2023
Podporování členů, kteří prošli rozvodem
červenec 2023

Podporování členů, kteří prošli rozvodem

Brittany Beattieová

Církevní časopisy

Nebeský Otec nám pomůže poznat, jak nejlépe v našem sboru či odbočce zajistit bezpečné a přívětivé prostředí pro ty, kteří jsou rozvedeni nebo kteří rozvodem procházejí.

Obrázek
roztržený obrázek s domem

Dva muži ve sboru zůstali přibližně v téže době sami – každý po mnoha letech manželství strávených s manželkou. Když zůstal sám první muž, lidé ze sboru ho často navštěvovali, přinášeli mu jídlo a snažili se zajistit, aby se necítil osaměle. V případě druhého muže takováto pastýřská služba neprobíhala a on se cítil izolovaně a nehodně.

Jaký byl mezi těmito dvěma muži rozdíl? Ten první ovdověl a ten druhý se rozvedl. Když mi o této zkušenosti onen rozvedený muž vyprávěl, jeho prosba byla prostá: dokázali bychom členům Církve pomoci lépe porozumět tomu, jak sloužit těm, kteří jsou rozvedení a uvědomit si, že v našich sborech či odbočkách dál zastávají rovnocenné a hodnotné místo?

V mnohých sborech konají úžasnou pastýřskou službu ve vztahu k těm, kteří zakoušejí následky rozvodu, ale prosba tohoto muže nás všechny může vést k zamyšlení, zda něco přesto nemůžeme dělat lépe. Tato potřeba pociťovat, že druzí vás přijímají a podporují, souvisí s trvalou výzvou od církevních vedoucích – mít rádi všechny ve stádu Božím a pomáhat jim cítit se v našich kůlech Sionu přívětivě a bezpečně.1

„Kdykoli někoho pozvedáme, vytváříme pro něj v podstatě útočiště.“2 A mezi taková místa mají patřit i naše sbory a odbočky, zatímco se snažíme dodržovat ona dvě veliká přikázání milovat Boha a milovat druhé jako sebe sama (viz Matouš 22:37–39). Následující zásady nám mohou pomoci poznat, jak lépe podporovat ty v našich sborech či odbočkách, kteří jsou rozvedení nebo rozvodem procházejí.

Pamatujte na to, že rozvod je spojen s mnoha emocemi

Vzhledem k tomu, že známe základní nauku o věčném manželství a o moci pečeticí smlouvy v Božím plánu spasení, rozvod může být zarmucující a zdrcující. Ne každý ale může na svůj rozvod pohlížet stejně. President Dallin H. Oaks, první rádce v Prvním předsednictvu, učil o tom, že rozvod je „citlivé téma, protože v lidech, kterých se různými způsoby týká, vyvolává velmi silné emoce. Někteří vidí sami sebe nebo své drahé jako oběti rozvodu. Jiní vidí, že rozvodem získali. Někteří vidí rozvod jako důkaz selhání. Jiní ho považují za nevyhnutelný únikový otvor z manželství.“3

Než abyste předpokládali, jak člověk procházející rozvodem svou situaci vnímá, snažte se mu naslouchat kdykoli a jakkoli je na to dotyčný připraven. Zvažte možnost se ho jednoduše zeptat: „Jak ti mohu v tomto období pomoci?“ nebo „Jak ti můžeme pomoci během rozvodu i po něm?“

Otázky k zamyšlení:

  • Jak mohou tito lidé zažívat rozmanité pocity v různých situacích v řádech dnů, týdnů či měsíců? Jak můžeme být během těchto projevů emocí ohleduplní a jak pro tyto lidi můžeme být oporou?

  • Jak můžeme zajistit, abychom byli vnímaví vůči zjevení ohledně toho, jak jim v různých chvílích pomáhat?

  • Od jakých domněnek či předpokladů se možná potřebujeme oprostit, abychom dokázali lépe usilovat o zjevení ohledně toho, jak můžeme pomoci, a poté podle toho jednat?

Obrázek
srdce vznášející se nad rukou

Zaměřujte se na to, abyste měli druhé rádi, nikoli abyste je soudili

Pokud jde o rozvod, budeme jen zřídkakdy, pokud vůbec, znát všechny podrobnosti, které k rozvodu manželského páru vedly – a znát je ani nemusíme. „Když dojde k rozvodu, jednotlivci mají závazek odpustit, pozvedat a pomáhat, nikoli odsuzovat“;4 a to platí jak pro dotyčný manželský pár, tak pro lidi kolem nich. Musíme si dávat pozor, abychom se zaměřovali na to, abychom měli druhé rádi a nesoudili je, bez ohledu na to, se kterým manželským partnerem máme silnější vztah.

Místo abychom se zaměřovali na souzení, se můžeme zaměřovat na lásku a jednotu, jak tomu učila sestra J. Anette Dennisová, první rádkyně v Generálním předsednictvu Pomocného sdružení:

„Jak často soudíme druhé na základě jejich zevnějšku a činů, nebo nečinnosti, když bychom – kdybychom situaci plně chápali – namísto toho reagovali se soucitem a touhou pomoci, než abychom ještě ztěžovali jejich břemena svými odsudky? …

Dostáváme přikázání, že máme milovat druhé a že je nemáme soudit. Odložme ono těžké břímě; my nejsme ti, kteří ho mají nést. Místo toho na sebe můžeme vložit Spasitelovo jho lásky a soucitu. …

Každý potřebuje cítit, že k nám skutečně patří a že je zapotřebí jakožto součást těla Kristova.“5

Otázky k zamyšlení:

  • Co můžeme dělat, abychom se dokázali více zaměřovat na to, abychom měli rádi druhé tak jako Ježíš Kristus?

  • Je možné, že to, jak někoho soudíme – včetně toho, že na něm nacházíme chyby nebo mu dáváme něco za vinu – nám brání v tom, abychom byli schopni mu poskytovat potřebnou podporu?

  • Co můžeme dělat, abychom dokázali lépe pociťovat lásku Boží k druhým?

Hledejte způsoby, jak je zapojit a začlenit

Rozvodem lidé často ztrácejí přátelství, která vznikla prostřednictvím přátel či rodinných příslušníků jejich bývalého manželského partnera. A co se stane, když se během manželství vytvoří přátelské vztahy a tito přátelé již nebudou moci na různé akce zvát oba bývalé manželské partnery najednou?

Jedna sestra mi vyprávěla, že se s manželem často účastnili každotýdenních večerů her s přáteli ze svého sboru. Po rozvodu jí zarmoutilo, když pozvánky na večer her přestaly přicházet, protože se jich účastnily pouze manželské páry. Jiná sestra mi řekla, že mnozí členové sboru předpokládali, že když je nyní osamocenou matkou, nebude mít čas chodit na různé akce s přáteli jako předtím – a tak ji nezvali, aby nebyla smutná z toho, že nemůže přijít. Kvůli tomu se ale cítila ještě izolovaněji a osaměleji. Tato sestra mi vysvětlila, že by měla dobrý pocit z toho, kdyby ji zkrátka zvali dál (i když by nemohla přijít), protože by věděla, že druzí chtějí, aby přišla.

Každá situace je jiná, ale „my všichni potřebujeme pociťovat vřelou ruku přátelství a vyslechnout si pevné prohlášení víry“.6

Otázky k zamyšlení:

  • Jak můžeme pozměnit nebo přizpůsobit různé akce nebo činnosti, abychom osamoceným členům pomohli cítit se při účasti stejně pohodlně a příjemně jako manželské páry?

  • Jak může náš sbor rozvedeným členům poskytnout další příležitosti k začlenění se prostřednictvím činností nebo akcí, které budou odpovídat potřebám těchto členů?

  • Jaké činnosti nebo akce by mohly mému příteli pomoci sloužit druhým nebo něčím přispět, zvláště pokud po nějakém obtížném vztahu potřebuje obnovit vlastní sebedůvěru?

Obrázek
lidé v kroužku

„Nejprve si všímejte, pak služte“7

Ti, kteří procházejí rozvodem, se přizpůsobují změnám ve financích, v náplni každodenního života, emocích, každodenních a každoročních tradicích, životních podmínkách i v dalších oblastech. To platí jak pro dospělé, tak pro jejich děti, kteří možná doma přebírají dodatečné zodpovědnosti.

Členové rady sboru nebo odbočky se mohou zamyslet, jak podporovat jednotlivé členy rodiny včetně dětí. Jako jednotlivci máme také mnoho příležitostí vidět potřeby druhých a poté s modlitbou a na základě osobního zjevení jednat, abychom je pomáhali naplnit.

Jedna sestra byla požehnána tím, když si soused uvědomil, že její bývalý manžel se obvykle staral o každoroční podzimní úklid zahrady, včetně zazimování zavlažovačů trávníku a tak jí nabídl, že to pro ni udělá, nebo jí ukáže, jak na to. Jistý osamocený otec byl požehnán tím, když mu sousedé dali tipy na spolehlivé služby hlídání dětí v jeho novém bydlišti.

Níže je uvedeno několik dalších možností, jak členové sboru pomáhají rodinám:

  • Vedoucí sboru, mládeže i Primárek se snaží být vhodným způsobem příkladem otcovského a mateřského vlivu v životě dětí.

  • Členové těmto rodinám dali vánoční dárky a také peníze na pomoc s pokrytím nákladů na misii.

  • Jedné rodině bylo posláno jídlo z konferencí mládeže nebo akcí pro mládež, které bylo navíc.

  • Členové sboru navštěvují sportovní akce dětí.

  • Na radách učitelů se diskutovalo o tom, jak pamatovat na děti z rozvedené rodiny – zvláště během lekcí o rodinách nebo když děti přicházejí na shromáždění sboru jen každý druhý týden, když jsou s jedním z rodičů.

  • Starší manželský pár si vzal rodinu osamoceného rodiče pod svá křídla.

Také můžeme mít na paměti, že jednotlivci a rodiny budou potřebovat čas na to, aby se své nové situaci přizpůsobili. Buďme velkorysí v tom, že jim umožníme se uzdravovat a činit pokrok podle Božího načasování, nikoli toho našeho.

Otázky k zamyšlení:

  • Jak můžeme posilovat přátelství s těmi, kteří procházejí rozvodem, aby pokračovalo dál a aby tito lidé neměli problém přijmout pomoc, až ji budou potřebovat, i kdyby to nebylo právě teď?

  • Jaké první změny mohou být pro rodinu obzvláště obtížné – například když děti poprvé nejsou během svátků spolu s druhým rodičem? Jak pro ně můžeme jako přátelé v takových chvílích udělat něco více?

  • Jakou pomoc, kterou bychom dokázali nabídnout, by určitá rodina mohla potřebovat nebo jak bychom je mohli seznámit s dalšími lidmi, kteří mají potřebné dovednosti či schopnosti jim pomoci?

Když se s modlitbou snažíme lépe porozumět a sloužit těm, kteří jsou rozvedení, i jejich rodinám, můžeme pociťovat a sdílet do určité míry lásku, kterou Bůh chová ke všem svým dětem.