Hlasy Svatých posledních dnů
Nepouštějte tu písničku, prosím
Ilustrace Bradley H. Clark
Před nějakou dobou jsme s rodinou žili ve Veracruzu v Mexiku a naše děti tam chodily do základní školy. Každý den ráno, když jsem našim třem dětem pomáhala vypravit se do školy, jsme poslouchali rádio, kde na nejoblíbenější stanici ve městě vysílali velmi příjemný program uváděný mladým moderátorem.
Začali jsme poslouchat jednu velmi chytlavou písničku. Když jsem si začala více všímat slov, uvědomila jsem si, že to, o čem se v ní zpívá, sice není vulgární, ale je to dvojsmyslné a nevkusné.
Dětem jsem kategoricky řekla: „Taková slova nemůžeme poslouchat.“ Možná text písničky ani nevnímaly, ale vnímaly ji dost na to, aby si broukaly její melodii.
Když viděly, že jsem na přijímači vypnula zvuk, zeptaly se mě, co to dělám. „Zavolám moderátorovi, aby tuhle písničku stáhl z programu.“ Jejich údiv mě povzbudil k tomu, abych jednala.
K jejich i ke svému vlastnímu úžasu jsem sáhla po telefonu a do rádia jsem zavolala. Nečekala jsem, že to někdo vezme, ale překvapivě tentýž moderátor, kterého jsme před chvílí slyšeli v programu, zvedl sluchátko téměř okamžitě.
Řekla jsem mu, že nesouhlasím s poslechem oné písničky, protože v tuto dobu si rádio pouští mnoho rodin. Zeptal se mě, kterou písničku by měl hrát místo ní, ale jednal se mnou tak zdvořile, že jsem ho jen požádala, aby tu písničku nepouštěl, když jsou doma děti.
Už jsem se nedozvěděla, zda byl můj telefonát přepojen do vysílání, ale úplně mi stačilo, že mi moderátor naslouchal. A během několika následujících dní jsem se mohla přesvědčit, že má prosba byla vyslyšena.
Tato zkušenost mi potvrdila, že máme být odvážní, když máme možnost učinit rozhodnutí a udělat to, co je nezbytné, abychom své děti ochránili před negativními vlivy. Když to budeme dělat, Duch Svatý bude moci být i nadále naším stálým společníkem.