Plán spasení – posvátný poklad poznání, jenž nám poskytuje vedení

Vzhledem k tomu, že svoboda jednání je pro tento plán naprosto nezbytná, začněme u ní. Náš Otec nám dal schopnost jednat, nebo odmítnout jednat⁸ v souladu s věčnými pravdami – s pravdami, které dělají Boha tím, kým je, a nebe tím, čím je.⁹ Pokud svou svobodu jednání používáme k tomu, abychom tyto pravdy přijali a žili podle nich, dostává se nám neutuchající radosti. A naopak, pokud s využitím své svobody jednání nejsme poslušní a zavrhujeme Boží zákony, zažíváme utrpení a zármutek.¹⁰

Svoboda jednání tvoří příhodné pozadí tří kapitol plánu spasení: předsmrtelného života, smrtelného života a posmrtného života.

Jak je uvedeno v dokumentu „Rodina – prohlášení světu“, každý z nás „je milovaný duchovní syn nebo dcera nebeských rodičů“ a má „božskou podstatu a určení“.¹¹ Na předsmrtelné radě nám Nebeský Otec vysvětlil svůj plán vykoupení.¹² Tento plán byl založen na nauce, zákonu a zásadách, které existovaly vždy.¹³ Zjistili jsme, že pokud tento plán přijmeme a budeme se jím řídit, bude zapotřebí, abychom dobrovolně opustili přítomnost našeho Otce a abychom byli zkoušeni, a mohli tak prokázat, zda se rozhodujeme žít v souladu s Jeho zákony a přikázáními.¹⁴ Z této příležitosti jsme se radovali¹⁵ a s vděčností tento plán podpořili, protože nám předkládal, jak se můžeme stát takovými, jako je náš Nebeský Otec, a zdědit věčný život.

Tento plán však nebyl bez rizika: pokud se ve smrtelnosti rozhodneme, že nebudeme žít v souladu s Božími věčnými zákony, obdržíme méně než věčný život.¹⁶ Otec si byl vědom toho, že během doby, kdy se budeme ve smrtelnosti učit prostřednictvím zkušeností, budeme klopýtat a hřešit, a tak nám poskytl Spasitele, aby vykoupil od hříchu všechny, kteří činí pokání, a aby poslušným uzdravil duchovní a citové rány.¹⁷

Obrázek

Cropped portion of Carl Bloch's painting depicting Christ sitting at a table with the two men with whom He walked on the road to Emmaus.

Ježíš Kristus byl od počátku Otcův milovaný, vyvolený a předustanovený Syn.¹⁸ Podporoval Otcův plán a nabídl se, že bude naším Spasitelem, řka: „Zde jsem, pošli mne.“¹⁹ Otec tedy Ježíše ustanovil, aby se stal Jediným, který ve smrtelnosti povede život bez hříchu, který usmíří naše hříchy a strasti a který bude vzkříšen, aby zlomil pouta smrti.

V předsmrtelné existenci žil také Lucifer, který vešel ve známost jako Satan.²⁰ Ze sobeckých důvodů onen plán zavrhl, přičemž se pokusil zničit svobodu jednání člověka a vzbouřil se proti Otci.²¹ Následkem toho nebudou mít Satan ani jeho následovníci nikdy tělo. Přišli o možnost zapojit se do Otcova plánu a pozbyli svého věčného určení.²² Dnes i nadále vedou svou válku a bouří se proti Bohu a usilují o to, aby se lidstvo v mysli a v srdci proti Němu obrátilo.²³

Tato země byla navržena a vytvořena pro ty, kteří Otcův plán přijali.²⁴ Zde získáváme tělo, jež bylo stvořeno k obrazu Božímu, podle Jeho podoby. Zde jsme zkoušeni a prověřováni. Zde získáváme zkušenosti nezbytné k tomu, abychom mohli zdědit věčný život.²⁵

Obrázek

Adam and Eve

Bůh stvořil Adama a Evu a spojil je jako manžela a manželku, umístil je do zahrady Eden a přikázal jim, aby měli děti.²⁶ Adam a Eva uplatnili svou svobodu jednání, společně padli, museli opustit přítomnost Boží a stali se smrtelnými bytostmi.²⁷ Tímto byl naplněn Otcův plán prostřednictvím toho, že jim bylo umožněno mít děti, což v zahradě Eden nemohli.²⁸ Podle věčného zákona musí být božská moc plození používána jen v mezích, které náš Nebeský Otec stanovil. Pokud tak budeme činit, získáme příležitost k věčné radosti. Jakékoli použití této posvátné moci mimo hranice stanovené Bohem vyústí nakonec v utrpení.²⁹

Satan, jenž si přeje, aby všichni lidé „byli bídní jako on sám“,³⁰ se pokouší nás odvést pryč od příležitostí, kterých se nám skrze Otcův plán dostává. Proč Nebeský Otec dovoluje Satanovi, aby nás pokoušel? Protože ví, že pro náš růst i zkoušku morálnosti je protivenství nezbytné.³¹ Protivenství nám dává neocenitelnou příležitost obracet se k Bohu a spoléhat se na Něj. A protože se nepřetržitě setkáváme s dobrem i se zlem, můžeme jasně vyjádřit přání svého srdce tím, že k jednomu přilneme, a to druhé odmítneme.³² Protivenství lze nalézt nejen v Satanových pokušeních, ale i ve své vlastní slabosti – v morálních nedostatcích, které jsou neodmyslitelně spjaty se stavem, v němž se lidstvo nachází.³³

Aby nám Bůh pomohl činit moudrá rozhodnutí, zjevil nám svůj plán vykoupení a poskytl nám přikázání,³⁴ Světlo Kristovo³⁵ a společenství Ducha Svatého.³⁶ Ale i navzdory všem těmto darům každý z nás v tomto padlém světě páchá hřích, takže nikdo z nás není schopen vstoupit do přítomnosti Boží jen na základě svých vlastních zásluh.³⁷ A z tohoto důvodu pamatuje Jeho milosrdný plán na to, aby nám poskytl Spasitele.

Ježíš Kristus přišel na zemi jako Jednorozený Syn Boží a dokonale naplnil své stanovené poslání tím, že svou vůli podrobil ve všem vůli Otcově.³⁸ V souladu s milosrdným plánem Otce jsou důsledky Pádu přemoženy prostřednictvím Spasitelova Vzkříšení,³⁹ je možné překonat následky hříchu a slabosti se mohou proměnit v silné stránky, pokud přijmeme Usmíření Ježíše Krista.⁴⁰

Obrázek

Frontal head and shoulders portrait of Jesus Christ. Christ is depicted wearing a pale red robe with a white and blue shawl over one shoulder. Light emanates from the face.

Kristova podobizna od Heinricha Hofmanna, laskavě poskytla C. Harrison Conroy Co.

Nárok na věčný život můžeme získat jedině skrze poslušnost přikázání. Vyžaduje to od nás, abychom měli víru v Pána Ježíše Krista, činili pokání, dali se pokřtít, přijali dar Ducha Svatého a vytrvali až do konce v tom, že se budeme řídit Spasitelovým příkladem.⁴¹ Jednoduše řečeno, musíme přijmout všechny nezbytné kněžské obřady a vytrvat do konce v tom, že budeme dodržovat smlouvy, které s nimi souvisejí.

Poté, co zemřeme, staneme jednoho dne před Spasitelem, abychom byli souzeni.⁴² A protože Bůh je milosrdný, těm, kteří budou uplatňovat svou víru v Krista ku pokání, se dostane odpuštění a zdědí vše, co má Otec, včetně věčného života.⁴³ A protože Bůh je spravedlný, nikdo, kdo nebude činit pokání, dar věčného života neobdrží.⁴⁴ Každý člověk bude odměněn podle své víry, pokání, myšlenek, tužeb a skutků.⁴⁵

Obrázek

illustration of a bride and groom in front of a temple

ILUSTRACE JAMES JOHNSON

Manželství a rodina čelí útokům, protože Satan ví, že jsou nezbytné pro to, abychom mohli obdržet věčný život – stejně nezbytné jako Stvoření, Pád a Usmíření a Vzkříšení Ježíše Krista.⁵⁰ Když se Satanovi nepodařilo zničit žádný z těchto pilířů tohoto plánu, usiluje o to, aby zničil naše porozumění důležitosti manželství a rodiny a to, jak toto porozumění uvádíme do praxe.

Použijeme-li plán Nebeského Otce jako stálý referenční bod, stává se účel manželství jasně středem pozornosti. Přikázání, abychom opustili otce i matku, lnuli v manželství jeden k druhému⁵¹ a rozmnožovali se a zaplnili zemi,⁵² umožňuje, aby se Jeho plán naplnil. Prostřednictvím manželství přivádíme na svět Jeho duchovní děti a stáváme se Jeho partnery v tom, jak pomáháme Jeho dětem podílet se na Jeho plánu.⁵³

Otcův plán nám umožňuje zdědit věčný život – život, jaký vedou naši nebeští rodiče. V tomto plánu není „ani muž bez ženy, ani žena bez muže v Pánu“.⁵⁴ Samotná podstata věčného života zahrnuje věčné manželství muže a ženy, které je nezbytnou součástí toho, abychom se mohli stát takovými, jako jsou naši nebeští rodiče.⁵⁵

V manželství se navzájem doplňujeme, tak jak se mohou doplňovat jen muž a žena se svými jedinečnými a zásadními rozdíly. Kráčíme-li smrtelností jako manžel a manželka, srůstáme spolu, přičemž se přibližujeme ke Spasiteli poslušností, přinášením obětí, abychom naplňovali Boží vůli, a společným budováním Jeho království. Při vědomí toho, že věčné manželství je přikázání od Boha a že On svým dětem připravuje cestu, aby byly schopny uskutečnit vše, co přikazuje,⁵⁶ víme, že když se sjednotíme v dodržování smluv, které jsme uzavřeli, naše manželství bude úspěšné.

Právě prostřednictvím obřadů kněžství a tím, že se rozhodneme dodržovat s nimi související smlouvy, se nám dostává moci božskosti, zatímco čelíme výzvám smrtelnosti.⁵⁷ Skrze chrámové obřady jsme požehnáni mocí z výsosti a je nám umožněno, abychom se vrátili do přítomnosti našeho Nebeského Otce.⁵⁸ Pečeticí obřad umožňuje manželovi a manželce se spolu spojit prostřednictvím Boží moci a být zajedno s Pánem.⁵⁹ Jakákoli náhražka takového manželství nenaplní posvátné záměry, které má s námi a s generacemi svých dětí, které budou po nás následovat.⁶⁰

Každý z nás přichází na tento padlý svět s určitými slabostmi či překážkami, které jsou neodmyslitelně spjaty se stavem, v němž se lidstvo nachází.⁶¹ Porozumění Božímu plánu nám umožňuje nahlížet na veškeré lidské slabosti – včetně podléhání svodům a tužbám – jako na časnou záležitost.⁶² Vědomí toho, že jsme žili již před tímto životem jako milovaní synové a dcery nebeských rodičů, nám umožňuje odvozovat svou osobní identitu z našeho božského původu. Opravdovým zdrojem naší identity je právě toto postavení jakožto syna nebo dcery Boží – nikoli naše slabosti či sklony.⁶³

Nahlíženo z této perspektivy, jsme lépe schopni pokorně a trpělivě čekat na Pána⁶⁴ s důvěrou, že skrze víru, poslušnost a vytrvání do konce budou naše sklony a tužby očištěny, naše tělo posvěceno a my se vskutku staneme syny a dcerami Kristovými, kteří budou zdokonaleni prostřednictvím Jeho Usmíření.

Věčná perspektiva tohoto plánu nás ujišťuje o tom, že pro věrné jistě nastane den, kdy „Bůh [setře] všelikou slzu s očí jejich, … ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly“.⁶⁵ Tento „dokonalý jas naděje“⁶⁶ uklidní naši mysl a srdce a umožní nám trpělivě a věrně čekat na Pána.