2016
Božská podstata Pánovy Církve
October 2016


Než se sejdeme zas

Božská podstata Pánovy Církve

Z proslovu „He Slumbers Not, nor Sleeps“, Ensign, May 1983, 5–8. Pravopis a psaní velkých písmen upraveno.

Bůh tká svou tapisérii podle vlastního velkolepého návrhu.

Obrázek
tapestry of prophets

Foto Mary Ouzounianová, laskavě poskytlo Muzeum církevní historie

Božská podstata organizace tohoto díla a povolávání do vedoucích povolání je zcela zřejmá. Každý bratr povolaný jako generální autorita je osobitý jedinec. Každý z nich s sebou ke svým zodpovědnostem přináší širokou škálu zkušeností a prožitků. Když se ve vedoucích radách Církve diskutuje o nějakých záležitostech, má každý svobodu vyjádřit svůj názor. Když člověk sleduje, jak tento zajímavý proces probíhá, je fascinující být svědkem toho, jak na tyto muže působí moc Svatého Ducha. Počáteční rozdílnost postojů, ne příliš vyhraněná, nicméně postřehnutelná, se zmírňuje a rozplývá ve vyjádření jednoty. „Můj dům je domem pořádku,“ řekl Pán. (Viz NaS 132:8.) Vždy když jsem svědkem toho, jak tento proces probíhá, se má víra obnovuje a občerstvuje. …

Někteří vyjadřují obavu, že presidentem Církve bude pravděpodobně pokaždé spíše starší muž, na což odpovídám: „Jaké to požehnání!“ Práce v této dispensaci poprvé započala prostřednictvím Proroka Josepha Smitha. V oněch dnech byl mladý a plný energie a jeho mysl nebyla zakotvena v tradicích jeho doby. Měl mladistvou mysl, kterou mohl Pán, když započal své dílo, utvářet jako čerstvou a tvárnou hrnčířskou hlínu.

Josephův nástupce byl poměrně mladý, když čelil oné nesmírné zodpovědnosti převést všechny členy přes pustinu, aby osídlili novou zemi.

Ale základy naší nauky jsou nyní na svém místě a my, jakožto členové, jsme pevně zorganizováni, přinejmenším dokud nám Pán nenařídí podniknout další přesun. Nepotřebujeme inovaci. Potřebujeme oddanost v dodržování božsky daných zásad. Potřebujeme věrnost našemu vedoucímu, kterého ustanovil Bůh. Je to náš prorok, vidoucí a zjevovatel. Nikdy se neocitneme bez proroka, pokud budeme žít tak, abychom byli hodni proroka mít. Není třeba, aby to byl mladík. President má a nadále bude mít k dispozici mladší muže, kteří budou cestovat po světě v díle služby. Je předsedajícím vysokým knězem, u něj jsou uloženy všechny klíče svatého kněžství a je hlasem zjevení od Boha Jeho lidu.

Existuje staré přísloví, které říká: „Mládí pro činy. Stáří pro moudrost.“

Podle mne spočívá něco nesmírně uklidňujícího ve znalosti toho, že po dobu dohledné budoucnosti budeme mít presidenta, který byl ukázňován a vyškolen, zkoušen a prověřován, jehož věrnost tomuto dílu a jehož bezúhonnost v této věci byly vytvrzeny ve výhni služby, jehož víra je vyspělá a jenž si v průběhu mnoha let vypěstoval schopnost být nablízku Bohu. …

Budeme-li se držet zjevených zásad, nemusíme se budoucnosti obávat.