Joseph Vidoucí

Co slovo vidoucí znamenalo pro mladého proroka a jeho současníky? Joseph vyrůstal v rodině, kde se četla Bible, v níž se slovo vidoucí vyskytuje opakovaně. Například v 1. Samuelově pisatel vysvětluje: „Za starodávna v Izraeli tak říkával každý, kdož jíti měl raditi se s Bohem: Poďte, a půjdeme až k vidoucímu. Nebo ten, kterýž nyní slove prorok, za starodávna sloul vidoucí.“ (1. Samuelova 9:9.)

Bible se rovněž zmiňuje o lidech, kteří obdrželi duchovní projevy prostřednictvím hmotných předmětů, jako je například hůl nebo prut³, mosazný had na tyči (který se stal celosvětově rozšířeným symbolem lékařské a zdravotnické profese),⁴ efod (součást kněžského oděvu obsahující dva drahokamy)⁵ a Urim a Thumim.⁶

„Vidění“ a „vidoucí“ byli součástí americké a rodinné kultury, v níž Joseph Smith vyrůstal. Někteří lidé na počátku 19. století byli silně ovlivněni jazykem Bible a směsicí anglo-evropských kulturních tradic, které do Severní Ameriky přinesli přistěhovalci, a věřili tomu, že nadaní jedinci mají dar „vidět“ neboli přijímat duchovní projevy prostřednictvím hmotných předmětů, jako jsou videcké kameny.⁷

Mladý Joseph Smith tyto lidové tradice, v oné době běžné, přijímal – včetně názoru, že k nacházení ztracených či skrytých věcí lze používat videcké kameny. Jelikož podle biblických příběhů Bůh v dávných dobách používal hmotné předměty k tomu, aby soustředil víru lidí nebo aby s nimi duchovně komunikoval, Joseph a další předpokládali, že totéž je možné i v jejich době. Josephovi rodiče, Joseph Smith st. a Lucy Mack Smithová, potvrdili, že jejich rodina byla touto kulturou ovlivněna a že hmotné předměty takto používali. Obyvatelé obcí Palmyra a Manchester ve státě New York, kde Smithovi bydleli, vyhledávali Josephovu pomoc při hledání věcí ztracených do té doby, než se v závěru roku 1827 přestěhoval do Pensylvánie.⁸

Pro ty, jimž chybí znalost toho, jak lidé v 19. století, kteří žili ve stejné oblasti jako Joseph, vedli svůj náboženský život, mohou videcké kameny představovat něco neznámého. Badatelé o tomto období Josephova života vedou dlouhé diskuse. Zčásti v důsledku osvícenství neboli věku rozumu – období, které kladlo důraz spíše na vědu a pozorovatelný svět než na duchovní záležitosti – mnozí lidé v Josephově době docházeli k názoru, že používání hmotných předmětů, jako jsou kameny nebo pruty, je spojeno s pověrčivostí nebo je pro náboženské účely nevhodné.

V pozdějších letech Joseph při vyprávění svého pozoruhodného příběhu kladl důraz na vidění a další duchovní zážitky.⁹ Někteří jeho bývalí přátelé a spolupracovníci se ale naproti tomu zaměřovali na jeho dřívější používání videckých kamenů ve snaze zničit jeho dobré jméno ve světě, který tyto praktiky čím dál více odmítal. Joseph a další první členové se rozhodli nezaměřovat se při šíření evangelia na vliv lidových tradic, protože mnozí perspektivní obrácení procházeli změnou náhledu na to, jak ve věku rozumu chápat náboženství. Avšak ve zjeveních, která byla později kanonizována, Joseph dál učil o tom, že videcké kameny a další videcké prostředky a také schopnost je používat jsou důležitými a posvátnými dary od Boha.¹⁰

Videcké kameny se objevují i v historických záznamech o Josephu Smithovi a o překládání Knihy Mormonovy. Josephův oficiální životopis, který začal vznikat v roce 1838, popisuje návštěvu anděla jménem Moroni, který Josephovi pověděl o zlatých deskách ukrytých v nedalekém pahorku. Joseph vypráví, že když s andělem hovořil, „otevřelo se [jeho] mysli vidění“ tak jasně, že „to místo … poznal“, když ho později navštívil osobně. (Joseph Smith–Životopis 1:42.)

Obrázek

Joseph Smith depicted kneeling on the Hill Cumorah as the angel Moroni stands above him. The angel Moroni appears dressed in white and surrounded by intense light as he is holding the gold plates. The event took place on September 22, 1827. Painting number 2 of the 23 paintings in the "Mormon Panorama" series.

Anděl Moroni předává desky Josephu Smithovi, C. C. A. Christensen

V životopise, který Joseph začal sepisovat v roce 1838, se uvádí, že Moroni ho varoval, „že Satan se [ho] bude snažiti pokoušeti … (v důsledku nuzných poměrů rodiny [jeho] otce), [aby] získal desky se záměrem obohatiti se“. Toto podle Josephových slov anděl zakázal a sdělil Josephovi, že kdyby měl být veden jakoukoli „jinou pohnutkou“, než je budování Božího království, tak by „je získati nemohl“. (Joseph Smith–Životopis 1:46.) Ve svém dřívějším životopise z roku 1832 Joseph vysvětluje: „Usiloval jsem … o desky, abych získal bohatství, a nedodržoval jsem přikázání, že mám mít oko upřené na slávu Boží“.¹¹ V důsledku toho se musel na pahorek vracet každoročně po dobu čtyř let, dokud nebyl připraven desky obdržet. (Viz Joseph Smith–Životopis 1:53–54.)

Joseph vylíčil, že když nakonec v roce 1827 desky od Moroniho dostal, obdržel i dva kameny, které měl používat při jejich překládání. On i jeho blízcí se o těchto kamenech zmiňovali – popisovali je jako na pohled bílé nebo průhledné, zasazené do stříbrných rámečků či obrouček jako novodobé brýle a připevněné k velkému náprsníku.¹² Podle tohoto popisu musel být tento videcký nástroj poněkud neskladný. Matka Josepha Smitha uvedla, že Joseph kameny z náprsníku vyjímal, aby je mohl používat pohodlněji.¹³

Kniha Mormonova tyto kameny označuje za „překladatele“ a vysvětluje, že „byly připraveny od počátku a byly předávány z pokolení na pokolení, za účelem vykládání jazyků“, a „byly udržovány a zachovávány rukou Páně“. (Mosiáš 28:14‒15, 20.)

V této knize se rovněž popisuje, jak dal Pán „dva kameny“ bratru Jaredovu se zaslíbením, že pomohou budoucím pokolením získat jeho slova. „Zapiš tyto věci a zapečeť je,“ nařídil mu Pán, „a já je ukáži ve svém vlastním příhodném čase dětem lidským.“ Tyto kameny, vysvětluje Pán, objasní „očím lidským tyto věci, jež zapíšeš“. (Eter 3:24, 27.)

Obrázek

Detail from a page of the original Book of Mormon manuscript containing the departure of Lehi’s family from Jerusalem in what is today 1 Nephi 2.

Laskavě poskytla Knihovna církevní historie; FOTOGRAFIE UPRAVENA PRO LEPŠÍ ČITELNOST

Do doby, kdy Joseph Smith v polovině roku 1829 dodiktoval písařům svůj překlad Knihy Mormonovy, byl v textu knihy objasněn význam slova vidoucí ještě podrobněji. Kniha Mormonova obsahuje proroctví připisované Jozefovi z Egypta, které prohlašuje, že jeden z jeho potomků – očividně Joseph Smith – bude „vyvoleným vidoucím“, který přivede další potomky „k poznání smluv“, které Bůh uzavřel s jejich předky. (2. Nefi 3:6, 7.)

Na jiném místě v Knize Mormonově Alma mladší předává překladatele svému synu Helamanovi. „[Uschovej] tyto překladatele,“ radí mu Alma a má na mysli ony dva kameny ve stříbrné obroučce. Alma ale také cituje proroctví, které se, jak se zdá, zmiňuje o jistém samostatném kameni: „A Pán pravil: Připravím služebníku svému Gazelemovi kámen, který bude vyzařovati v temnotě světlo.“ (Alma 37:21, 23.)

Je zajímavé, že ačkoli bylo toto proroctví dáno v souvislosti s „překladateli“ (v množném čísle), mluví se zde o tom, že služebníkovi v budoucnosti bude předán určitý „kámen“ (v jednotném čísle) který bude vyzařovati v temnotě světlo“.¹⁴ První Svatí posledních dnů věřili, že tímto prorokovaným služebníkem je Joseph Smith.¹⁵

Historická fakta opravdu poukazují na to, že Joseph Smith kromě dvou videckých kamenů známých jako „překladatele“ používal při překládání Knihy Mormonovy přinejmenším jeden další videcký kámen, který často vkládal do klobouku, aby tak zamezil přístupu světla. Podle Josephových současníků toto dělal kvůli tomu, aby lépe viděl slova zobrazená na kameni.¹⁶

V roce 1833 již Joseph Smith a jeho spolupracovníci začali používat biblické označení „Urim a Thumim“, když se zmiňovali o jakýchkoli kamenech používaných k získávání božských zjevení, a to včetně nefitských překladatelů i samostatného videckého kamene.¹⁷ Toto nepřesné názvosloví komplikuje pokusy rekonstruovat přesnou metodu, kterou Joseph Smith při překládání Knihy Mormonovy používal. Podle Martina Harrise Joseph kromě překladatelů používal během překládání Knihy Mormonovy pro větší pohodlí také jeden ze svých videckých kamenů. I jiné zdroje potvrzují, že Joseph překladatelské nástroje střídal.¹⁸

Poté, co byla v březnu 1830 vydána Kniha Mormonova, začal Joseph Smith se svými písaři pracovat na tom, co je nyní známo jako překlad Bible od Josepha Smitha – prorocky provedená revize Bible krále Jakuba.¹⁹ Podle svých slov nemohl pro tento překladatelský projekt používat nefitské překladatele, protože je již nevlastnil.

V Josephově životopise se vysvětluje, že „moudrostí Boží zůstaly [desky spolu s překladateli] bezpečně v mých rukou, dokud jsem s nimi neuskutečnil to, co bylo požadováno z mé ruky. Když si, podle úmluvy, pro ně posel přišel, vydal jsem mu je; a on je má ve své péči do tohoto dne.“ (Joseph Smith–Životopis 1:60.)

President Brigham Young (1801–1877) vysvětlil: „Joseph po skončení překládání U[rim a] T[humim] odevzdal společně s deskami.“²⁰

Obrázek

Bust portrait of Joseph Smith. He is depicted wearing a dark suit, white shirt with a high collar and white tie.

Joseph Smith, připisováno Davidu Rogersovi, laskavě poskytla Community of Christ Library-Archives, Independence, Missouri

Joseph měl i jiné videcké kameny, ale podle slov staršího Orsona Pratta (1811–1881), člena Kvora Dvanácti apoštolů a později církevního historika, Joseph v oné době již také vyspěl ve svém duchovním porozumění. Na setkání, které se konalo 28. června 1874 a kterého se účastnili president Brigham Young a mnohé další generální autority, starší Pratt vyprávěl shromážděným o tom, že byl „mnohokrát přítomen“ tomu, když Joseph Smith „překládal Nový zákon“. V průběhu překládání neviděl žádné překladatelské nástroje, a tak se podivoval nad tím, proč Joseph „nepoužíval Urim a Thumim jako při překládání Knihy Mormonovy“.

Když starší Pratt sledoval Proroka, jak překládá, „Joseph, jako kdyby mu četl myšlenky, se na něj podíval a vysvětlil mu, že Pán mu dal Urim a Thumim, když dosud neměl zkušenosti s Duchem inspirace. Nyní ale pokročil kupředu o takový kus, že rozuměl tomu, jak tento Duch funguje, a tyto nástroje již nepotřeboval.“²¹

Brigham Young sdělil jiným posluchačům svůj názor na obdržení videckého kamene. „Nevím, zda jsem vůbec někdy toužil nějaký mít,“ poznamenal.²² Brighamova slova odrážela jeho porozumění tomu, že videcké kameny nejsou nutné k tomu, aby byl člověk vidoucím.

25. října 1831 se Joseph Smith zúčastnil konference v Orange ve státě Ohio. Na této konferenci jeho bratr Hyrum řekl, že se domnívá, „že to, jak byla Kniha Mormonova vynesena na světlo světa, by měl přítomným starším nejlépe sdělit sám Joseph, aby to všichni poznali sami pro sebe“. Podle zápisu z tohoto shromáždění Joseph „uvedl, že není zamýšleno říci světu o veškerých podrobnostech týkajících se příchodu Knihy Mormonovy“ a že „není vhodné, aby se těmito věcmi zaobíral“.²³ Vzhledem k tomu, že ve své roli vidoucího dozrál a že dospěl k přesvědčení, že videcké kameny nejsou pro získávání zjevení nezbytně nutné, se pravděpodobně obával toho, že by se lidé možná až příliš zaměřovali na to, jak tato kniha vznikla, a daleko méně na knihu samotnou.

To nejdůležitější, co Joseph Smith ohledně překládání Knihy Mormonovy řekl, bylo to, že ji přeložil „darem a mocí Boží“.²⁴ A učil vedoucí Církve, že tato kniha samotná „je nejsprávnější ze všech knih na zemi a že je závěrným kamenem našeho náboženství“ a že dodržováním jejích předpisů se čtenáři „přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy“.²⁵