Moudrost Viz také Porozumění; Poznání, znalost; Pravda Schopnost neboli dar od Boha správně usuzovati. Osoba získává moudrost skrze zkušenosti a studium a následováním Božích rad. Člověk nemá pravou moudrost bez Boží pomoci (2. Nefi 9:28; 27:26). Bůh dal Šalomounovi moudrost, 1. Král. 4:29–30. Moudrost je základem; moudrosti tudíž nabývej, Přísl. 4:7. Ten, kdo nabývá moudrosti, miluje svou vlastní duši, Přísl. 19:8. Ježíš rostl v moudrosti, Lukáš 2:40, 52. Jestliže se komukoli z vás nedostává moudrosti, nechť prosí Boha, Jakub 1:5 (NaS 42:68; JS–Ž 1:11). Říkám vám tyto věci, abyste se mohli naučiti moudrosti, Mos. 2:17. Uč se moudrosti v mládí svém, Alma 37:35. Svatí naleznou moudrost a veliké poklady poznání, NaS 89:19. Nechť ten, kdo je neznalý, se učí moudrosti tím, že se pokoří a volá k Pánu, NaS 136:32.