„Změny, které chceme, a ty, které nechceme“, Liahona, červenec 2023.
Mladí dospělí
Změny, které chceme, a ty, které nechceme
Jaký máte dlouhodobý cíl? Jestliže víte, o co usilujete, budete připravení, a dokonce nadšení, když přijde čas něco v životě změnit.
Stalo se vám někdy, že jste museli učinit určitou změnu, ale neměli jste k tomu motivaci? Nebo šlo o změnu, se kterou jste nepočítali?
Před 15 lety mi můj lékař sdělil, že musím udělat změnu ve svém životním stylu: „Začněte se více hýbat, nebo nebudete žít moc dlouho,“ řekl mi. Vzal jsem jeho varování vážně. Rozhodl jsem se, že začnu běhat.
Aby byla tato změna životního stylu úspěšná, musel jsem mít dlouhodobou perspektivu, protože s krátkodobou perspektivou bych se moc daleko nedostal.
Moji dlouhodobou perspektivu představuje opakovaný cíl uběhnout jednou ročně maraton. Tento cíl mi pomáhá každý den vstát a jít běhat, protože vím, že jeden den v příštím roce budu muset uběhnout více než 40kilometrový maraton. Udržuji si disciplínu, trénuji a každý týden plním své krátkodobé cíle, protože vím, že mě připravují na den závodu.
Někdy se mě snaží zastavit různé vlivy – jako například počasí. Někdy je venku příliš horko, či příliš chladno, nebo prší. A tak musím běhat uvnitř na běžeckém pásu, ačkoli mnohem raději běhám ulicemi. Občas zkoušku či překážku představují také zranění. Někdy se před běháním nedostatečně protáhnu a pak si natáhnu šlachu. Nebo to třeba ani není moje vina, že se zraním. Ale ať již k tomu dojde jakýmkoli způsobem, nesmím přestat trénovat, protože vím, že příští rok poběžím maraton. A tak svůj trénink přizpůsobím. A jakmile se uzdravím, znovu začnu běhat.
Díky běhání jsem se toho hodně naučil o evangeliu. Všichni máme, pokud jde o evangelium, dlouhodobý cíl vytrvat do konce a dosáhnout oslavení. Ale stanovujeme si i krátkodobé cíle, jako je přijmout každý týden svátost, a ty nám pomáhají onoho dlouhodobého cíle dosáhnout. Když děláme chyby, duchovně se zraníme. Nevzdáváme to však. Činíme pokání a vracíme se. Jediný způsob, jak můžeme dosáhnout svého dlouhodobého cíle, je dělat drobné změny v průběhu cesty, abychom zůstali na správné trase.
Rozhodnutí změnit se
Více než deset let jsem pracoval jako vedoucí vicepresident obchodního řetězce Walmart v Brazílii. Moje rodina byla dobře finančně zajištěna, práce mě bavila a žilo se nám dobře. Mé zaměstnání ale bylo náročné. Musel jsem hodně cestovat, což zasahovalo do mého rodinného života a mé služby v Církvi. Po nějakých jedenácti či dvanácti letech už to bylo příliš.
Poradil jsem se s manželkou a domluvili jsme se, že z práce odejdu. Probrali jsme to i s dětmi a společně jsme si řekli: „Je čas udělat změnu.“
Když jsem podal výpověď, čekal mě prudký sestup z pozice vedoucího vicepresidenta na nezaměstnaného. Trvalo mi téměř rok, než jsem našel a přijal jiné zaměstnání. Když jsem nakonec dostal místo v malé realitní kanceláři ve Spojených státech, měl jsem z toho dobrý pocit. V takové práci jsem mohl věnovat více času věcem, na kterých opravdu záleží.
Druzí lidé mi však říkali, že jsem se zbláznil. Proč opouštět stabilní práci kvůli realitní kanceláři, o které nikdy nikdo neslyšel? A odstěhovat se přes půl světa do Spojených států?
Měli pravdu, že jsme se rozhodli udělat obrovskou změnu. Ale neměli pravdu v tom, že to bylo špatné rozhodnutí.
Ke změně zaměstnání a k tomu, abychom se přestěhovali do jiné země, bylo zapotřebí velké víry, ale Pán se o nás postaral. A získal jsem více času na plnění svých zodpovědností jakožto manžela, otce a člena sboru.
Věřím, že k dosažení našeho potenciálu je změna nutná. Pokud budeme v životě neměnní, nikdy se nestaneme takovými, jakými Nebeský Otec chce, abychom byli. Když však budeme záměrně s vírou činit změny, staneme se takovými, jako je On.
Nedobrovolné změny
Další velká změna, která se v naší rodině udála, bylo úmrtí mého nejmladšího bratra při automobilové nehodě. Nebylo to něco, pro co bychom se rozhodli nebo co bychom pro něj či pro sebe chtěli, a i nyní po deseti letech stále pociťujeme bolest. Nedobrovolná změna není nikdy jednoduchá.
Avšak změny, pro které jsme se nerozhodli, se mohou stát také příležitostmi k budování víry v Nebeského Otce a Ježíše Krista. Je snadné zůstat věrní, když nám vše vychází. Dokážeme si však uchovat víru a vytrvat, když změny nejsou podle našich představ?
Rozvod, neplodnost, nezaměstnanost, nemoc či jiné podobné bolestné zkušenosti nejsou zkušenostmi, ve které doufáme a které plánujeme. Můžeme kvůli nim mít pocit, že nemáme život pod kontrolou. Není to však zcela pravda – uprostřed vaší nežádoucí situace je stále něco, nad čím kontrolu máte. Můžete si stanovovat malé cíle – třeba jen cíl zvládnout jeden další den. A dokážete to! Zvládnete snášet všechno s trpělivostí (viz Alma 38:4).
Dokonalým příkladem výše zmíněného je Jozef z Egypta. Jeho život byl plný nedobrovolných změn – dvakrát přišel o svobodu! (Poprvé, když ho bratři prodali do otroctví, a poté znovu, když ho Putifar vsadil do vězení.) Jozef se ovšem ze své neblahé situace, kterou si nepřál a nenaplánoval, nezhroutil. Díky svým zkušenostem se přizpůsobil a rostl. A nakonec zachránil svou rodinu a celý národ. Pán ho po celou dobu formoval a připravoval (viz Genesis 37–46).
Když do vašeho plánu zasáhne nedobrovolná změna, je těžké být trpělivý, ale pamatujte na to, že dlouhodobým cílem je dosáhnout oslavení. Nebeský Otec ví, co potřebujeme k tomu, abychom toho dosáhli: „Nejste nyní schopni snésti přítomnost Boží ani službu andělů; pročež, pokračujte s trpělivostí, dokud nebudete zdokonaleni.“ (Nauka a smlouvy 67:13.)
Změny nám pomáhají stát se takovými, jako je Spasitel
Nebeský Otec vás miluje a chce, abyste uspěli. Přeje si, abyste byli šťastní. A připravil pro vás plán, abyste obojího dosáhli.
Když vnímám smrtelnost jako to, co je jejím pravým účelem – jako trénink – jsou změny v mém životě cílenější. Pomáhají mi dosahovat mého dlouhodobého cíle, jímž je stát se takovým, jako je můj Spasitel Ježíš Kristus. Vím, že Nebeský Otec má tentýž dlouhodobý cíl pro mě i pro všechny své děti. Stejně jako můj lékař věděl, že potřebuji něco změnit, abych byl zdravý, Bůh zcela jasně vidí změny, které potřebujeme učinit, abychom se stali více takovými, jako je On. Podporuje nás a poskytuje nám zdroje, jako jsou písma, místní kongregace a žijící prorok, aby nám pomáhal v našem úsilí změnit se k lepšímu.
V těch nejtěžších dnech – tehdy, když je těžké vstát z postele a obout si běžecké boty, když víte, že musíte činit pokání, nebo když se potýkáte s neočekávanou změnou – si připomínáme Boží nekonečnou lásku a to, že si přeje, abychom byli ještě šťastnější, než jsme nyní.
Tato připomínka nám dává sílu udělat změny, ke kterým nás nabádá Duch Svatý. A pomáhá nám důvěřovat v to, že neočekávané změny, které jsme nuceni učinit, jsou součástí Božího plánu pro naše největší štěstí.