás pro všechny může být těžké vidět ve svém životě vzrůstající schopnost milovat a vidět sám sebe, jak se stáváme více takovými, jako je Spasitel, náš dokonalý příklad. Rád bych vás povzbudil. Již jste pocítili důkazy toho, že jste na cestě k tomu, abyste se stali více takovými, jako je Ježíš. Pomůže vám, když si vzpomenete, jak jste se občas cítili jako malé dítě, dokonce i uprostřed starostí a zkoušek. Vzpomeňte si na ony děti, které zpívaly tu píseň. Vzpomeňte si na to, jak jste se, možná i nedávno, cítili jako ony děti, když zpívaly: „Snažím se být jako Ježíš; chodívám v jeho stopách.“ Jistě si pamatujete, že když Ježíš požádal své učedníky, aby k Němu přivedly děti, řekl: „Nechte dítek jíti ke mně, … nebo takovýchť jest království Boží.“⁶ I vy jste pocítili pokojného ducha čistého malého dítěte, když jste se snažili být jako Ježíš.

Možná to bylo tehdy, když jste byli pokřtěni. On křest nepotřeboval, protože byl čistý. Ale když jste byli pokřtěni vy, měli jste pocit, že jste čistí a omytí jako malé dítě. Když byl pokřtěn Ježíš, nebesa se otevřela a On uslyšel hlas svého Nebeského Otce: „Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.“⁷ Vy jste žádný hlas neslyšeli, ale pocítili jste souhlas Nebeského Otce s tím, že jste udělali to, co udělal i Ježíš.

Totéž jste pocítili i v rodině, když jste požádali manželského partnera o prominutí nebo jste odpustili dítěti jeho chybu nebo neposlušnost. Tyto okamžiky budou přicházet častěji, když se budete snažit dělat to, co víte, že by dělal i Ježíš. Díky Usmíření, které pro vás vykonal, vám vaše dětsky upřímná poslušnost umožní pocítit lásku Spasitele k vám i vaši lásku k Němu. Toto je jeden z darů, který je slíben Jeho věrným učedníkům. A tento dar nemusíte získat jen vy, ale i láskyplní členové vaší rodiny. Toto zaslíbené bylo dáno ve 3. Nefim: „A všechny děti tvé budou poučovány Pánem; a veliký bude pokoj dětí tvých.“⁸

Doufám, že dnes budete vyhledávat příležitosti dělat to, co dělal On, a milovat tak, jak miluje On. Mohu vám slíbit, že pokoj, který jste pociťovali jako dítě, se k vám bude často vracet a bude s vámi zůstávat. Zaslíbení, které dal svým učedníkům, je pravdivé: „Pokoj zůstavuji vám, pokoj svůj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám.“⁹

Nikdo z nás dosud není dokonalý. Ale můžeme získat častá ujištění o tom, že jdeme po správné cestě. On nás vede a vybízí nás, abychom Ho následovali.

Svědčím o tom, že tato cesta spočívá ve víře v Ježíše Krista, v křtu, v přijetí Ducha Svatého a ve vytrvalosti v láskyplném dodržování Jeho přikázání. Svědčím o tom, že Otec žije a že nás miluje. Miluje svého milovaného Syna, Pána Ježíše Krista, který je naším dokonalým příkladem. Joseph Smith byl Prorokem Znovuzřízení. Viděl Otce i Syna. Vím, že je to pravda. V Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů se nachází kněžská moc, která nabízí obřady, které nám umožňují stát se lepšími a lepšími a více takovými, jako je Spasitel a náš Nebeský Otec. Zanechávám vám své požehnání, abyste mohli pociťovat ujištění a souhlas, který jste pociťovali jako malé dítě. Ve jménu Ježíše Krista, amen.