Zpívání a vyprávění příběhů

Když jsme byli s manželkou Sandrou povoláni sloužit v Jihoafrické misii Durban, začali jsme hledat nějaký projekt služby pro veřejnost. Byl jsem více než 20 let členem pěveckého sboru Mormon Tabernacle Choir a moje manželka, asistentka v knihovně, pořádala v základní škole předčítání příběhů. Když se náš misijní president rozhodl otevřít jedno nedaleké městečko pro misionářskou práci, věděli jsme, že máme příležitost něco udělat.

Městečko jsme navštívili a zjistili jsme, že ve školách nejsou žádné knihovny. Ve městě byla jen jedna malá veřejná knihovna. Mladí misionáři nás představili ředitelce knihovny. Vysvětlili jsme jí, že bychom rádi každý týden pořádali pro děti předčítání příběhů. Nejprve byla skeptická, ale po chvilce přemýšlení souhlasila s tím, že informace o naší akci zveřejní a že to můžeme zkusit.

První den přišlo pět dětí. Postupně však přicházely další. Po několika měsících jsme požádali o pomoc jednu mladou ženu, nedávno obrácenou, která skvěle ovládala angličtinu i zulštinu. Počet dětí na setkáních s předčítáním příběhů se rozrůstal a ředitelka i rodiče z toho byli nadšení.

Zuluové moc rádi zpívají, a tak jsme k našemu předčítání přidali jednoduché písně a říkanky. Na konci naší misie jsme pořádali dvě nebo tři setkání s písněmi a s předčítáním příběhů týdně, abychom vyhověli více než 100 dětem, které se těchto setkání účastnily. Považovali jsme za velké požehnání, když jsme tyto děti potkávaly i jinde a ony nám začaly zpívat naše písně nebo odříkávat říkanky.

Díky naší službě v této oblasti přišlo i další požehnání. Když se počet místních členů Církve rozrostl a my jsme potřebovali místo, kde bychom mohli začít konat nedělní shromáždění, ředitelka knihovny trvala na tom, že můžeme používat knihovnu zdarma.

Jsme moc vděčni za to, že nám Pán pomohl najít způsob, jak používat své talenty, sloužit veřejnosti a pomoci otevřít další oblast pro misionářskou práci.