Náměty ke generální konferenci

Patnáct dní před začátkem každé generální konference naše rodina vyvěsí náš znak, což znamená, že začíná hra „Hádej, kdo k nám přijde na večeři“. K němu připojíme nejnovější fotografie našich proroků, vidoucích a zjevovatelů z předchozího konferenčního vydání církevních časopisů.

Připravím se tím, že prostuduji informace o prorokovi, kterého ten den večer pozveme. Někdy v domě najdu předměty, které představují něco z toho, co jsem se dozvěděla, a ty položím na tác. Při večeři vyprávím o každém předmětu nějaký příběh a všichni se snaží uhodnout, o koho jde. Jindy vyprávím jeden nebo dva příběhy, které tento prorok řekl na předchozí generální konferenci.

Jsem překvapená, kolik si toho naše děti pamatují o našich milovaných prorocích a apoštolech, a vím, že tato jednoduchá hra pomohla i mně více si tyto skvělé muže oblíbit a více je poznat.

Když nás během konference kůlu navštívil starší Neil L. Andersen z Kvora Dvanácti apoštolů a jeho manželka Kathy, sestra Andersenová vyprávěla jeden příběh. Řekla, že když žili ve Francii, připravovala fotokopie konferečních proslovů pro všechny jejich děti – i pro ty nejmenší. Šokovalo ji, když zjistila, že cena za kopírování je velmi vysoká. Pak ji ale napadlo: „Jakou cenu pro tebe má to, že tvoje rodina má slova proroků?“

Tento příběh na mě opravdu zapůsobil a proto jsem každému v naší rodině pořídila jeho kopii proslovů z konference. Naše dcery tím byly nadšené. Využili jsme je při rodinném domácím večeru a při studiu písem. Měla jsem velkou radost, když jsem viděla, že jedna dcera si proslovy sama čte a označuje si je zvýrazňovačem. Druhá dcera, která byla nedávno pokřtěna, mě prosila, abychom si proslovy četly spolu, jen my dvě.

Když jsem na Pomocném sdružení učila lekci, vyzvala jsem sestry, aby si připomněly proslovy z předchozí konference; některé sestry si proslovy znovu přečetly, jiné se na ně podívaly na internetu. Několik sester hovořilo o tom, že se díky tomu cítí mnohem lépe připravené na nadcházející konferenci.