Učme se od Proroka Josepha

Jedním z našich oblíbených rodinných domácích večerů bylo názorné předvedení příběhu o Josephu Smithovi a o Prvním vidění. Nejprve jsem příběh vyprávěla a pak vnoučata hrála role kazatelů a Josepha Smitha. Vyrobila jsem z papíru několik stromů, které představovaly posvátný háj, a lepicí páskou jsem je připevnila na stěnu v rohu místnosti. Pro kazatele jsem připravila cedulky s nápisem „Kazatel“ a pro „Josepha“ židli a Bibli, ze které četl.

Každý kazatel pak Josephovi říkal: „Moje církev je ta pravá. Vstup do mé církve, Josephe.“ A Joseph odpovídal: „Když já nevím,“ nebo „Musím o tom přemýšlet.“ Poté, co všichni kazatelé s Josephem promluvili, si Joseph sedl na židli a nahlas přečetl Jakuba 1:5. Pak odešel do „posvátného háje“ a poklekl k modlitbě. Roli Nebeského Otce nebo Ježíše Krista nikdo nehrál, a když „Joseph“ odešel do posvátného háje, aby se tam pomodlil, všichni jsme se snažili chovat uctivě. Každé dítě se vystřídalo v roli kazatele a Josepha.

Pak jsme mluvili o tom, co se Joseph Smith díky Prvnímu vidění dozvěděl, jak dostáváme odpovědi na své modlitby, i když nemáme žádná vidění, a o tom, jak nás písma mohou vést.