Jak učinit Krista středobodem svého života

Obrázek

holding the Book of Mormon

Ježíš dosáhl dokonalé jednoty s Otcem tím, že se podvolil v těle i duchu vůli Otcově. Když Ježíš mluvil o Otci, řekl: „Což jest jemu libého, to já činím vždycky.“ (Jan 8:29.) Ježíš se podrobil dokonce až k smrti, protože to byla vůle Otcova, takže „vůle Synova [byla] pohlcena ve vůli Otcově“. (Mosiáš 15:7.) Ježíš byl soustředěný na Otce, a to je jeden z hlavních důvodů toho, proč se Jeho služba vyznačovala takovou srozumitelností a mocí. Nebylo v Něm žádné rozptylující váhavosti či kolísavosti.

Vy i já můžeme stejným způsobem umístit Krista do středu svého života a být zajedno s Ním, tak jako je On zajedno s Otcem. (Viz Jan 17:20–23.) Můžeme začít tím, že ze svého života odložíme vše stranou a poté to dáme zpátky ve správném pořadí, přičemž Spasitele umístíme doprostřed. Nejprve máme dát na správné místo to, co nám umožňuje vždy na Něj pamatovat – častou modlitbu, studium písem a přemítání o nich, pečlivé studium učení apoštolů, týdenní přípravu na způsobilé přijímání svátosti, nedělní uctívání Boha a zaznamenávání si a připomínání si toho, čemu nás Duch a naše zkušenosti učí o učednictví. Mohou vám přijít na mysl i další věci, které jsou pro váš život v této chvíli zvláště vhodné. Jakmile jsme příslušný čas a prostředky věnované těmto záležitostem, tomu, abychom zaměřili svůj život na Krista, dali na správné místo, můžeme začít doplňovat další zodpovědnosti a hodnoty podle toho, jak nám to čas a prostředky dovolují – například vzdělání, rodinné zodpovědnosti a osobní záliby. Díky tomu to, co je podstatné, nebude z našeho života vytlačeno tím, co je pouze dobré, a to méně hodnotné zaujme nižší prioritu nebo se z našeho života zcela vytratí.

I když to nemusí být jednoduché, můžeme se neustále tlačit kupředu s vírou v Pána. Mohu dosvědčit, že časem se touha a schopnost vždy pamatovat na Spasitele a následovat Ho prohloubí. Máme se trpělivě snažit, abychom tohoto cíle dosáhli, a vždy se modlit o schopnost rozlišovat a o božskou pomoc, kterou potřebujeme. (Viz 2. Nefi 32:9.)