Hlas Viz také Zjevení V písmech se někdy používá jako slyšitelné poselství pronesené Pánem nebo jeho posly. Hlas Ducha může také býti neslyšitelný a směřovaný k srdci nebo mysli. Adam a Eva slyšeli hlas Pána Boha, Gen. 3:8 (Mojž. 4:14). Pán promlouval k Eliášovi tichým, jemným hlasem, 1. Král. 19:11–13. Spravedliví následují hlas Dobrého Pastýře, Jan 10:1–16. Každý, kdož jest z pravdy, slyší hlas můj, Jan 18:37. Uposlechl jsem hlasu Ducha, 1. Nefi 4:6–18. Přišel ke mně hlas řka: Enosi, tvoje hříchy jsou odpuštěny, Enos 1:5. Byl to tichý hlas dokonalé mírnosti a pronikal až do nitra duše, Hel. 5:29–33 (3. Nefi 11:3–7). Ať pravena mým vlastním hlasem nebo hlasem služebníků mých, to je totéž, NaS 1:38. Cokoli budou mluviti, když jsou pohnuti Duchem Svatým, bude hlas Páně, NaS 68:2–4. Každá duše, jež bude poslouchati hlas můj, uvidí tvář mou a bude věděti, že já jsem, NaS 93:1.