Desátek: Zkouška víry s věčnými požehnáními

Desátek je zkouškou víry s věčnými požehnáními.¹ Abraham ve Starém zákoně prokázal svou víru tím, že zaplatil desátky velikému vysokému knězi Melchisedechovi.² Abrahamův vnuk Jákob slíbil Pánovi: „… a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.“³

Desátek byl ustanoven v těchto posledních dnech jako základní zákon pro členy Pánovy znovuzřízené Církve. Je to jeden ze základních způsobů, kterým svědčíme o své víře v Něho a o své poslušnosti Jeho zákonů a přikázání. Desátek je jedním z přikázání, která nás opravňují, prostřednictvím naší víry, vstoupit do chrámu – domu Páně.

Necelé tři měsíce po mučednické smrti proroka Josepha Smitha, v době, kdy Svatí stavěli chrám Nauvoo, napsal Brigham Young jménem Kvora dvanácti apoštolů: „Dbejte ustavičně a pravidelně na přísné dodržování zákona desátku, potom vystupte do domu Páně a nechte se učit jeho cestám a kráčejte po jeho stezkách…“⁴

Přísné dodržování zákona desátku nás opravňuje nejenom k tomu, abychom přijali vyšší spásné obřady chrámu, ale umožňuje nám to přijímat je v zastoupení svých předků. Když byl dotázán president John Taylor, tehdy člen Kvora Dvanácti, zda mohou být členové Církve křtěni za mrtvé, když nezaplatili desátek, odpověděl: „Člověk, který neplatí desátek, není hoden toho, aby byl křtěn za své mrtvé… Nemá-li člověk dost víry k tomu, aby dbal na tyto malé věci, nemá dost víry k tomu, aby spasil sebe a své přátele.“⁵

Desátek rozvíjí a zkouší naši víru. Obětováním Pánovi toho, o čem si můžeme myslet, že potřebujeme nebo chceme pro sebe, se učíme spoléhat se na Něj. Naše víra v Něho umožňuje zachovávat chrámové smlouvy a přijímat věčná chrámová požehnání. Pionýrka Sarah Richová, manželka Charlese C. Riche, si do svého deníku po opuštění Nauvoo zapsala: „Mnohá požehnání, která jsme přijali v domě Páně, přinášejí uprostřed všech našich bolestí radost a útěchu a umožňují nám mít víru v Boha a vědět, že On nás povede a bude nás podpírat na neznámé cestě, která leží před námi.“⁶

Poslušné placení desátku posiluje naši víru, stejně jako víru pionýrů, a ta víra nás podpírá v našich zkouškách, souženích a bolestech na naší cestě životem.

Desátek nás také učí ovládat naše přání a vášně zaměřené na věci tohoto světa. Placení desátku nás podněcuje k tomu, abychom byli čestní ve svém jednání s bližními. Učíme se důvěřovat, že to, co nám bylo dáno skrze požehnání Páně a naši píli, je dostatečné pro naše potřeby.

Desátek má zvláštní účel jako přípravný zákon. Pán na počátku této dispensace přikázal některým členům Církve, aby žili podle vyššího zákona zasvěcení – zákona přijímaného prostřednictvím smlouvy. Když tato smlouva nebyla zachovávána, na Svaté přišla veliká soužení.⁷ Zákon zasvěcení byl poté odňat. Pán místo něho zjevil pro celou Církev zákon desátku.⁸ 8. července 1838 oznámil:

„A toto má býti počátek desátku mého lidu.

… ti, kteří byli desátku podrobeni, desátý díl svého ročního příjmu zaplatí, a toto budiž trvalým zákonem provždy.“⁹

Zákon desátku nás připravuje na život podle vyššího zákona zasvěcení – zasvětit a dát veškerý náš čas, nadání a prostředky dílu Páně. Až do dne, kdy bude na nás požadováno žít podle tohoto vyššího zákona, je nám přikázáno, abychom žili podle zákona desátku, což jest ochotně¹⁰ dávat jednu desetinu svého ročního příjmu.

Těm, kteří věrně a čestně žijí podle zákona desátku, Pán slibuje hojnost požehnání. Některá z těchto požehnání jsou časná, právě tak jako desátky jsou časné. Ale přikázání platit desátek, podobně jako vnější tělesné obřady křtu a svátosti, vyžaduje časnou oběť, což nakonec přináší veliká požehnání duchovní.

Znám jeden manželský pár, jenž žil tisíce mil od nejbližšího chrámu. I když vydělávali málo, věrně platili desátek a spořili vše, co mohli, na cestu do domu Páně. Po roce se nečekaně objevil manželův bratr – nečlen Církve – a nabídl jim dvě letenky. Toto časné požehnání umožnilo duchovní požehnání ve formě jejich chrámového obdarování a zpečetění. Další duchovní požehnání přišlo později, když se bratr, kterého se dotkla pokorná věrnost manželů, připojil k Církvi.

Časná a duchovní požehnání desátku jsou zvláště uzpůsobena pro nás a naši rodinu, podle Pánovy vůle. Ale musíme, abychom je obdrželi, být poslušni zákona, jímž jsou podmíněna.¹¹ V případě desátku Pán pravil: „Sneste všecky desátky do obilnice, aby byla potrava v domě mém, a zkuste mne nyní v tom, praví Hospodin zástupů, nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.“¹²

Odmítl by záměrně kdokoli z nás vylití požehnání od Pána? Žel, to je to, co činíme, když nedbáme na placení desátku. Říkáme „ne“ právě těm požehnáním, o která usilujeme a o která se modlíme. Jste-li tím, kdo pochybuje o požehnáních desátku, povzbuzuji vás, abyste přijali Pánovu výzvu „[zkusit Ho] nyní v tom”. Plaťte svůj desátek. Odemkněte průduchy nebeské. Budete hojně požehnáni pro svou poslušnost a věrnost vůči Pánovým zákonům a přikázáním.

Buďte ujištěni, že tato požehnání jsou vylévána na bohaté, stejně jako na chudé. Jak říká jedna náboženská píseň, „oběť [je to, co] přináší požehnání nebe“, není to souhrn našich příspěvků.¹³ Členové, kteří ochotně dávají celých 10 procent svého ročního příjmu, dostávají všechna zaslíbená požehnání desátku, ať je tou částkou šart vdovy nebo majlant.

Před lety jsem navštívil sborový dům jiné církve. Na krásných barevných skleněných okenních tabulkách dovezených z Evropy bylo vyleptáno jméno jejich dárce; do úchvatné kazatelny zhotovené z libanonských cedrů byly vyryty iniciály bohatého mecenáše; nejžádanější lavice byly pojmenovány podle prominentních rodin, které věnovaly nejvíce do fondu na výstavbu kaple.

Na druhé straně všichni, kteří v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů platí plný desátek, jsou stejnou měrou uznáváni a požehnáni Pánem bez zvláštních veřejných poct a odměn. On nečiní rozdíly mezi lidmi.¹⁴ Jeho zákon příjmů je vpravdě nestranný.

V dnešní době je pozoruhodný způsob, jakým je desátek rozdělován. Když mezi některými nezodpovědnými statutárními výkonnými orgány vidíme příklady chtivosti a chamtivosti, jsme vděční, že Pán se postaral o to, aby desátek byl spravován pod Jeho vedením.

Podle zjevení jsou biskupové vysvěceni, aby „[spravovali] zásobárnu Páně, aby [přijímali] peníze Církve“.¹⁵ Očekává se, že jak biskupové, tak referenti jsou plátci plného desátku, kteří se naučili žít prozíravě v rámci svých prostředků. Tito místní vedoucí během několika hodin poté, co přijmou od členů prostředky určené na desátky, posílají tyto prostředky přímo do vedení Církve.

Poté, co bylo zjeveno Pánem, určuje použití desátku rada tvořená Prvním předsednictvem, Kvorem dvanácti apoštolů a Předsedajícím biskupstvem. Pán výslovně uvádí, že práce rady bude řízena jeho vlastním hlasem pro ně.¹⁶ Tato rada se nazývá Rada pro disponování desátky.

Je pozoruhodné, když můžete být svědkem toho, jak tato rada dbá na Pánův hlas. Každý člen si je vědom všech rozhodnutí rady a podílí se na nich. Není učiněno žádné rozhodnutí, dokud rada není jednomyslná. Veškeré prostředky určené na desátky jsou použity pro církevní účely, včetně sociální péče – pro péči o chudé a potřebné – pro chrámy, stavby a udržování sborových domů, vzdělávání, učební materiály – krátce pro dílo Páně.

Když se presidenta Georga Alberta Smitha zeptal jeho přítel na to, co si myslí o osobním plánu jeho přítele vzít to, co by byl jeho desátek a věnovat tuto desetinu na dobročinné účely podle jeho vlastního výběru, president Smith poskytl tuto radu:

„Myslím si, že nakládáte velmi štědře s majetkem někoho jiného…

… Řekl jste mi, co jste učinil s Pánovými penězi, ale neřekl jste mi nic o tom, že byste dal někomu jedinou minci ze svého. On je tím nejlepším společníkem na světě. On vám dává všechno, co máte, dokonce i vzduch, který dýcháte. On řekl, že máte vzít jednu desetinu toho, co k vám přichází, a dát to Církvi tak, jak to nařídil Pán. Vy jste to neučinil; vzal jste peníze svého nejlepšího společníka a rozdal jste je.“¹⁷

Desátek členů Církve patří Pánovi. On rozhoduje, skrze radu svých služebníků, jak má být použit.

Členům Církve a dalším lidem po celém světě vydávám svědectví o Radě pro disponování desátky. Jsem členem této rady po 17 let, dříve jako předsedající biskup a nyní jako člen Kvora dvanácti apoštolů. Fond desátků této Církve je bez výjimky používán pro Jeho účely.

Pán si přeje, aby všechny Jeho děti měly požehnání desátku. My rodiče příliš často neučíme a nepovzbuzujeme své děti, aby žily podle tohoto zákona, protože jejich příspěvek obnáší pouze několik centů. Ale bez svědectví o desátku jsou zranitelné. Když dospívají, začne je přitahovat oblečení, zábava a nákladné věci a riskují ztrátu zvláštní ochrany, kterou poskytuje desátek.

Jak jdou roky dál, je možné, aby mladý muž mohl být vysvěcen starším, aby sloužil na misii a přesvědčivě učil druhé nějakému zákonu, podle kterého sám nežil? Když se vrátí domů a čelí problémům ve škole, v začínající rodině a v zaměstnání, bude pro něj jednodušší žít podle zákona desátku? A podobně, bude mladá žena způsobilá sloužit Pánu a učinit celestiální manželské smlouvy, aniž by sama získala svědectví o desátku? Bude připravena učit své děti zákonu, který nepoznala prostřednictvím své vlastní zkušenosti? Jaká věrnost je vyžadována od otců a matek, aby se mohli v jednotě dovolávat ochranných požehnání desátku pro svou rodinu a požehnání, jež jsou právoplatně jejich! President Lorenzo Snow řekl: „Učte děti platit desátek, aby mohl být neustále dodržován. Dodržujeme-li tento zákon, nezáleží na tom, co mohou naši nepřátelé učinit, Pán nás ochrání.“¹⁸

Za několik týdnů bude mít každý z nás posvátnou příležitost opět zasednout se svým biskupem a vyrovnat svůj desátek s Pánem. Váš biskup bude jemný a laskavý. Bude mít porozumění pro těžkosti, jimž čelíte. Nemůžete-li doplatit to, co jste zameškal zaplatit v minulosti, vykročte vpřed. Začněte dnes. Řekněte svému biskupovi o svém závazku platit plný desátek v budoucnosti a vypracujte plán, abyste se mohli vrátit do chrámu tak brzy, jak jen to bude možné. Jakmile jste po určitou dobu projevovali svou víru v placení desátku a zachovávali jste další nutná přikázání, budete schopni těšit se z věčných požehnání chrámu. Prosím vás, nenechte si ujít tuto příležitost. Neodkládejte to.

Otcové a matky, když se připravujete na konečné vyrovnání desátku, povzbuzuji vás, abyste shromáždili kolem sebe své maličké a pomohli jim spočítat jejich mince. Pomozte svým mladým mužům a mladým ženám projít jejich záznamy a učinit inventuru jejich ročního příjmu. Je to úžasná příležitost zasít sémě víry do srdce svých dětí. Postavíte je na začátek cesty, která vede do chrámu. Generace vašich předků před vámi a vaše potomstvo po vás povstane a budou vás nazývat požehnanými, neboť jste připravili své děti na vykonávání spásných obřadů v jejich zastoupení. Není to žádná náhoda, moji bratři a sestry, že pod vedením dnešního Božího žijícího proroka na zemi, presidenta Gordona B. Hinckleyho, se po zemi šíří chrámy. Zachovávání přikázání, což zahrnuje placení desátků, nás uschopní ke vstupu do těchto chrámů, ke zpečetění se svou rodinou a k přijetí věčných požehnání.

Prosím, neodkládejme to a dbejme na Pánovo přikázání žít podle zákona desátku. Znám dva misionáře, kteří navštívili velmi chudou rodinu. Domov rodiny byl zhotoven z lepenky a kůlů, měl hliněnou podlahu a neměli elektřinu ani postele. Otec, dělník na farmě, utratil každý večer svou celodenní mzdu za potraviny k večeři. Když odcházeli z tohoto ubohého domova, starší společník si pomyslel: „Zákon desátku bude určitě pro tuto rodinu kamenem úrazu. Asi bychom ho měli na čas odložit.“ Chvíli na to mladší společník, který ve své zemi vyrostl v podobných poměrech, pronesl své vlastní myšlenky nahlas: „Vím, že se zásada desátku neučí ve čtyřech dalších diskusích, mohli bychom ji ale učit, až je navštívíme příště? Je třeba, aby věděli o desátku nyní, protože tak moc potřebují Jeho pomoc a jeho požehnání.“

Tento misionář pochopil, že „jest zákon, který byl před položením základů tohoto světa neodvolatelně stanoven na nebesích, na jehož poslušnosti závisí všechna požehnání. A získáme-li od Boha jakákoliv požehnání, pak jest to závislé na poslušnosti k onomu zákonu, na němž je podmíněno.“¹⁹ Pán chce požehnat tuto rodinu a dychtivě očekává jejich poslušnost, aby požehnat mohl.

Moji milovaní bratři a sestry, věčná požehnání desátku jsou skutečná. Poznal jsem to ve svém životě i v životě své rodiny. Zkouška naší víry má ukázat, zda budeme žít podle zákona desátku prostřednictvím poslušnosti a oběti. Neboť podle slov proroka Josepha Smitha: „Náboženství, které nevyžaduje oběť všech věcí, nikdy nemá moc dostatečnou k tomu, aby vytvořilo víru nutnou pro život a spasení.“²⁰

Svědčím, že Pán Ježíš Kristus obětoval svůj život, aby přinesl toto spasení každému z nás. Jako Jeho zvláštní svědek svědčím, že On žije. A v Jeho zastoupení vyjadřuji vděčnost vám, dětem, vdovám, mladým, rodinám – věrným – za vaše posvátné desátky. „Tyto skutky budou památníkem tvým; neboj se, ty jsi je učinil pro mne.“²¹ Ve svatém jménu Ježíše Krista, amen.