„Buďme svědky Spasitelových zázraků v našem životě“, Liahona, červenec 2023.
Ježíšovy zázraky
Buďme svědky Spasitelových zázraků v našem životě
Čtyři ponaučení vyplývající ze Spasitelova uzdravení slepých.
Detail z obrazu He Anointed the Eyes [Pomazal oči], Walter Rane
V našem životě jsou chvíle, kdy doufáme v zázraky a modlíme se o ně. Ať už je to ve prospěch někoho blízkého nebo nás samotných. Doufáme, že naše prosba bude vyslyšena, nešťastná situace se napraví, zahořklá duše se obměkčí a Pán zázraků věc vyřeší tak, jsme si to přáli. Když výsledek není takový, jaký jsme očekávali nebo podle načasování, o které jsme se modlili, obvykle přemýšlíme, proč tomu tak je.
Moroni učí: „A chtěl bych vás nabádati, milovaní bratří moji, abyste pamatovali, že on je tentýž včera, dnes a na věky, a že všechny tyto dary, o kterých jsem promlouval a které jsou duchovní, nikdy nepominou, dokonce dokud svět bude státi, leda pro nevíru dětí lidských.“ (Moroni 10:19.)
Jsou tyto dary a zázraky zaznamenané v písmech stále dostupné i v naší době? Co můžeme udělat, abychom se stali způsobilými tato požehnání získat? Je si Spasitel vědom toho, co se odehrává v našem životě, a je ochotný nás z našich těžkostí zachránit?
Rád bych na tyto otázky odpověděl na základě Spasitelova zázraku spočívajícího v navrácení zraku slepým. (Viz například Matouš 9:27–31; 12:22–23; Marek 8:22–26; 10:46–52; Jan 9:1–11.)
Čemu se můžeme naučit o Spasitelově poslání z Jeho zázraků?
Abychom mohli porozumět vlivu nějakého zázraku na nás a náš život, začněme tím, že uvedeme definici zázraku. Zázraky „měly být důkazem Židům, že Ježíš je Kristus. … Mnoho z nich mělo rovněž symbolický význam a učilo… božským pravdám. … Zázraky byly a jsou odpovědí na víru a jejím nejlepším povzbuzením. Nikdy nebyly vykonány bez modlitby, pociťované potřebnosti a víry.“1
Starší Ronald A. Rasband z Kvora Dvanácti apoštolů jednoduše a krásně uvedl:
„Zázraky jsou božské skutky, projevy a vyjádření Boží neomezené moci a ujištění, že On je ‚tentýž včera, dnes a na věky‘ [Moroni 10:19]. …
Zázraky jsou výběžky Božího věčného plánu; zázraky jsou záchranným lanem vedoucím z nebe na zemi.“2
Může tedy být užitečné studovat Spasitelovy zázraky a učit se z nich tak, že budeme pamatovat na to, že nás každý zázrak směruje k něčemu většímu, než je samotná tato událost, a že se budeme zaměřovat na konkrétní pravdy o Bohu a Jeho díle.
Podívejme se na několik pravd, kterým se můžeme naučit ze Spasitelových zázraků spočívajících v navrácení zraku slepým. Můžeme je rozdělit do čtyř ponaučení, a to následovně.
1. Navrácení zraku bylo znamením Mesiáše
Dávní proroci, kteří svědčili o příchodu Mesiáše, hovořili o zázracích, které vykoná, včetně navrácení zraku slepým.
Svatý anděl řekl králi Beniaminovi, že Spasitel „bude choditi mezi lidmi konaje mocné zázraky, jako uzdravování nemocných, kříšení mrtvých, a způsobí, že chromí budou choditi, slepí obdrží zrak“ (Mosiáš 3:5; viz také Izaiáš 35:4–5).3
Zázraky v podobě navrácení zraku slepým tudíž tato proroctví o Spasitelově příchodu a Jeho službě dětem Božím potvrzují.
2. Ježíš je Světlo světa
Tato pravda byla jasně deklarována, když Ježíš potkal muže, jenž byl od narození slepý (viz Jan 9:1–11). Když se učedníci Ježíše zeptali, zda se onen muž narodil slepý v důsledku hříchu, odpověděl jim, že nikoli, „ale aby zjeveni byli skutkové Boží na něm“ (verš 3). Následně, než tomuto muži navrátil zrak, Spasitel prohlásil: „Dokudž jsem na světě, světlo jsem světa.“ (Verš 5.)
Starší Bruce R. McConkie (1915–1985) z Kvora Dvanácti apoštolů vysvětlil: „Ježíš předtím, než otevřel slepému oči fyzicky, připomněl svým posluchačům své předešlé prohlášení, ‚světlo jsem světa‘, jako by učil: ‚Kdykoli si vzpomenete, že jsem otevřel slepé oči fyzicky, vzpomeňte si rovněž na to, že jsem přišel, abych přinesl světlo očím duchovně.‘“4
Je třeba mít na paměti, jak běžně je hřích v písmech považován za morální slepotu a vysvobození od hříchu za odstranění této slepoty. Ten, jenž zosobňuje „světlo světa“, pomocí této události symbolizoval ono větší dílo, které přišel na svět vykonat.
3. Víra předchází zázraky
Když Ježíš kráčel ulicemi Kafarnaum, šli za ním dva slepí muži a volali: „Smiluj se nad námi, Synu Davidův.“ Ježíš k nim poté promluvil a zeptal se jich: „Věříte-li, že to mohu učiniti?“ A oni odpověděli: „Ovšem, Pane.“
Důkazem jejich víry, že jim Pán může pomoci, byla jejich vytrvalost v tom, jak Jej následovali, a jejich rychlé a otevřené vyznání tohoto přesvědčení, když byli dotázáni. Spasitel se dotkl jejich očí a řekl: „Podlé víry vaší staň se vám.“ Účinek se dostavil okamžitě: „Otevříny jsou oči jejich.“ (Matouš 9:27–31.)
Starší McConkie poznamenal: „Když Ježíš otevíral oči slepým, často, jako v tomto případě, spojil svůj vyřčený příkaz s určitým fyzickým úkonem. Při této i při jiných příležitostech se dotkl nevidomých očí.“
Proč to Spasitel udělal? „Žádný z těchto nevšedních… skutků není nezbytný pro použití uzdravující moci,“ vysvětlil starší McConkie. Víme však, že víra předchází zázraky, a tak „Mistrovým očividným záměrem bylo posílit víru této slepé či hluché osoby“.5
4. Zázraky občas přicházejí řádku za řádkou
Lidé v Betsaidě přivedli k Ježíšovi slepého muže. Ježíš vyvedl muže z města a poté plivl „na oči jeho, a [vložil] na něj ruce“. V tu chvíli byl mužův zrak znovuzřízen pouze částečně, a tak Spasitel „opět vložil ruce na oči jeho“, čímž mu navrátil zrak zcela. (Viz Marek 8:22–26.)
Starší McConkie poukázal na pravdy, kterým se z této události můžeme naučit:
„Zdá se, že výsledkem těchto po sobě jdoucích případů fyzického kontaktu s Ježíšem bylo to, že onen nevidomý získával více naděje, jistoty a víry. …
Lidé by měli usilovat o Pánovu uzdravující milost celou svou silou a vírou i tehdy, pokud to postačí jen k částečnému uzdravení. … Pak mohou získat další ujištění a víru, aby mohli být uzdraveni ve všech ohledech. Lidé jsou často ze svých duchovních nemocí uzdravováni postupně, krok za krokem – tím, jak svůj život uvádějí do souladu s plány a záměry Božstva.“6
Pán vykonáním tohoto zázraku dvěma odlišnými kroky pomohl slepému muži připravit se na získání úplného požehnání. Dokážeme rozpoznat tento vzor i v našem osobním hledání zázraků – něco, co je třeba udělat, nebo nedělat, než budeme připraveni na vyšší Pánův zásah?
Víra přijmout to, že nebudeme uzdraveni
Ačkoli vnímáme, jak důležitá je víra k dosažení zázraků, je důležité si povšimnout, že někdy ani přání a prosby těch nejvěrnějších Svatých nebudou vyslyšeny.
Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů nás učil:
„Spravedlivost a víra jsou nepochybně nástrojem k tomu, abychom pohnuli horami – pokud toto pohnutí horami naplňuje Boží záměry a je v souladu s Jeho vůlí. Spravedlivost a víra jsou nepochybně nástrojem k uzdravení nemocných, hluchých či chromých – pokud toto uzdravení naplňuje Boží záměry a je v souladu s Jeho vůlí. I se silnou vírou se tudíž mnoho hor ani nepohne. A ne všichni nemocní a postižení budou uzdraveni. Pokud bychom se zbavili všech protivenství, pokud by byly odstraněny všechny neduhy, pak by byly zmařeny hlavní účely Otcova plánu.
Mnohá ponaučení, která máme ve smrtelnosti získat, lze obdržet jen tím, co prožijeme a někdy i protrpíme. A Bůh od nás s důvěrou očekává, že budeme čelit dočasným protivenstvím ve smrtelnosti s Jeho pomocí, abychom se tak naučili tomu, čemu se potřebujeme naučit, a nakonec se stali takovými, jakými se ve věčnosti máme stát.“7
Rád bych připojil své svědectví ke svědectvím proroků dávných i novodobých. Zázraky se všude kolem nás stále dějí. Spasitel Ježíš Kristus je zdrojem veškeré moci, světla a úlevy. Svědčím o tom, že prostřednictvím naší víry v Něj můžeme být uzdraveni, a pokud uzdraveni nebudeme, stále můžeme nalézt pokoj díky Knížeti pokoje, Světlu světa a Mistru Léčiteli.