Pojďme k Němu

1. Pro lás-ku svou On se-stou-pil k nám

a kaž-dé-ho ú-děl Je-mu je znám.

On v tem-no-tách jas-ně zá-ří

svým svět-lem kaž-dé-ho rád ob-da-ří.

On k so-bě zve nás.

2. Tak ja-ko my žít na zem při-šel,

tím člo-vě-ku lé-pe po-ro-zu-měl.

Vše trá-pe-ní na se-be vzal

by mi-lo-srd-ně vždy nám po-má-hal.

On k so-bě zve nás.

3. On s ná-mi žil, zná bo-lest i žal,

všem vě-ří-cím On se ú-tě-chou stal.

Hřích od-pou-ští, prav-du zje-ví

těm, kte-ří Ho věr-ně ná-sle-du-jí.

On k so-bě zve nás.

Tak pojď-me, pojď-me k Ně-mu,

je ti-chý a srd-cem je po-kor-ný,

tak pojď-me k Ně-mu.

Pojď-me, pojď-me k Ně-mu.