Malé a prosté věci

Obrázek

Každý, kdo bude žít podle evangelia Ježíše Krista a vytrvá až do konce, získá věčný život – to je Pánův slib.¹ Ve svých základech je evangelium jednoduché a snadno srozumitelné, a přizpůsobené pro schopnosti i těch nejslabších.² Alma, prorok Knihy Mormonovy, výstižně prohlásil: „Nyní, ty se můžeš domnívati, že to je pošetilost ve mně; ale … malými a prostými věcmi se uskutečňují věci veliké; a … velice malými prostředky Pán zahanbuje moudré a uskutečňuje spasení mnoha duší.“³

Zcela nedávno jsem měl výsadu pozorovat tento proces v životě Stana, jednoho bratra, který byl asi 45 let méně aktivní. Žil dobrým životem a podporoval svou manželku i syna v tom, co dělali jako věrní členové Církve. Přesto se z osobních důvodů rozhodl zůstat mimo společenství Církve. Ale i tak každý měsíc vítal domácí učitele.

V únoru 2006 Stan obdržel nové domácí učitele. Jejich první návštěva byla dosti příjemná, i když Stan neprojevil žádný skutečný zájem o evangelium nebo o cokoli jen vzdáleně spojeného s duchovními věcmi. Další návštěva v podstatě nezměnila jejich původní postřehy, i když Stan byl trochu vřelejší a přátelštější. Avšak při jejich třetí návštěvě byla ve Stanově vzezření a chování viditelná změna. K jejich největšímu překvapení, a dokonce ještě předtím, než mohli přednést své poselství, je Stan přerušoval množstvím hloubavých otázek. V následné diskusi také podrobně vylíčil své zážitky z minulého měsíce, kdy spolu se svou manželkou začali číst jednu kapitolu z Knihy Mormonovy denně.

Starší Bruce R. McConkie výstižně popsal tento druh znovuprobuzení, které Stan prožil: „Zde je člověk, který získává výtisk této požehnané knihy, začíná ji číst a pokračuje… dokud ji celou nepřečte a jeho vyhladovělá duše není nasycena chlebem života. Nemůže ji odložit ani ignorovat její učení. Je to, jako kdyby do vyprahlé pouště jeho duše proudily vody života a zaháněly pocit hladu a prázdnoty, který ho dosud odděloval od Boha.“⁴

Domácím učitelům byla připomenuta pozoruhodná moc Knihy Mormonovy a to, že vliv Ducha Páně je zcela zřetelný, když se obrátíme k jejím posvátným stránkám. Také plněji porozuměli prohlášení proroka Josepha Smitha „že Kniha Mormonova [je] nejsprávnější ze všech knih na zemi… a člověk se dodržováním jejích předpisů přiblíží Bohu více nežli prostřednictvím kterékoli jiné knihy“.⁵

Stanova žízeň po učení se a opětovné objevení znovuzřízeného evangelia brzy způsobily, že četl více než jednu kapitolu denně, a to vše doprovázelo hluboké bádání v duši a vroucí modlitba. Těm z nás, kteří si občas činí starosti, zda Pán skutečně slyší jejich modlitby, Spasitel připomíná:

„Kterého pak z vás otce prosil by syn za chléb, zdali kamene podá jemu? Aneb za rybu, zdali místo ryby dá jemu hada? …

Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš nebeský dá dobré dary, skrze Svatého Ducha, těm, kteříž ho prosí?“⁶

Náš milovaný prorok, president Gordon B. Hinckley, nám rovněž poradil: „Nemůžete to udělat sami…. potřebujete Pánovu pomoc… a je úžasné, že máte příležitost modlit se s nadějí, že vaše modlitby budou vyslyšeny a zodpovězeny… On je připraven pomoci.“⁷

V srpnu 2006 se Stan spolu se svou vždy věrnou manželkou odvážil na shromáždění svátosti svého sboru – poprvé za 45 let. Tam s pokorným srdcem naplněným modlitbou naslouchal prostým modlitbám svátosti, které pronášeli mladí kněží. Protože se necítil hoden a protože v tomto nesmírně posvátném obřadu pociťoval cosi hlubokého a významného, po řadu týdnů hluboce a bolestně přemítal, aniž by přijal chléb a vodu.

President Joseph Fielding Smith v dojemném svědectví před mnoha lety řekl: „Podle mého mínění je shromáždění svátosti nejposvátnějším a nejsvatějším ze všech církevních shromáždění. Když přemýšlím o shromáždění Spasitele a jeho apoštolů v onen památný večer, kdy zavedl svátost… moje srdce je naplněno úžasem a dojímá mě to. Považuji toto shromáždění za jedno z nejposvátnějších a nejúžasnějších od počátku času.“⁸

Stan pokračoval ve studiu, modlitbě, návštěvě shromáždění a přijímal patřičné rady a povzbuzení od svých domácích učitelů. Potom nadešel ten den, kdy s radostí pocítil, že je připraven, aby natáhl ruku a přijal drahocennou svátost. Když se způsobile, soustředěně a uctivě účastníme svaté svátosti, jsme díky Kristovu usmíření a moci Ducha Svatého uschopněni stát se podílníky „božské přirozenosti“.⁹

Když se Stan vrátil k aktivitě v Církvi, obdržel povolání a o několik měsíců později byl vysvěcen starším. V červenci 2007 Stan se svou manželkou poklekl u oltáře v domě Páně a pravomocí a věčným zákonem Božím byli oddáni na čas a na celou věčnost.¹⁰

Bratři a sestry, kéž znovu objevíme božskou moc každodenní modlitby a přesvědčující vliv Knihy Mormonovy a svatých písem. Když v neděli přijímáme svátost, kéž tak činíme v duchu pravé oddanosti Tomu, kdo je dárcem všech věcí.¹¹

Díky našemu nejlepšímu a velmi omezenému úsilí a pro Pánovu nekonečnou dobrotu „se uskutečňují věci veliké“, „malými a prostými věcmi“.

Nakonec bych chtěl dodat, že jsem přesvědčen o pravdivosti těchto posvátných věcí a že mám o nich osobní svědectví, ve jménu Ježíše Krista, amen.