Přijetí usmíření Ježíše Krista

Svatí posledních dnů věří ve Spasitelovo usmíření, a já bych rád, aby starší Izraele, tak dalece, jak mohou, rozuměli všem bodům nauky týkající se vykoupení lidské rodiny, aby věděli, jak o nich hovořit a jak je vysvětlovat (DNSW, 18 Aug. 1874, 2).

Ježíš přišel, aby ustavil své duchovní království neboli aby zavedl kodex morálních zásad, které povznesou duchy lidí k božskosti a k Bohu, aby si tím mohli zajistit slavné vzkříšení a nárok na panování na zemi, až se království tohoto světa stanou královstvími našeho Boha a jeho Krista. Přišel také proto, aby se představil jako Spasitel světa, aby prolil svou krev na oltáři usmíření a aby všem věřícím otevřel cestu života (DNW, 13 Aug. 1862, 1).

Joseph [Smith] nám řekl, že Ježíš je Kristus – Prostředník mezi Bohem a člověkem – a Spasitel světa. Řekl nám, že na nebesích ani pod nebesy není žádné jiné jméno, ani tam být nemůže, jímž by lidstvo mohlo být spaseno v přítomnosti Otce, pouze jménem a službou Ježíše Krista a usmířením, které uskutečnil na Kalvárii, a skrze ně. Rovněž nám řekl, že Spasitel vyžaduje přísnou poslušnost všech přikázání, obřadů a zákonů týkajících se jeho království, a že když tak budeme činit, budeme učiněni podílníky všech požehnání přislíbených v jeho evangeliu (DNW, 22 Oct. 1862, 1).

V tom okamžiku, kdy by bylo odstraněno Spasitelovo usmíření, v tom okamžiku, jakoby mávnutím ruky, by byly zničeny naděje na spasení chované křesťanským světem, byl by odňat základ jejich víry a jim by nezůstalo nic, na čem by stáli. Když by se to stalo, všechna zjevení, která Bůh kdy dal židovskému národu, pohanům i nám, by ztratila cenu a jakoby mávnutím ruky by nám byla odňata veškerá naděje.

Svatí posledních dnů věří v evangelium Syna Božího prostě proto, že je pravdivé. Věří v křest na odpuštění hříchů, osobní i v zastoupení; věří, že Ježíš je Spasitel světa; věří, že všichni, kteří dosáhnou jakékoli slávy v nějakém království, tak učiní proto, že ji Ježíš vykoupil svým usmířením (DBY, 30).

Ježíš byl určen od počátku, aby zemřel pro naše vykoupení a vytrpěl trýznivou smrt na kříži (DBY, 27).

Ohledně Ježíše a usmíření vám mohu říci (je to tak psáno, a já tomu pevně věřím), že Kristus zemřel za všechny. Splatil celý dluh, ať již ten dar přijmete, či nikoli. Pokračujeme-li ale v hříchu, ve lži, kradení, vydávání falešného svědectví, musíme činit pokání a tohoto hříchu zanechat, aby měla Kristova krev plnou účinnost. Bez toho nebude mít žádný účinek; aby nám usmíření mohlo prospět, musí přijít pokání. Nechť všichni, kteří činí zlo, s tím přestanou; nežijte již déle v přestupku, bez ohledu na to v jakém; ale každý den svého života žijte podle zjevení, která byla dána, a tak, aby váš příklad mohl být hoden napodobení. Mějme na paměti, že nikdy nejsme mimo dosah našeho náboženství – nikdy, nikdy! (DBY, 156–157.)

Ježíš svým vlastním vykoupením vyvede každého syna a dceru Adama, s výjimkou synů zatracení, kteří budou uvrženi do pekla… Je pravda, že každá osoba, která hříchem nepromarní den milosti a nestane se andělem ďáblovým, bude vyvedena, aby zdědila nějaké království slávy (DBY, 382).

Ježíš je prvorozeným z mrtvých, jak porozumíte. Ani Enoch, Eliáš, Mojžíš nebo kterýkoli další člověk, který kdy žil na zemi, bez ohledu na to, jak přísně žil, nikdy nezískal vzkříšení, dokud nebylo tělo Ježíše Krista vyvoláno z hrobu andělem. Byl prvorozeným z mrtvých. Je Pánem vzkříšení – prvním tělem, které zde žilo poté, co přijalo slávu vzkříšení (DBY, 374).

Toto pro něho nebyl žádný zázrak. Měl ve své moci otázky života a smrti; měl moc položit svůj život a moc opět ho vzít na sebe. To je to, co říká, a my tomu musíme věřit, pokud věříme příběhu Spasitele a slovům apoštolů zapsaným v Novém zákoně. Ježíš měl tuto moc v sobě a ze sebe; Otec mu ji odkázal; bylo to jeho dědictví, a on měl moc položit svůj život a moc opět ho vzít na sebe (DBY, 340–341).

Temnotě a hříchu bylo dovoleno přijít na tuto zem. Člověk požil zakázaného ovoce v souladu s plánem navrženým od věčnosti, aby lidstvo mohlo být uvedeno do kontaktu se zásadami a mocemi temnoty, aby mohli poznat hořké a sladké, dobro a zlo, a aby byli schopni rozlišovat mezi světlem a temnotou, aby jim to umožnilo neustále přijímat světlo (DBY, 61).

Toto evangelium spasí celou lidskou rodinu; Ježíšova krev usmíří naše hříchy, přijmeme-li podmínky, které stanovil; musíme je však přijmout, jinak nám to nijak neprospěje (DBY, 7–8).

Na Svatých se vskutku vyžaduje, aby si podmanili každý špatný vliv, který, jako jednotlivci, v sobě mají, dokud nebude vyhlazena každá zlá touha a každý pocit v jejich srdci nebude podroben vůli Kristově (DBY, 91).

To vyžaduje, aby s námi vždy bylo celé Kristovo usmíření, milosrdenství Otce, soucit andělů a milost Pána Ježíše Krista a potom abychom dělali skutečně to nejlepší, co jen můžeme, abychom se toho hříchu v sobě zbavili, abychom tak mohli uniknout z tohoto světa do celestiálního království (DBY, 60).

• Proč přišel Ježíš na zem a založil své „duchovní království“? Z jakých dalších důvodů přišel na zem? Jak Ježíš „všem věřícím otevřel cestu života“? Jak můžeme učit svou rodinu, aby povznesla svého ducha „k božskosti a k Bohu“?

• Jak můžeme být spaseni „v přítomnosti Otce“ a být „učiněni podílníky všech požehnání přislíbených v jeho evangeliu“?

• Co by se podle presidenta Younga stalo s křesťanským světem, kdyby bylo odstraněno usmíření Ježíše Krista? (Viz také 2. Nefi 9:6–9.)

• Projděte si následující verše z písem, abyste se poučili o dalších hlediscích usmíření. Mosiáš 13:28, 32–35; Alma 7:11–12; 34:9–12; Moroni 8:8–12; NaS 88:6.

• Ježíš byl v předsmrtelné existenci určen, „aby zemřel pro naše vykoupení“. Vykupuje nás z fyzického a duchovního odloučení od Boha. To se nazývá usmířením. President Young prohlásil, že Kristovo usmíření splatilo „celý dluh, ať již ten dar přijmete, či nikoli“. (Viz také Helaman 14:15–18.) Jak přijímáme plné dobrodiní z usmíření?

• President Young učil, že všichni, kteří dosáhnou jakékoli slávy v nějakém království, tak učiní díky tomu, že ji Ježíš vykoupil svým usmířením. Jak zaplatil za Adamův dluh? Jak zaplatil za náš dluh? (Viz také 2. Nefi 2:8–10.)

• Jak byl Ježíš schopen být „Pánem vzkříšení“?

• Proč bylo „temnotě a hříchu … dovoleno přijít na tuto zem“? Jaké jsou důsledky Adamova pádu? (Viz také 2. Nefi 2:22–25.)

• Usmíření poskytuje vykoupení z našich hříchů za podmínek, které „stanovil“ náš Vykupitel. Jaké jsou tyto podmínky? (Viz také 2. Nefi 2:26; NaS 18:44.)

• Jakou božskou pomoc můžeme čerpat, abychom unikli „z tohoto světa do celestiálního království“? Co se od nás vyžaduje?