Válka pokračuje
Válka, která začala v nebi, pokračuje dodnes. Ve skutečnosti se tento boj vyostřuje, zatímco se Svatí připravují na návrat Spasitele.
Foto Katarina Stefanovic © iStock/Getty Images; Moment/Getty Images
Každý, kdo sleduje zprávy ze světa, bude souhlasit s tím, že žijeme v době válek a pověstí o válkách. (Viz NaS 45:26.) Naštěstí je každý člověk na zemi válečný veterán. Bojujeme se zástupy zla v nepřetržité válce, která začala v předsmrtelné sféře ještě předtím, než jsme se narodili.
Protože jsme tehdy ještě neměli fyzické tělo, bojovali jsme ve válce v nebi bez mečů, pušek či bomb. Tento boj však byl právě tak intenzivní jako kterákoli novodobá válka a vyžádal si miliardy obětí.
V předsmrtelné válce se bojovalo slovy, myšlenkami, diskusí a přesvědčováním. (Viz Zjevení 12:7–9, 11.) Satanovou strategií bylo lidi zastrašit. Věděl, že strach je tím nejlepším prostředkem, jak zničit víru. Možná používal tyto argumenty: „Je to moc těžké.“ „Je nemožné vrátit se zpátky čistý.“ „Je to příliš velké riziko.“ „Jak víte, že můžete Ježíši Kristu důvěřovat?“ Velmi na Spasitele žárlil.
Boží plán naštěstí nad Satanovými lžemi zvítězil. Součástí Božího plánu byla morální svoboda jednání pro lidstvo a veliká oběť. Jehova, nám známý jako Ježíš Kristus, se dobrovolně nabídl, že se touto obětí stane – že bude trpět za všechny naše hříchy. Byl ochoten položit život za své bratry a sestry, aby se ti, kteří budou činit pokání, mohli vrátit čistí, a nakonec se stát takovými, jako je Nebeský Otec. (Viz Mojžíš 4:1–4; Abraham 3:27.)
Další výhodou, která Jehovovi pomohla získat srdce Božích dětí, byla mocná svědectví, jež vydávali Jeho stoupenci vedení archandělem Michalem. (Viz Zjevení 12:7, 11; NaS 107:54.) V předsmrtelnosti se Adam nazýval Michal a Satan se nazýval Lucifer, což znamená „světlonoš“.1 To může vypadat jako zvláštní jméno pro knížete temnoty (viz Mojžíš 7:26), ale písma nás učí, že Satan byl předtím, než padl, „anděl Boží, který měl pravomoc v přítomnosti Boží“ (viz NaS 76:25–28).
Jak mohl duch s takovým poznáním a zkušenostmi tak hluboko padnout? Stalo se tak kvůli jeho pýše. Lucifer se vzbouřil proti Otci v nebi, protože si přál Boží království pro sebe.
President Ezra Taft Benson (1899–1994) ve svém památném proslovu „Varujte se pýchy“ učil, že Lucifer „chtěl, aby mu ostatní projevovali úctu více než komukoli jinému“, a že „jeho pyšným přáním bylo sesadit Boha z trůnu“.2 Také jste již slyšeli, že Satan chtěl zničit svobodu jednání člověka, ale to nebyl jediný důvod, proč se ocitl v nemilosti. Byl vyvržen z nebe kvůli vzpouře proti Otci a Synu. (Viz NaS 76:25; Mojžíš 4:3.)
Proč jsme vy i já bojovali proti ďáblu? Bojovali jsme z oddanosti. Milovali jsme našeho Otce v nebi a podporovali jsme Ho. Chtěli jsme se stát takovými, jako je On. Lucifer měl jiný cíl. Chtěl zaujmout Otcovo místo. (Viz Izaiáš 14:12–14; 2. Nefi 24:12–14.) Představte si, jak Satanova zrada naše Nebeské rodiče ranila. V písmech čteme, že „nebesa nad ním plakala“. (NaS 76:26.)
Po intenzivním válečném tažení Michal a jeho vojska zvítězili. Dvě třetiny nebeských zástupů se rozhodly následovat Otce. (Viz NaS 29:36.) Satan a jeho následovníci byli vyvrženi z nebe, ale nebyli ihned posláni do zevní temnoty. Nejprve byli posláni na tuto zemi (viz Zjevení 12:7–9), na které se měl narodit Ježíš Kristus a kde se měla uskutečnit Jeho smírná oběť.
Proč bylo Satanovým stoupencům dovoleno přijít na zemi? Přišli sem, aby zajistili protivenství pro ty, kteří jsou zde zkoušeni. (Viz 2. Nefi 2:11.) Budou nakonec vyvrženi do zevní temnoty? Ano. Po miléniu budou Satan a jeho zástupy navěky vyvrženi.
Satan ví, že jeho dny jsou sečteny. Při Ježíšově Druhém příchodu budou Satan a jeho andělé na 1000 let spoutáni. (Viz Zjevení 20:1–3; 1. Nefi 22:26; NaS 101:28.) Tento termín se blíží, a tak síly zla zoufale bojují o to, aby ukořistily co nejvíce duší.
Janu Zjevovateli byla v rámci velkolepého vidění ukázána válka v nebi. Viděl, jak byl Satan svržen na zemi, aby pokoušel lidstvo. Toto byla Janova reakce: „Běda těm, kteříž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má.“ (Zjevení 12:12.)
Takže jak Satan tráví své dny s vědomím, že nemá času nazbyt? Apoštol Petr napsal, že „ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral“. (1. Petrova 5:8.)
Co Satana motivuje? Nikdy nebude mít tělo, nikdy nebude mít manželku ani rodinu a nikdy nebude mít plnost radosti, a tak chce, aby všichni muži a ženy „byli bídní jako on sám“. (2. Nefi 2:27.)
Ďáblovým cílem jsou všichni lidé, ale zvláště ti, kteří mají největší potenciál dosáhnout věčného štěstí. Zcela nepochybně žárlí na každého, kdo je na cestě vedoucí k oslavení. Písma nás učí, že Satan „vede válku se svatými Božími a obkličuje je kolem dokola“. (NaS 76:29.)
Válka, která začala v nebi, pokračuje dodnes. Ve skutečnosti se tento boj vyostřuje, zatímco se Svatí připravují na návrat Spasitele.
President Brigham Young (1801–1877) prorokoval, „že Církev se bude šířit, bude se jí dařit, bude růst a zvětšovat se, a že v tom poměru, v jakém se bude mezi národy země šířit evangelium, bude růst i moc Satana“.3
Zatímco jsme svědky toho, jak zlo po celém světě proniká do společnosti, myslím, že každý z nás by souhlasil s tím, že toto proroctví se naplňuje. President Young učil, že abychom nepřítele porazili, je třeba studovat jeho taktiku. Podělím se s vámi o čtyři Satanovy ověřené strategie a několik myšlenek týkajících se toho, jak jim odolávat.
Satanovy strategie
1. Pokušení. Ďábel je bezostyšný, pokud jde o vkládání zlovolných myšlenek do naší mysli. Kniha Mormonova nás učí, že Satan nám našeptává nečisté a nelaskavé myšlenky a zasévá pochybnosti. Podněcuje nás k tomu, abychom jednali na základě návykového nutkání a abychom byli sobečtí a chamtiví. Nechce, abychom rozpoznali, odkud tyto myšlenky přicházejí, a tak nám našeptává: „Já nejsem žádný ďábel, neboť žádného není.“ (2. Nefi 28:22.)
Jak můžeme tomuto přímému pokušení odolávat? Jedním z nejúčinnějších nástrojů je zkrátka Satana odehnat. Přesně to by udělal i Ježíš.
Novozákonní záznam o Spasiteli na hoře pokušení je poučný. Po každém pokušení, které ďábel Ježíšovi předložil, Ježíš použil dvoustupňovou obrannou metodu: nejprve nařídil Satanovi, aby odešel, a poté citoval písmo.
Dovolte mi uvést příklad: „Odejdiž, satane,“ přikázal Ježíš, „neboť psáno jest: Pánu Bohu svému klaněti se budeš, a jemu samému sloužiti budeš.“ (Matouš 4:10.) V dalším verši se píše: „Tedy opustil ho ďábel, a aj, andělé přistoupili a sloužili jemu.“ (Matouš 4:11.) Spasitelova obrana byla velmi účinná!
V životopise presidenta Hebera J. Granta (1856–1945) je uvedeno, jak president Grant jako mladý muž odolával ďáblu. Když si president Grant uvědomil, že Satan mu něco našeptává a snaží se mu do srdce zasadit pochybnosti, prostě řekl nahlas: „Pane Ďáble, zmlkněte!“4
Když se ocitnete tváří v tvář pokušení, máte právo říci Satanovi, aby odešel. Písma nás učí: „Zepřete se ďáblu, i utečeť od vás.“ (Jakub 4:7.)
Druhou součástí Spasitelovy obrany bylo citování písma. V učení se písmu nazpaměť, jako to činil Ježíš, spočívá velká moc. Verše z písem se mohou stát zbrojnicí duchovní munice.
Když jste pokoušeni, můžete odříkat přikázání jako například „Pomni na den sobotní, abys jej světil“, „Milujte nepřátel[e] své“ nebo „Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále“. (Exodus 20:8; Lukáš 6:27; NaS 121:45.) Moc plynoucí z písem Satana nejen zastrašuje, ale také vám do srdce přivádí Ducha, dodává vám jistotu a klid a opevňuje vás před pokušením.
2. Lži a klam. Písma zjevují, že Satan je „otcem lží“. (2. Nefi 9:9.) Nevěřte mu, když vám našeptává například tato slova: „Nikdy neděláš nic správně“, „Jsi příliš hříšný, než aby ti mohlo být odpuštěno“, „Nikdy se nezměníš“, „Nikoho nezajímáš“ nebo „Nemáš žádné talenty“.
Další jeho často používaná lež zní: „Je potřeba, aby sis všechno alespoň jednou zkusil – jen abys získal zkušenost. Pro jednou ti nic neublíží.“ Ono ohavné malé tajemství, které nechce, abyste poznali, se týká toho, že hřích je návykový.
Další účinná lež, kterou na vás Satan vyzkouší, zní takto: „Všichni ostatní to dělají. Je to v pořádku.“ Není to v pořádku! A tak ďáblovi řekněte, že nechcete jít do telestiálního království – dokonce i kdyby tam šli všichni ostatní.
I když vám bude Satan lhát, můžete se spoléhat na to, že Duch vám řekne pravdu. Právě proto je dar Ducha Svatého tak zásadní.
Ďábel je nazýván „velkým podvodníkem“.5 Snaží se napodobit či padělat každou pravdivou zásadu, kterou předkládá Pán.
Pamatujte na to, že padělky nejsou totéž co protiklady. Protikladem bílé je černá, ale padělkem bílé může být špinavě bílá nebo šedá. Padělky připomínají skutečnou věc, aby oklamaly nic netušící lidi. Jsou pokřivenou verzí něčeho dobrého a právě tak jako padělané peníze jsou bezcenné. Dovolte mi uvést několik příkladů.
Jedním ze Satanových padělků víry je pověra. Jeho padělkem lásky je chtíč. Vytváří padělky kněžství tím, že zavádí kněžskou lstivost, a napodobuje Boží zázraky prostřednictvím čarodějnictví.
Manželství mezi mužem a ženou je ustanoveno Bohem, ale manželství osob stejného pohlaví je pouhý padělek. Nepřináší ani potomstvo, ani oslavení. Ačkoli Satanovy napodobeniny oklamávají mnoho lidí, nejedná se o nic, co je skutečné. Nemohou přinést trvalé štěstí.
Bůh nás před padělky varoval v Nauce a smlouvách. Řekl: „To, co nevzdělává, není od Boha a je to temnota.“ (NaS 50:23.)
3. Sváry. Satan je otcem sváru. Spasitel učí: „Podněcuje srdce lidí, aby se navzájem hněvivě svářili.“ (3. Nefi 11:29.)
Ďábel se díky staletím zkušeností naučil, že tam, kde je svár, Duch Páně odejde. Již od chvíle, kdy Satan přesvědčil Kaina, aby zabil Abela, působí na sourozence, aby se hádali a měli spory. Také rozdmýchává problémy v manželství, mezi členy sboru a mezi misionářskými společníky. Raduje se z toho, když vidí, jak se dobří lidé hádají. Snaží se rozdmýchávat rodinné hádky těsně před začátkem shromáždění v neděli, těsně před začátkem rodinného domácího večera v pondělí večer a kdykoli manželský pár plánuje zúčastnit se chrámového zasedání. Jeho načasování je předvídatelné.
Když dojde u vás doma nebo na pracovišti k nějakým svárům, ihned přestaňte s tím, co právě děláte, a snažte se svár urovnat. Nezáleží na tom, kdo s tím začal.
Sváry často začínají tím, že na druhých hledáme chyby. Joseph Smith učil, že „ďábel nám lichotí, že jsme velmi spravedliví, když se paseme na chybách druhých“.6 Když se nad tím zamyslíte, tak samolibost a povýšenost je jen padělkem skutečné spravedlivosti.
Satan moc rád šíří sváry v Církvi. Specializuje se na poukazování na chyby církevních vedoucích. Joseph Smith upozorňoval Svaté na to, že počátečním krokem k odpadlictví je ztráta důvěry ve vedoucí Církve.7
Téměř veškerá protimormonská literatura je založena na lžích ohledně charakteru Josepha Smitha. Nepřítel se usilovně snaží Josepha zdiskreditovat, protože poselství o Znovuzřízení vychází z Prorokova popisu toho, co se stalo v Posvátném háji. Ďábel se dnes více než kdy jindy snaží o to, aby členové pochybovali o svém svědectví ohledně Znovuzřízení.
V prvních dnech naší dispensace mnoho bratří v kněžství nezůstalo, ke své lítosti, věrných Prorokovi. Jedním z nich byl i Lyman E. Johnson, který byl vyloučen z Církve kvůli nespravedlivému chování. Později bědoval nad tím, že Církev opustil: „Nechal bych si useknout pravou ruku, jen abych tomu mohl znovu věřit. Tehdy jsem byl naplněn radostí a blažeností. Měl jsem příjemné sny. Když jsem se ráno probouzel, měl jsem veselou náladu. Byl jsem šťastný ve dne i v noci, naplněn pokojem, radostí a díkůvzdáním. Nyní však pociťuji temnotu, bolest, žal a trápení v nejvyšší míře. Od oné doby jsem již nikdy neprožil šťastný okamžik.“8
Zamyslete se nad těmito slovy. Jsou varováním pro všechny členy Církve.
Já sám jsem byl do Církve obrácen. Nechal jsem se pokřtít, když jsem jako 23letý mladý svobodný dospělý chodil na lékařskou fakultu v Arizoně (USA). Vím z vlastní zkušenosti, jak Satan působí na zájemce, aby je zmátl a aby je odradil, když hledají pravdu.
Během celého mládí jsem sledoval příklad svých přátel z řad Svatých posledních dnů. Dělalo na mě velký dojem, jak se chovali. Rozhodl jsem se, že o Církvi zjistím něco více, ale nechtěl jsem nikomu říci, že se věnuji studiu mormonismu. Abych se vyhnul nátlaku svých přátel, rozhodl jsem se, že mé bádání bude soukromé.
Toto se stalo mnoho let před internetem, takže jsem se vydal do veřejné knihovny. Našel jsem tam výtisk Knihy Mormonovy a knihu s názvem A Marvelous Work and a Wonder od staršího LeGranda Richardse (1886–1983) z Kvora Dvanácti apoštolů. S velkou chutí jsem se do těchto knih začetl a zjistil jsem, že jsou inspirující.
Zatímco se můj duch toužil učit dál, Satan mi začal něco našeptávat do ucha. Říkal mi, že abych byl zcela objektivní, musím si přečíst i to, co napsali kritici Církve. Vrátil jsem se do knihovny a začal jsem hledat. A jak se dalo čekat, našel jsem knihu, která diskreditovala Proroka Josepha.
Čtení této protimormonské knihy mě zmátlo. Ztratil jsem onoho radostného a příjemného ducha a vliv, který mě při mém bádání provázel. Začal jsem pociťovat zmar a zklamání a chystal jsem se hledání pravdy vzdát. Modlil jsem se o odpověď, a četl jsem při tom protimormonskou literaturu!
K mému překvapení mi zavolala kamarádka ze střední školy, která chodila na Univerzitu Brighama Younga. Pozvala mě, abych ji přijel navštívit do Utahu, a říkala mi, že se mi bude moc líbit výlet po krásách přírody. Neměla tušení, že jsem potají studoval její Církev.
Její pozvání jsem přijal. Kamarádka navrhla, abychom se vydali do Salt Lake City navštívit Chrámové náměstí. Překvapilo ji, když jsem nadšeně souhlasil. Neměla tušení, jak velký zájem jsem měl o to, abych se dozvěděl pravdu ohledně Josepha Smitha a Znovuzřízení.
Sestry misionářky na Chrámovém náměstí byly velmi ochotné. Aniž by to věděly, zodpověděly mnoho mých otázek. Jejich svědectví mě přimělo k tomu, abych zpochybnil své pochybnosti,9 a má víra začala růst. Moc upřímného svědectví nelze přecenit.
Má kamarádka se se mnou také podělila o své svědectví a vyzvala mě, abych se modlil a zeptal se Boha, zda je Církev pravdivá. Během dlouhé cesty autem zpátky do Arizony jsem se začal modlit s vírou – poprvé „s upřímným srdcem, s opravdovým záměrem“ (Moroni 10:4). V jednu chvíli během této cesty jsem měl pocit, jako by se celé auto zalilo světlem. Sám pro sebe jsem poznal, že světlo dokáže rozptýlit temnotu.
Poté, co jsem se rozhodl nechat pokřtít, se ďábel naposledy pokusil zaútočit. Působil na mou rodinu, která dělala vše, co bylo v jejích silách, aby mě odradila, a odmítla na můj křest přijít.
Nechal jsem se přesto pokřtít a postupně se srdce mých rodinných příslušníků obměkčilo. Začali mi pomáhat bádat v rodinné historii. O několik let později jsem pokřtil svého mladšího bratra. A kamarádka, která mě pozvala na návštěvu do Utahu, je nyní mou manželkou.
4. Zklamání a ztráta odvahy. Satan účinně používá tento nástroj u těch nejvěrnějších Svatých, když vše ostatní selže. Pokud jde o mě, když začínám pociťovat zklamání a ztrácím odvahu, pomáhá mi, když si zkrátka uvědomím, kdo se mě snaží srážet dolů. A to mě natolik rozčílí, že se rozveselím – ďáblu navzdory.
Před několika lety president Benson pronesl proslov s názvem „Nezoufejte“. V tomto moudrém a inspirujícím proslovu upozorňoval na toto: „Satan se čím dál tím více snaží přemáhat Svaté zoufalstvím, ztrátou odvahy, sklíčeností a depresí.“10 President Benson naléhal na členy Církve, aby byli ostražití, a uvedl 12 uskutečnitelných doporučení, jak s pocitem zklamání či ztráty odvahy bojovat.
Mezi jeho návrhy patří služba druhým; usilovná práce a vyhýbání se nečinnosti; praktikování správných zdravotních návyků, mezi něž patří cvičení a požívání potravin v jejich přirozeném stavu; vyhledávání kněžského požehnání; poslech inspirující hudby; sčítání vlastních požehnání a stanovování si cílů. A především, jak nás učí písma, se máme vždy modlit, abychom Satana dokázali porazit. (Viz NaS 10:5.)11
Satan se chvěje, když vidí
toho nejslabšího Svatého na kolenou.12
Je důležité vědět, že moc zla má své hranice. Tyto hranice stanovuje Božstvo a Satanovi není dovoleno je překročit. Písma nás například ujišťují, že „Satanovi není dána moc pokoušeti malé děti“. (NaS 29:47.)
Další významné omezení spočívá v tom, že Satan nezná naše myšlenky, ledaže mu je řekneme. Pán vysvětlil: „Není nikoho jiného kromě Boha, kdo zná myšlenky tvé a záměry srdce tvého.“ (NaS 6:16.)
Možná právě proto nám Pán dává taková přikázání jako: „Nereptej“ (NaS 9:6) a „Nebudeš mluviti zle o bližním svém“ (NaS 42:27). Pokud se dokážete naučit držet jazyk na uzdě (viz Jakub 1:26), pak nedojde k tomu, abyste ďáblovi sdělili příliš mnoho informací. Když totiž slyší reptání, stěžování si a kritizování, dělá si pečlivé poznámky. Vaše negativní slova odhalují nepříteli vaše slabosti.
Mám pro vás ale dobrou zprávu. Boží vojska jsou větší než vojska Luciferova. Možná se rozhlížíte kolem a říkáte si: „Svět je čím dál tím zlovolnější. Satan tuto válku určitě vyhrává.“ Nenechte se oklamat. Pravdou je, že nepřítele počtem převyšujeme. Pamatujte na to, že dvě třetiny Božích dětí se rozhodly Otcův plán následovat.
Bratři a sestry, dbejte na to, abyste bojovali na Pánově straně. Dbejte na to, abyste nesli meč Ducha.
Modlím se o to, abyste na konci života mohli společně s apoštolem Pavlem říci: „Boj výborný bojoval jsem, běh jsem dokonal, víru jsem zachoval.“ (2. Timoteovi 4:7.)