Požehnání zkoušek, ukázňování a pronásledování

Lid Boha Nejvyššího musí být zkoušen. Stojí psáno, že budou zkoušeni ve všech věcech, právě tak jako byl zkoušen Abraham [viz NaS 101:1–4]. Jsme-li povoláni vystoupit na horu Moria a obětovat několik našich Izáků, nezáleží na tom, co to je; můžeme udělat toto, právě tak jako cokoli jiného. Myslím, že Svatí mají vyhlídku mít všechny zkoušky, které si přejí nebo po kterých mohou toužit. Vlastníte-li světlo Svatého Ducha, můžete jasně vidět, že zkoušky v těle jsou skutečně nezbytné (DBY, 346).

Nyní prožíváme zkušební den, abychom prokázali, zda jsme nebo nejsme hodni života, který přijde (DBY, 345).

Veškeré inteligentní bytosti, které jsou korunovány korunami slávy, nesmrtelnosti a věčných životů, musejí projít každým utrpením určeným k tomu, aby jím inteligentní bytosti prošly, aby získaly svou slávu a oslavení. Každé pohromě, která může přijít na smrtelné bytosti, bude dovoleno přijít na ty nemnohé, aby je připravila těšit se z přítomnosti Páně. Získáme-li slávu, kterou získal Abraham, musíme tak učinit stejnými prostředky jako on. Budeme-li někdy připraveni těšit se ze společnosti Enocha, Noéma, Melchisedecha, Abrahama, Izáka a Jákoba nebo jejich věrných dětí a věrných proroků a apoštolů, musíme projít stejnou zkušeností a získat stejné poznání, inteligenci a obdarování, které nás připraví vejít do celestiálního království našeho Otce a Boha… Každá zkouška a zkušenost, kterou procházíte, je nezbytná pro vaše spasení (DBY, 345).

Kdyby náš život byl prodloužen na tisíc let, přesto bychom mohli žít a učit se. Každý životní zvrat, kterým procházíme, je nezbytný pro zkušenost a příklad a pro přípravu na to, abychom se těšili oné odměně, která je pro věrné (DBY, 345).

Kdyby Adam nezhřešil a kdyby jeho potomstvo pokračovalo na zemi, nemohli by poznat hřích, neboli hořké od sladkého, ani by nepoznali spravedlivost, z toho jednoduchého a prostého důvodu, že každý účinek se může zcela projevit jedině skrze svůj protiklad. Kdyby Svatí mohli pochopit věci takové, jaké jsou, když jsou povoláni projít zkouškami a vytrpět to, co nazývají obětí, uznali by, že to jsou největší požehnání, která jim mohla být udělena. Uveďte je ale ve vlastnictví pravdivých zásad a pravé radosti, bez protikladu, a oni by nemohli poznávat radost, nemohli by si uvědomovat štěstí. Nemohli by rozpoznávat světlo od temnoty, protože nemají poznání temnoty, a v důsledku toho postrádají smysl pro uvědomování si světla. Kdyby neměli ochutnat hořké, jak by si mohli být vědomi sladkého? Nijak [viz NaS 29:39] (DBY, 345–346).

Když máme to, co se nazývá zkoušky, jsme nejšťastnějšími lidmi; neboť tehdy je věrným hojněji udílen Duch Boží [viz 1. Petr 3:14] (DBY, 347).

Říkám Svatým posledních dnů, že vše, co máme dělat, je učit se o Bohu. Nechť lháři lžou dál a nechť hrubiáni nadále klnou, a ti půjdou k zatracení. Vše, co máme činit, je jít vpřed a vzhůru a dodržovat přikázání našeho Otce a Boha; a on zmate naše nepřátele (DBY, 347).

Můžeme říci, že velmi mnoha zkušenostmi procházíme s utrpením, ačkoli bych chtěl, aby všichni moji bratři pochopili, že to tak neberu, neboť vše, čím procházím, je pro mne radost a radostné; ale zdánlivě přinášíme mnoho obětí a procházíme mnoha zkušenostmi díky zkouškám a pokušení, o tom není pochyb. Museli jsme vytrpět pokušení, více či méně, a radostně jsme přijali oloupení o náš majetek. Já sám jsem předtím, než jsem přišel do tohoto údolí, opustil pětkrát vše, čím mi Pán požehnal, pokud jde o tyto světské statky, které vzhledem k zemi, v níž jsem žil, nebyly právě malé (DBY, 347–348).

Pokud jde o zkoušky, jaké to požehnání pro vaše srdce, muž nebo žena, kteří se těší duchu našeho náboženství, nemají žádné zkoušky; ale muž nebo žena, kteří se snaží žít podle evangelia Syna Božího a současně lnou k duchu světa, mají ostré a pronikavé zkoušky a bolesti, a to neustále (DBY, 348).

Setřeste jho nepřítele a vezměte na sebe jho Kristovo a řeknete, že jho jeho je příjemné a břímě jeho lehké. To znám z vlastní zkušenosti (DBY, 347–348).

Když pohlížíme na Svaté posledních dnů, ptáme se, zda je jejich pronásledování z nějakého důvodu nezbytné? Ano, když jsou neposlušní. Je z nějakého důvodu nezbytné ukázňovat syna nebo dceru? Ano, když jsou neposlušní [viz NaS 105:6]. Předpokládejme ale, že jsou dokonale poslušni každého požadavku svých rodičů, je potom z nějakého důvodu nezbytné je ukázňovat? Pokud ano, nerozumím zásadě, podle které se tak děje. Ještě jsem nebyl schopen vidět nezbytnost ukázňování poslušného dítěte, ani jsem nebyl schopen vidět nezbytnost toho, aby Pán ukázňoval lid, který je dokonale poslušný. Byl tento lid ukázňován? Ano, byl (DBY, 350).

Ti, kteří se odvrátí od svatých přikázání, budou čelit zkouškám, které jsou skutečným utrpením. Pocítí na sobě hněv Všemohoucího. Ti, kteří jsou tiší a jsou dobrými dětmi, obdrží bohatá požehnání svého Otce a Boha. Buďte tiší, a nechť vaše víra spočívá na Pánu Všemohoucím [viz NaS 101:16] (DBY, 351).

Jsme neskonale požehnanějšími pronásledováními a nespravedlivostí, kterou jsme vytrpěli, než bychom byli, kdybychom zůstali ve svých příbytcích, ze kterých jsme byli vyhnáni – než kdyby nám bylo dovoleno obývat své farmy, zahrady, obchody, mlýny, stroje a vše, co jsme měli ve svém bývalém vlastnictví (DBY, 346).

Nemějte žádné obavy, neboť pokud je slovo Páně pravdivé, budete ještě zkoušeni ve všech věcech; neboli bez ustání se radujte a modlete se a ve všem vzdávejte díky, dokonce i za uloupení vašeho majetku, neboť je to ruka Páně, co nás vede, a bude tomu tak i nadále. Nechť se každý muž a žena posvětí před Pánem, a každá prozřetelnost Všemohoucího bude posvěcena pro jejich dobro (DBY, 347).

[Bůh] vedl tento lid v různých částech Spojených států, a posměváček si na ně ukazoval prstem… Pán v tom měl svůj záměr. Můžete se zeptat, co je jeho záměrem. Všichni víte, že Svatí musejí být učiněni čistými, aby vstoupili do celestiálního království. Je zaznamenáno, že Ježíš byl učiněn dokonalým skrze utrpení [viz Židům 5:8–9]. Proč bychom si měli na okamžik představovat, že můžeme být připraveni vstoupit do království odpočinku s ním a s Otcem, aniž bychom prošli podobným soužením? (DBY, 346.)

Joseph by nemohl být zdokonalen, i kdyby žil tisíc let, kdyby neprošel pronásledováním. Kdyby žil tisíc let a vedl tento lid, a kázal evangelium bez pronásledování, nebyl by zdokonalen tak, jako byl ve věku [třiceti osmi] let. Můžete předpokládat, že když jsou tito lidé povoláváni procházet zkušenostmi doprovázenými soužením a utrpením, když jsou vyháněni ze svého domova, a jsou trápeni a rozptylováni a biti a olupováni, že Všemohoucí valí své dílo vpřed s větší rychlostí (DBY, 351).

Pokaždé, když nakopnete „mormonismus“, vykopnete ho výš; nikdy ho neskopnete dolů. Všemohoucí Pán to tak řídí (DBY, 351).

Kdybychom nemuseli snášet železnou ruku pronásledování, zásady, v něž věříme, které přitahují pozornost dobrých a zlých na zemi a o kterých tolik lidí hovoří a které zahrnují jejich filosofii, by byly přijaty tisíci těch, již jsou k nim nyní lhostejní (DBY, 351).

Pokaždé, když pronásledují tento lid a snaží se jej přemoci, nás povznášejí, oslabují své vlastní ruce a posilují ruce a paže tohoto lidu. A pokaždé, když se snažili snížit náš počet, zvýšili ho. A když se snaží zničit víru a ctnost tohoto lidu, Pán posiluje zemdlená kolena a utvrzuje kolísavé ohledně víry a moci v Bohu, ohledně světla a inteligence. Spravedlivost a moc s Bohem v tomto lidu roste ve stejném poměru, jak ďábel usiluje o to, aby ji zničil (DBY, 351).

Nechejte nás být, a my vyšleme starší do nejzazších končin země a shromáždíme Izrael, kdekoli jsou; a když nás pronásledujete, uděláme to rychleji, protože když jsme ponecháni na pokoji, jsme přirozeně pomalí, a máme sklon si trochu pospat, trochu zdřímnout a trochu si odpočinout. Necháte-li nás být, uděláme to trochu volněji; ale když nás pronásledujete, budeme vzhůru do noci, abychom kázali evangelium (DBY, 351).

• Co myslíte, proč president Young nazval tento život jako „zkušební den“? (Viz také Abraham 3:22–26.) Jak nás mohou zkoušky připravit na vstup do celestiálního království?

• Proč je nezbytné zakusit protikladné síly dobra a zla? (Viz také 2. Nefi 2:11–14.)

• Co myslíte, proč byl president Young tak vděčný za zkoušky, kterými prošel on i další první Svatí? Jak vám zkoušky pomohly stát se lepšími Svatými posledních dnů?

• Co to znamená vzít na sebe „jho Kristovo“? (Viz také Matouš 11:28–30.) Jak nám vzetí jha Kristova na sebe pomáhá být radostnými, když čelíme zkouškám? (Viz také Mosiáš 24:13–15.)

• Proč nás Pán někdy ukázňuje? (Viz také NaS 101:2–8.) Jaký význam má naše reakce na toto ukázňování? Jak může správné učení se této zásadě pomoci rodičům a dětem vytvořit lepší rodinu?

• President Young řekl, že Svatí jsou „neskonale požehnanějšími pronásledováními a nespravedlivostí, kterou … vytrpěli, … než kdyby [jim] bylo dovoleno obývat … vše, co … měli ve svém bývalém vlastnictví“. Proč je větší požehnání být potrestán za neposlušnost, než mít dovoleno pohodlně zůstat v hříšném stavu?

• President Young řekl, že neposlušní budou pronásledováni, ale také hovořil o poslušných lidech – například o Ježíši Kristu, o Josephu Smithovi a o misionářích – kteří byli pronásledováni. Proč podle presidenta Younga Bůh dovoluje zlovolným pronásledovat spravedlivé?

• President Young řekl, že pronásledování proti Církvi způsobí pouze to, že Pánovo dílo půjde vpřed „s větší rychlostí“. Co nám to říká o tom, jak máme reagovat na útoky proti pravdě? Co můžeme dělat, abychom své děti učili překonávat pronásledování?