Víra v Pána Ježíše Krista

Evangelium, které kážeme, je mocí Boží ke spasení; a první zásadou tohoto evangelia je… víra v Boha a víra v Ježíše Krista, jeho Syna, našeho Spasitele. Musíme věřit, že je tím, za koho ho pokládají svatá písma… Musíme věřit, že tentýž Ježíš byl ukřižován pro hříchy světa (DBY, 153).

Můžete říci, že Pán a jeho evangelium nestojí za pozornost, anebo se před nimi můžete sklonit (DBY, 153).

Aby člověk porozuměl prvním zásadám evangelia – aby jim porozuměl správně, musí mít moudrost, která přichází shůry; musí být osvícen Duchem Svatým; … musí se sám těšit požehnáním spasení, aby je mohl udílet druhým (DBY, 152).

Každá částečka pravdy, kterou každá osoba přijímá, je darem od Boha. Přijímáme tyto pravdy a jdeme dál od slávy ke slávě, … a přijímáme poznání všech věcí a stáváme se Bohy, dokonce Syny Božími. Ti jsou celestiálními jedinci. To jsou ti, které Pán vyvolil skrze jejich poslušnost. Nepohrdají pravdou, když ji slyší. To jsou ti, kteří nepohrdají evangeliem, ale uznávají Ježíše a Boha v jejich pravé podstatě, kteří uznávají anděly v jejich pravé podstatě. To jsou ti, kteří pracují pro spasení lidské rodiny (DBY, 152).

Když věříte zásadám evangelia a dosáhnete víry, která je darem Božím, Bůh vám přidá více víry, přidávaje víru k víře. Uděluje víru svým stvořením jako dar; ale jeho stvoření dědičně vlastní výsadu věřit, že evangelium je pravdivé nebo falešné (DBY, 154).

Hovoříme-li o víře v abstraktním smyslu, je to moc Boží, skrze niž světy jsou a byly stvořeny, a je to dar Boží pro ty, již věří jeho přikázáním a jsou jich poslušni. Na druhou stranu žádná žijící, inteligentní bytost, ať již slouží Bohu, či nikoli, nejedná bez víry. Stejně tak by mohla zkoušet žít bez dýchání, jako žít bez zásady víry. Aby získala moc Boží zvanou víra, musí ale věřit pravdě, být poslušna pravdy a pravdu používat (DBY, 153).

Máme povinnost důvěřovat našemu Bohu; a to je základ všeho, co sami můžeme dělat (DBY, 154).

Když čtete zjevení nebo když slyšíte vůli Páně ohledně sebe, ve svém vlastním zájmu to nikdy nepřijímejte s pochybovačným srdcem (DBY, 155).

Nebeský Otec nezjevuje vždy svým dětem tajná díla své prozřetelnosti, ani jim neukazuje konec od počátku; neboť ony se musejí učit důvěřovat v toho, kdo slíbil, že bude bojovat naše bitvy a že nás bude korunovat vítězstvím, budeme-li věrni tak, jako byl věrný Abraham (DBY, 156).

Mají-li lidé ve zvyku filosofovat o každém bodě a spoléhat se pouze na to, co nazýváme lidským rozumem, jsou neustále náchylní k omylu. Postavte ale člověka do situace, v níž je povinen nebo přinucen sám sobě, k tomu, aby měl víru ve jméno Ježíše Krista, a to ho přivede do bodu, kdy bude vědět sám pro sebe; a šťastni jsou ti, již procházejí zkouškami, a přesto si uchovávají bezúhonnost a víru ve své povolání (DBY, 154).

Abych vysvětlil, jak velkou důvěru máme mít v Boha, kdybych měl použít termín, který vyhovuje mně, řekl bych absolutní důvěru. Mám víru ve svého Boha a tato víra odpovídá skutkům, které konám. Nechovám žádnou důvěru ve víru bez skutků (DBY, 155).

Když budou lidé jenom plni dobrých skutků, zaručím, že v čase potřeby budou mít víru (DBY, 154).

Když v srdci pučí víra, budou ji následovat dobré skutky, a dobré skutky budou rozmnožovat onu čistou víru v nich (DBY, 156).

Věřím, že když jsme udělali vše, co můžeme, Pán je potom zavázán, a nezklame věrné; vykoná zbytek (DBY, 155).

Když bude osoba postavena do situace, v níž pravděpodobně nebude moci získat ani kousek něčeho pro udržení života, potom bude mít výsadu použít víru v Boha, aby ji nasytil, on může způsobit, aby havran v některém koutě, kde je hojnost, sebral kus sušeného masa a hodil jej hladovějícímu člověku. Když se nemohu sám nasytit z prostředků, které Bůh vložil do mé moci, tehdy má dost času, aby nějakým neobvyklým způsobem použil svou prozřetelnost a posloužil mým potřebám. Když si ale můžeme pomoci sami, máme povinnost tak učinit (DBY, 155).

Velkému množství dobrých lidí, kteří vlastní mnoho z Ducha Páně, jsou přirozeně dány pochybnosti, a oni mají tak málo sebedůvěry, že občas pochybují, zda jsou v pravdě Svatými, či nikoli. Často pochybují, když nemají. Pokud kráčejí v pokoře před Bohem, dodržují jeho přikázání a zachovávají jeho obřady, pociťují ochotu vzdát se všeho pro Krista a dělat vše, co podpoří jeho Království, nemusejí pochybovat, neboť Duch jim bude dosvědčovat, zda jsou Boží, či nikoli (DBY, 155).

Pokud budou Svatí posledních dnů žít tak, aby byli hodni svých výsad, a budou používat víru ve jméno Ježíše Krista a žít tak, aby se neustále, den za dnem, těšili plnosti Ducha Svatého, na tváři země není nic, o co by nemohli požádat, co by jim nebylo dáno. Pán očekává, že bude k tomuto lidu velmi laskavý a že bude na něj vylévat bohatství, čest, slávu a moc, dokonce, že budou moci vlastnit všechny věci podle slibů, které učinil skrze své apoštoly a proroky (DBY, 155).

• Proč nám naše víra v Pána Ježíše Krista dodává naději?

• V jaké konkrétní věci musíme podle slov presidenta Younga věřit, abychom měli víru v Ježíše Krista?

• Proč je víra v Ježíše Krista první zásadou evangelia? (Viz také Moroni 7:33–34; Články víry 1:4.) Jak podle presidenta Younga můžeme dosáhnout porozumění tomu, že víra v Krista je první zásadou evangelia?

• Kdo jsou „ti, kteří pracují pro spasení lidské rodiny“?

• Jak můžeme vyvinout víru v Krista? Co znamená přidávat „víru k víře“? (Viz také Alma 32:26–28.)

• Proč musíme věřit pravdě, být ji poslušnými a používat ji, abychom získali víru? (Viz také Alma 32:21.)

• Proč president Young řekl, že „máme povinnost důvěřovat našemu Bohu“? (Viz také Ether 12:6–7.) Jak projevujeme svou důvěru v Boha? (Viz také Ether 3:11–12.)

• Proč pochybnost a lidský rozum překážejí víře? Jak můžeme sami pro sebe poznat svůj stav před Bohem? Jak naše víra v Ježíše Krista ovlivňuje naše mínění o nás samotných?

• President Young řekl: „Šťastni jsou ti, již procházejí zkouškami, pokud si uchovávají bezúhonnost a víru ve své povolání.“ Jak si můžeme během obtížných období uchovávat svou víru a bezúhonnost? Jak vám vaše víra a bezúhonnost umožnila úspěšně čelit protivenství? (Viz také Helaman 12:3; Alma 32:6.)

• Jak president Young vysvětlil vztah mezi vírou a skutky?

• Co podle slov presidenta Younga musíme dělat, abychom měli pomoc Páně? Co očekává Pán od těch, kteří pociťují „ochotu vzdát se všeho pro Krista a dělat vše, co podpoří jeho Království“?

• Co president Young slíbil těm, již používají „víru ve jméno Ježíše Krista a [žijí] tak, aby se neustále těšili plnosti Ducha Svatého“? Jaké výsledky přinese to, když budou naše modlitby doprovázeny takovou vírou a inspirací? (Viz také NaS 46:30; Helaman 10:5.)