„Naše pověření dělit se o Spasitelovo evangelium“, Liahona, červenec 2023.
Naše pověření dělit se o Spasitelovo evangelium
Jakožto Boží služebníci jsme povoláni dělit se o naději, kterou Spasitel nabízí prostřednictvím svého života, učení, Usmíření a znovuzřízeného evangelia.
Jako mladí misionáři v Anglii jsme se společníkem učili jistého muže, který během druhé světové války prožil hrůzné události, při nichž mu šlo o život. Účastnil se ozbrojeného konfliktu na pevnině a poté přežil ničivý útok na loď, na které se před svým návratem domů do Anglie nacházel. Když konečně do Anglie dorazil, byl tak přemožen dojetím a vděčností, že se domů vrátil v pořádku, že poklekl, políbil zemi a vzdal díky.
Když jsme ho učili o Znovuzřízení a popsali První vidění Josepha Smitha, plakal. Se slzami v očích popsal, že obdržel mocné svědectví. Vysvětlil, že poselství Znovuzřízení mu přineslo podobné pocity, které měl, když se v bezpečí vrátil na anglickou půdu. Pociťoval, že má věčné určení.
„Znovuzřízené evangelium nabízí právě to světlo, které Boží děti během bouřlivých časů potřebují,“ říká starší Quentin L. Cook (horní řada, pátý zprava), jenž sloužil v Britské misii se starším Jeffreym R. Hollandem (horní řada, sedmý zleva).
Vpravo: fotografii laskavě poskytl autor
Naše poslání jakožto služebníků Božích
Jako členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů jsme služebníci Boží. Jakožto Jeho služebníci máme poslání dělit se s druhými – podobně jako s těmi, jež jsem učil v Anglii – o naději, kterou Spasitel nabízí prostřednictvím svého života, učení, Usmíření a znovuzřízeného evangelia (viz 3. Nefi 27:13–14). To není jednoduchý úkol ve světě plném pochyb, zoufalství a temnoty, avšak znovuzřízené evangelium nabízí právě to světlo, které Boží děti během bouřlivých časů potřebují.
President Russell M. Nelson prohlásil, že svět potřebuje evangelium Ježíše Krista nyní více než kdy předtím: „Jeho evangelium je tou jedinou odpovědí v případech, kdy je mnoho lidí ve světě ochromeno strachem. Toto dokládá naléhavou potřebu, abychom se řídili pokynem, který Pán udělil svým učedníkům: ‚Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření.‘ [Marek 16:15, zvýraznění přidáno; viz také Matouš 28:19.] Máme posvátnou zodpovědnost dělit se o moc a pokoj Ježíše Krista se všemi, kteří chtějí naslouchat a kteří dovolí Bohu, aby v jejich životě převládl.“ President Nelson dodal: „Každý z nás hraje určitou roli při shromažďování Izraele.“1
Jedním ze způsobů, jak můžeme tuto úlohu naplňovat, je přijmout povolání sloužit jako misionáři na plný úvazek. Jak president Nelson nedávno zdůraznil, víme, že zodpovědnost misionářské práce na plný úvazek spočívá především na mladých mužích, kteří byli zachováni pro shromažďování v posledních dnech. Pro ně je misionářská práce „kněžskou zodpovědností“. A ačkoli je misionářská práce pro mladé ženy dobrovolnou záležitostí, president Nelson je požádal, aby se zeptaly Pána, zda by chtěl, aby také sloužily. „To, co tomuto dílu dodáváte, je úžasné!“ řekl mladým ženám. A Pán samozřejmě potřebuje, aby sloužily i starší manželské páry, kterým to okolnosti umožňují. Slovy presidenta Nelsona: „Jejich úsilí je jednoduše nenahraditelné.“2
Dalším způsobem, jak naplňujeme svou úlohu při shromažďování Izraele, je pamatovat na naši smlouvu, že máme „státi jako svědkové Boží za všech dob a ve všech věcech a na všech místech“ (Mosiáš 18:9). K tomu, abychom stáli jako svědkové, nepotřebujeme být povoláni jako misionáři na plný úvazek. Když budeme žít podle evangelia, mít rádi druhé a sloužit jim, stát pevně navzdory pokušení a protivenství a vydávat svědectví slovem i činem, budeme přivádět druhé k Ježíši Kristu.
Sdílení evangelia s druhými může vzbuzovat obavy, dokonce i u lidí, kteří již na misii sloužili. Pokud však máme silné svědectví o Spasiteli a Znovuzřízení, nemůžeme nevydávat svědectví o tom, co víme.
Důležitost svědectví
Jak můžeme posilovat své svědectví, abychom se mohli stát efektivními misionáři? Je zkrátka potřeba, abychom následovali rady našeho žijícího proroka. Naše svědectví poroste, pokud
-
rozproudíme svou duchovní energii;3
-
si uděláme čas na Pána;4
-
posílíme své duchovní základy;5
-
dovolíme Bohu, aby v našem životě převládl;6
-
budeme Bohu naslouchat.7
Budeme-li studovat slova presidenta Nelsona a dbát jeho rad, posílíme své svědectví o Spasiteli a Jeho evangeliu, o úloze, kterou Prorok Joseph Smith ve Znovuzřízení sehrál, o pravdivosti Knihy Mormonovy a o povolání novodobých proroků a apoštolů. Posílené svědectví nás připraví na to, abychom dbali prorocké výzvy presidenta Nelsona shromažďovat Izrael na obou stranách závoje – a posílí i naši touhu tak činit.
Na to, abychom se o evangelium mohli efektivně dělit, nemusíme být nadanými řečníky. Nemusíme znát každou literku i čárku nauky evangelia. Nemusíme se učit nazpaměť desítky veršů z písem. Nemusíme být dokonce ani příliš vzdělaní. To vše nám pomáhá se o naše poselství dělit, ale opravdová moc, která vede k obrácení, vychází z pokorného srdce, živoucího svědectví a potvrzujícího ujištění od Ducha Svatého.
„Kázat evangelium bez Ducha Svatého,“ prohlásil Prorok Joseph Smith, „nemůže nikdo.“8
„Oheň v mých kostech“
V roce 1830 chtěl Brigham Young poté, co vyslechl misionáře učit poselství znovuzřízeného evangelia, zjistit sám pro sebe, zda to, čemu se učil, je pravdivé. Metodicky studoval Knihu Mormonovu a také povahu lidí, kteří o ní a o Proroku Josephu Smithovi vydávali svědectví.
Něco, co z těchto prvních misionářů vyzařovalo, se dotklo Brighamova srdce a jeho duše. „Jejich svědectví bylo jako oheň v mých kostech,“ řekl.9
Jedním z oněch misionářů byl Eleazer Miller, který byl členem Církve pouhé čtyři měsíce.10 Jazykem dnešních misionářů byl „zelenáčem“ a nepatřil mezi dobré řečníky na veřejnosti. Ale na tom nezáleželo.
Eleazer Miller
O mnoho let později president Brigham Young prohlásil: „Když jsem spatřil muže postrádajícího jakoukoli výřečnost nebo talent k veřejným projevům, který dokázal říci jen, ‚já vím mocí Ducha Svatého, že Kniha Mormonova je pravdivá [a] že Joseph Smith je prorok Páně‘[,] Duch Svatý vycházející z onoho jedince osvětlil mé chápání a přede mnou [bylo] světlo, sláva a nesmrtelnost.“
President Young řekl, že byl oním světlem a slávou obklopen a naplněn a že poznal sám pro sebe, že Eleazerovo svědectví je pravdivé.
President Young prohlásil: „Svět se s veškerou svou moudrostí a mocí, s veškerou slávou a pozlacenými klenoty králů a vládců, potápí do dokonalé bezvýznamnosti v porovnání s prostým, nepřikrášleným svědectvím služebníka Božího.“11
Jak veliká je naše radost
Prorok Joseph Smith prohlásil: „Po všem, co bylo řečeno, je největší a nejdůležitější povinností hlásat evangelium.“12
Pro nás jakožto členy království Božího platí, že dodržování našich smluv zahrnuje i to, že se budeme dělit s druhými o evangelium Ježíše Krista. Sdílení evangelia je jedním z největších projevů toho, že milujeme bližního svého jako sebe samého (viz Matouš 22:37–39). Dělit se o evangelium je Spasitelovo velké pověření.
Ti z nás, kteří pomáhali či pomáhají přivádět duše ke Kristu, okusili věčnou radost slíbenou těm, kteří pracují na záchraně Božích dětí (viz Nauka a smlouvy 18:15–16). Stále vzpomínám na to, jak jsem jako mladý misionář na plný úvazek sloužil v Anglii – na společníky, s nimiž jsem sloužil, na lidi, které jsme poznali, drahocenné syny a dcery Boží, kterým jsme pomohli přijít do Jeho stáda. Můj život se díky tomu navždy změnil.
Z osobní zkušenosti opakuji slib Prvního předsednictva těm, kteří „celému světu [chtějí] vydávat svědectví“,13 ať doma, či v zahraničí: „Zatímco budete Pánovi pokorně a s modlitbou v srdci sloužit, On vás bude odměňovat a bude vám bohatě žehnat. Když pracujete mezi Jeho dětmi, potká vás více štěstí, než kolik jste ho kdy zažili.“14